Hospodaření státu zůstává po tlakem, jaký státní kasa dlouho nepamatuje. Příjmy meziročně poskočily pouze o necelých pět procent, kdežto výdaje hned o více než třináct procent. Březnové hospodaření státního rozpočtu tak končí opět v minusu, a to ve výši přesahující devět miliard korun. Pozitivem je alespoň to, že investiční výdaje narůstají meziročně o necelých šest miliard korun, tudíž bez tohoto, ještě relativně žádoucího navýšení by rozpočet byl v menším schodku. I když je pravda, že loni byla investiční činnost státu vskutku chabá a přeskočit nízko nastavenou laťku není zase taková zásluha.
Naposledy bylo březnové hospodaření státu schodkové v roce 2012, v době vrcholící tehdejší krize. Tou dobou si ale stát půjčoval do zásoby, aby si vytvořil „strejčka“ na horší časy na mezinárodních dluhopisových trzích, jichž se tehdy obával. To tehdejší plnění dále – byť jen opticky – zhoršovalo. Dnes si stát takto do zásoby nepůjčuje. Na druhou stranu je pravda, že letošní číslo zhoršují toky peněz z fondů EU, které se promítají jak na příjmové, tak ale výdajové straně rozpočtu. Loni v prvním čtvrtletí doputovalo do státní kasy dvacet miliard korun, které představovaly část finálních plateb vztahujících se ještě k programovému období evropských fondů 2007 až 2013. Letos tyto peníze nepřišly, což umocňuje dojem špatného hospodaření státní kasy.
Bezpochyby se ale projevují také nadměrné výdaje státní kasy. Ve schodku rozpočtu se tak odráží například citelný nárůst počtu zaměstnanců placených ze státního rozpočtu, k němuž došlo, aniž by jej kompenzovala adekvátní úsporná opatření. Zaměstnanců placených ze státního rozpočtu je o 17 tisíc více než loni.
V oblasti daňového inkasa je evidentní odeznívání efektu opatření zavedených na podporu zlepšení daňového výběru, jako je EET nebo kontrolního hlášení. Inkaso DPH se totiž navzdory růstu ekonomiky i spotřeby domácností meziročně prakticky nezměnilo.
Vláda březnovým plněním rozpočtu potvrzuje, že bujará léta jsou definitivně pryč. Musí se nyní učit šetřit. Bohužel, promarnila – jako vlády předchozí – dobré časy, nevytvořila polštář na časy horší.
Koruna letos turistům radost nedělá. Slábne vůči většině jiných měn, z měn vyhledávaných turistických destinací sílí jen proti turecké liře
Špatná zpráva pro české turisty. Pomalu se blíží doba dovolených a koruna zatím letos podává matný výkon. Za první tři měsíce letošního roku dokázala z přibližně 140 světových měn posílit pouze vůči necelé dvacítce z nich. Z měn vyhledávaných turistických destinací zpevňuje prakticky jenom vůči turecké liře, a to o 2,6 procenta. Jen o trochu lepší je její výkon za posledních dvanáct měsíců. To si připisuje zhodnocení vůči necelé třicítce měn z oněch 140. Od konce loňského března dokázala koruna z měn oblíbených turistických destinací posílit o více než pětinu vůči zmíněné turecké liře, o zhruba desetinu vůči tuniskému dináru a o přibližně procento vůči srílanské rupii.
Nedá se přitom čekat, že koruna výrazněji posílí. Kurs koruny k euru v příštích měsících, včetně těch prázdninových, nebude výrazně jiný než ten současný. Pro začátek července platí odhad kursu na úrovni 25,85 koruny za euro. Jedná se o nejpravděpodobnější kurs obou měn právě v době začátku prázdnin. Kurs by se tedy neměl příliš lišit od současné úrovně 25,82 koruny za euro. Kurs koruny k dolaru by měl začátkem prázdnin být nepatrně silnější než dnes (v současnosti je na úrovni 23,02 koruny za dolar), a sice na úrovni 22,72 koruny za dolar.
V letošním roce zatím ze všech světových měn vůči koruně nejvíce oslabuje argentinské peso, a to o 10,8 procenta od začátku ledna. Takže kdo si troufne na dovolenou právě v Argentině, na drahotu si rozhodně stěžovat nebude. Koruna letos kromě již zmíněné turecké liry posiluje z potenciálních turistických destinací také vůči islandské a švédské koruně, v obou případech o více než dvě procenta. Naopak, celkově nejvíce letos koruna oslabuje vůči ruskému rublu, a sice o bezmála devět procent. Letos kvůli posílení tamních měn poměrně výrazně zdražuje také dovolená na Srí Lance (tamní rupie posiluje vůči koruně o takřka sedm procent), v Egyptě (egyptská libra zpevňuje vůči koruně o více než šest procent), v Izraeli či Thajsku (šekel i baht zpevňují vůči koruně letos zatím o pět procent až šest procent).
V porovnání se situací před rokem touto dobou koruna nejvíce zhodnocuje vůči argentinskému pesu, a to bezmála o 50 procent, a také vůči turecké liře, a to o téměř 25 procent. Nejvíce pak oslabuje vůči egyptské libře, a sice o 13,6 procenta.
Je třeba mít na paměti, že prodejci v zemích, jimž citelněji oslabuje měna, toto oslabování kompenzují růstem cen. Takže například Turecko se potýká s výraznou, stále zhruba dvacetiprocentní inflací, která pak z pohledu českého nebo kteréhokoli jiného turisty do značné míry ubírá na cenové výhodnosti dovolené právě v Turecku. (kursy jsou k pátku, 29. 3. 2019)
Čínský průmysl nečekaně posílil, což je dobrá zpráva i pro Česko. Investičním ternem letošního první čtvrtletí byly čínské akcie a ropa
O víkendu dorazily překvapivě dobré ekonomické zprávy z Číny. Druhá největší ekonomika světa se podle všeho stabilizuje, což je příznivé nejen pro její asijské obchodní partnery, leč i pro země jako Německo nebo zprostředkovaně Česko. Čínská ekonomická stabilizace ovšem také protahuje růst na ropném trhu, takže čeští řidiči se musí připravit na zdražování pohonných hmot.
Čínský index nákupních manažerů v tamním zpracovatelském průmyslu v březnu poskočil ze 49,2 na 50,5 bodu. Jde o nejvýraznější nárůst od roku 2012, jenž navíc překonal veškerá očekávání analytiků. Hodnota indexu nad 50 bodů značí zlepšování podmínek v čínském průmyslu. V předchozích třech měsících index varovně vykázal hodnotu nižší než 50 bodů. Nové objednávky čínskému průmyslu a nové exportní objednávky témuž jsou na svém šestiměsíčním maximu.
Riziko výraznějšího než předpokládaného čínského zpomalení je přitom letošní stěžejní hrozbou pro globální ekonomiku. Svým způsobem zásadnější hrozbou než obchodní válka nebo nezvládnutý brexit, neboť podstata obou těchto hrozeb je politická, a nikoli ekonomická. A tedy jde také o hrozby, jež lze politicky zažehnat.
Nečekaně dobrá čísla z čínského průmyslu potvrzují to, co čínský akciový trh signalizuje již dva měsíce. Právě od začátku února totiž čínské akcie směle rostou. Klíčový index šanghajské burzy, Shanghai Composite SE, vykazuje od začátku letošního roku v českých korunách zhodnocení přes 33 procent. Žádný jiný z primárních burzovních indexů světa za letošek takové zhodnocení nenabízí.
Čínským akciím a nyní i průmyslu svědčí balík stimulačních opatření čínské vlády, která zahrnují opatření jak ve fiskální, tak monetární oblasti. Jde například snížení DPH, o navýšení kvót pro zvláštní dluhopisové emise, z jejichž výnosu mají být financovány zejména rozsáhlé investice do infrastruktury, nebo o snížení rezervních požadavků pro čínské banky. Rezervní požadavky snížil Peking v lednu a k další redukci se zřejmě uchýlí již v první půli tohoto měsíce.
Peking si ale zároveň vyhrazuje právo stimulační opatření stáhnout nebo zmírnit, jestliže se obecné ekonomické podmínky zlepší. Pravděpodobnost jejich zlepšení zvyšuje nejnovější vývoj vyjednávání mezi Pekingem a Washingtonem stran obchodní války mezi dvěma největšími světovými ekonomikami. Čína nově oznámila, že na neurčito odkládá znovuzavedení 25procentních cel na dovážená americká auta. Jde o signál souznící s kuloárovými zvěstmi, že obě strany se chtějí dohodnout a že už pracují na textu dohody o obchodním smíru.
Dobré zprávy z Číny jsou dobrou zprávou i pro těžaře ropy. Ropa má za sebou nejlepší čtvrtletí od roku 2009. Severomořská ropa typu Brent v korunovém vyjádření zhodnotila od začátku ledna o 30 procent. Růstu cen ropy ale pomáhají také sankce uvalené Spojenými státy na Írán a Venezuelu a především těžební škrty klíčových producentů v čele se Saúdskou Arábií. Její gigantický ropný podnik Saudi Aramco vykázal loni hrubý provozní zisk (EBITDA) čítající v přepočtu 5,2 bilionu korun. Ten tak jen celkem nepatrně zaostal za loňským nominálním hrubým domácím produktem České republiky, který činí 5,3 bilionu korun. Čistý zisk Saudi Aramco za loňský rok odpovídá 2,6 bilionu korun. To je takřka dvojnásobek čistého zisku Applu nebo také součet čistých zisků amerických ikon Applu, Googlu (resp. jeho matky Alphabet) a Exxon Mobile.
Pokud se bude Čína dále vzmáhat, ropa bude zdražovat a s ní se zlepšovat vyhlídky kolosu Saudi Aramco, který již tento týden zřejmě uskuteční svoji historicky první emisi mezinárodních dluhopisů. Zároveň se budou zatemňovat vyhlídky českých řidičů, protože musí počítat s pokračujícím růstem pohonných hmot. Ale to by pořád byla přijatelná cena za odvrácení rizika zásadního útlumu čínské, ergo německé, ergo české ekonomiky. (1.4.2019)
