Stále populárnější akce „Suchej únor“ představuje stále větší problém pro prodejce alkoholu. Ať už se jedná o hospody či hypermarkety. Kvůli existenci akce, při níž se Češi na celý druhý měsíc roku (a někteří i na déle) vzdávají konzumace alkoholických nápojů, přicházejí totiž prodejci alkoholu o stále méně zanedbatelnou část svých tržeb. Letos se jejich ztráta přiblíží až miliardě korun.
Loni se podle průzkumu agentury Nielsen Admosphere zapojilo od akce „Suchej únor“ šest procent dospělé populace v ČR. Vzhledem k tomu, že počet dospělých obyvatel ČR činil k 1. lednu 2019 dle ČSÚ celkem 8,67 milionu, do akce se zapojilo přibližně 520 tisíc z nich.
Ze zprávy Alkofakta 2020, kterou sestavili organizátoři akce „Suchej únor“ a Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví, vyplývá, že loni se 90 procentům účastníku akce podařilo její cíl naplnit. To znamená, že necelých 470 tisíc lidí si loni v únoru alkohol opravdu zcela odpustilo, ač by jej – nebýt akce „Suchej únor“ – jinak konzumovali (a kupovali).
Jak plyne z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Profi Credit, v roce 2017 utratil průměrný Čech za alkohol zhruba 600 korun měsíčně. Loni se tato částka kvůli obecnému růstu cen, vzestupu kupní síly Čechů a pokračující příznivé makroekonomické situaci pohybovala kolem úrovně 650 korun měsíčně. To tedy znamená, že všichni ti, kteří loni „Suchej únor“ opravdu dodrželi, připravili prodejce alkoholu po celé ČR v ten měsíc o více než 300 milionů korun.
Navíc, u deseti procent účastníků akce, kteří se do ní rozhodli zapojit, ale nakonec její cíl nenaplnili, lze předpokládat nulovou spotřebu alkoholu alespoň po část loňského února. Pokud tito lidé utratili v průměru za alkohol poloviční částku, než jakou by utratili nebýt jejich (byť nakonec ne zcela úspěšného) zapojení se do akce „Suchej únor“, jedná se o dalších takřka 17 milionů korun ztráty pro prodejce alkoholu.
Podle zmíněné zprávy Alkofakta 2020 však část účastníků akce drží „Suchej únor“ i během března, dubna či května. Ještě loni v květnu se alkoholu nedotklo dvanáct procent účastníků akce, což odpovídá 62 400 osob. Ještě více lidí zřejmě vydrželo alkohol nekonzumovat v březnu a dubnu. Takže tito lidé v souhrnu připravili prodejce alkoholu počínaje březnem 2019 až do konce loňska v souhrnu o dalších zhruba 300 milionů korun.
Sečteno, podtrženo, loni „Suchej únor“ připravil prodejce alkoholu o zhruba 620 milionů korun.
Pro prodejce alkoholu je ovšem tou nejkrušnější zprávou to, že popularita akce „Suchej únor“ v posledních letech rok od roku citelně narůstá. Poprvé se konala v roce 2013, ještě v roce 2017 se jí zúčastnilo pouze jedno procento dospělé populace v ČR. V roce 2018 už to ale byla tři procenta. No a loni zmíněných šest procent.
Vzhledem k tomu, že znatelný růst povědomí o akci „Suchej únor“ pokračuje, nelze vyloučit, že letos se zúčastní až devět procent populace ČR. To by znamenalo, že celková letošní ztráta plynoucí z akce „Suchej únor“ pro prodejce alkoholu se přiblíží až jedné miliardě korun. Se ztrátou musí počítat také stát, třeba proto, že vybere méně na spotřební dani z lihovin, piva či některých vín.
Radovat se z akce „Suchej únor“ zato ale mohou třeba prodejci stále populárnějších domácích limonád a dalších nealkoholických nápojů. Těm tržby naopak díky ní rostou, neboť část konzumentů si místo alkoholického nápoje koupí právě nějaké „nealko“.
Čínské akcie dnes kvůli koronaviru masivně padaly, „akciová nákaza“ se ale dále nešíří. Čeští řidiči se mohou těšit na levnější pohonné hmoty, jejich zlevňování kvůli čínské infekci ještě zrychlí
Čínské akciové trhy se při pondělním obchodování propadly nejvýrazněji od léta 2015, kdy splaskla tehdejší bublina. Například klíčový burzovní ukazatel šanghajské burzy, index Shanghai Composite, se propadl o necelých osm procent, když po otevření klesal dokonce o takřka devět procent. Index CSI 300, který zahrnuje nejdůležitější tituly burz v Šanghaji a Šen-čenu, klesal po otevření o více devět procent, tedy nejvýrazněji od „šanghajského překvapení“ v únoru 2007, které předznamenalo příchod světové finanční krize.
Suroviny jako železná ruda, ropa, měď či palmový olej se na čínských burzách propadly v rozsahu odpovídajícím maximálnímu dennímu limitu. Rovněž zhruba 90 procent z necelých čtyř tisíc akciových titulů, které se v Šanghaji a Šen-čenu obchodují, se propadlo v rozsahu odpovídajícím maximálnímu desetiprocentnímu dennímu limitu (bez denní ztráty dnes vyvázlo jen 162 titulů, zejména zdravotnických). Tento limit burzy stanovují, aby zabránily enormním výkyvům trhu, případně manipulacím v jeho rámci. To, že limitu dosáhlo tolik titulů během poměrně krátkého času, signalizuje, že masivní propad čínského trhu může pokračovat i v dalších obchodních dnech.
Důvodem „černého pondělí“ je enormní nervozita investorů způsobená šířením koronavirové nákazy. Dvě třetiny čínské ekonomiky zůstávají kvůli nákaze „mimo provoz“. Na čínských trzích se naposledy obchodovalo ve čtvrtek 23. ledna. Poté byly tamní burzy zavřeny, a to nejprve řádně – z důvodu novoročních dnů volna – posléze ale také nouzově, právě kvůli šíření koronaviru. Na řadě míst země, včetně třeba Šanghaje, jsou novoroční prázdniny dny volna kvůli nákaze prodlouženy až do 9. února.
Propad čínských burz je dramatičtější, než trh většinově čekal. Co hůř, dochází k němu navzdory podpůrným opatřením čínské centrální banky, která ještě před otevřením trhů snížila sazby reverzních repo operací, což v praxi představuje dodání další likvidity trhům, tedy například snazší a levnější přístup podniků k úvěru. Touto finanční injekcí ve výši takřka 22 miliard dolarů čínská centrální banka zamýšlela tlumit vyhlíženou panickou reakci. Ta přesto nastala. Nastala také i přesto, že čínská komise pro cenné papíry pozastavila možnost půjčování cenných papírů, které v důsledku představuje jednu z mála možností, jak v Číně spekulovat na pokles příslušného titulu. Některé makléřské domy také od pondělí nařízením komise nemohou být při obchodování na svůj účet čistým prodejcem akcií. Tyto kroky mají omezit propad burz.
Příznivou zprávou je v tuto chvíli zatím to, že akciový propad se netýká řady dalších klíčových trhů. Při pondělku rostly totiž například japonské nebo jihokorejské akcie či termínové kontrakty na americké akcie. Trh si tedy současnou situaci interpretuje převážně tak, že jde hlavně o „čínský problém“. Zdá se, že investoři se zbavují čínských akcií, ale do hotovosti své takto získané peníze přesouvají jen částečně, zatímco další část investují třeba právě do akcií amerických, vnímaných nyní v porovnání s těmi čínskými bezpečněji než doposud. Investoři prostě předpokládají, že dopad koronavirové nákazy na americkou ekonomiku bude citelně slabší než její dopad na ekonomiku čínskou. Navíc, zatímco podpůrná opatření čínské centrální banky či kroky tamního regulátora cenných papírů zamezují ještě hlubšímu propadu čínských akcií, pro mnohé akciové trhy mimo Čínu mají právě růstový efekt, byť zprostředkovaně. Je ovšem pravda, že tyto trhy už svoji „porci poklesů“ zkonzumovaly v minulých dnech, kdy se na nich obchodovalo – na rozdíl od trhů čínských.
Výnos z desetiletých čínských vládních dluhopisů – tedy splatnosti, s níž se obecně obchoduje nejintenzivněji – klesl po zahájení obchodování na 2,8 procenta, tedy nejníže od konce roku 2014. To svědčí o tom, že investoři část svého majetku přesouvají z čínských akcií nejen do těch amerických, leč také právě do obecně bezpečnějších dluhopisů, jejichž cena tak roste, pročež právě výnos klesá.
Pevninská varianta čínské měny oslabila o více než procento. S touto variantou čínské měny se obchodovalo naposledy taktéž 23. ledna. Poté se obchodovalo jen s mimopevninskou variantou. Až právě do dnešního dne. Obě varianty čínské měny oslabily nad psychologickou hranici sedmi jüanů za dolar.
Kapitolou sama pro sebe je ovšem ropa. Čínská poptávka po ropě v tuto chvíli kvůli šíření koronavirové nákazy klesá o tři miliony barelů denně, odhadují experti z odvětví, které cituje agentura Bloomberg. To odpovídá zhruba dvaceti procentům celkové čínské poptávky, neboť země denně spotřebuje zhruba čtrnáct milionů barelů. Čína je od roku 2016, kdy překonala USA, největším světovým dovozcem ropy.
Podle Bloombergu je takový pokles poptávky pravděpodobně nejrazantnějším poptávkovým šokem od světové finanční krize z let 2008 a 2009. V reakci na prudké oslabení poptávky – zřejmě nejprudší od útoků z 11. září 2001 – patrně kartel OPEC svolá nouzové zasedání, na němž se budou řešit další škrty v ropné produkci.
Kartel a jeho spojenci v čele s Ruskem se omezováním těžby ropy snaží limitovat její nabídku na světovém trhu a tím udržovat cenu na určité, kýžené úrovni. Kvůli zmíněnému prudkému propadu čínské poptávky budou patrně muset omezit produkci suroviny citelněji než doposud, aby zabránili dramatickému propadu cen ropy. Ten by sice vyhovoval čistým dovozcům ropy a ropných produktů, mezi něž patří i Česko, ovšem zejména velcí čistí vývozci suroviny, jako je Saúdská Arábie nebo Rusko, by zaznamenali podstatný výpadek příjmu své státní kasy.
Řádné zasedání má OPEC naplánováno na začátek března, avšak zejména Rijád tlačí na to, aby se klíčoví světoví těžaři sešli už dříve. Saúdská Arábie může propadem cen ropy ztratit zřejmě nejvíce. Její státní kasa je na ropných příjmech extrémně závislá a Rijád také nechce dopustit vážnější problémy akcií Saudi Aramka, většinově státního podniku, který na burzu vstoupil teprve loni, v rámci největšího primárního úpisu akcií dějin. Už nyní Saúdská Arábie těží nejméně ropy od roku 2014.
Čína spotřebovává tolik ropy jako dohromady Francie, Německo, Itálie, Španělsko, Británie, Japonsko a Jižní Korea. Značný výpadek její poptávky tedy pochopitelně závažně dolehne na celý světový trh.
Cena ropy Brent se za poslední měsíc propadla o více než osmnáct procent a dnes se prodávala i za cenu pod 55,50 dolaru za barel, tedy nejníže od 4. ledna 2019. Od 20. ledna 2020, kdy se na globálních finančních trzích poprvé viditelněji projevil efekt šíření koronavirové nákazy, cena ropy Brent klesla o desetinu. Zrychluje také pokles cen pohonných hmot u českých čerpacích stanic. V uplynulém týdnu benzín zlevnil o 21 haléřů na litr na průměrnou cenu dle CCS 32,06 Kč, nafta o sedmnáct haléřů na 31,80. Na další, masivnější zlevnění se mohou čeští řidiči těšit v příštích zhruba dvou týdnech, kdy se efekt koronavirové nákazy promítne výrazněji také právě do cen u českých čerpacích stanic. O tom, zde půjde o pokles v řádu desetníků, nebo celých korun, rozhodne rozsah dalšího šíření nákazy, a také to, jak nyní na situaci zareaguje OPEC a jeho spojenci.
Státní rozpočet vykazuje nejhorší lednové plnění od roku 2003, od dob premiéra Špidly. Přitom koronavirus může letos hospodaření dále a zcela již nečekaně zhoršit
Lednové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře od roku 2003. Výsledkem je totiž schodek ve výši osmi miliard korun. Hůře státní kasa hospodařila naposledy před sedmnácti lety, za vlády premiéra Vladimíra Špidly z ČSSD. Dokonce i během let, kdy česká ekonomika pociťovala neblahý efekt světové finanční krize, dopadalo lednové hospodaření státní kasy lépe než to letošní. V roce 2003 činil lednový schodek 10,4 miliardy korun.
Loni ještě byla vláda schopna vykázat v lednu přebytek, a sice přebytek čítající 8,8 miliardy korun. O rok dříve končila za leden v plusu dokonce 26,5 miliardy korun. Letošní lednová situace se příliš nelepší, pokud výsledek očistíme o příjmy z fondů Evropské unie a z finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto účely. Deficit totiž po takovém očištění představuje 6,8 miliardy korun, a jedná se tak stále o nejhorší výsledek hospodaření státní kasy od roku 2003.
Důvodem nepříznivého výsledku lednového hospodaření je jednak pomalejší náběh některých opatření vedoucích ke zvýšení příjmu státní kasy, například zvýšení spotřební daně z tabáku. Zároveň však roli hraje zpomalování české ekonomiky. Vláda přece jenom sestavovala rozpočet s optimističtější vidinou vývoje české ekonomiky, než jaký ve skutečnosti je a podle všeho i bude.
Nové, byť samozřejmě již zcela neočekávatelné ohrožení státní kasy letos představuje další šíření koronavirové nákazy, které zatím ochromuje zejména čínskou ekonomiku. I bez dalšího šíření nákazy je třeba počítat s tím, že státní rozpočet ČR letos vykáže schodek čítající zhruba padesát miliard korun. Pokud se bude nákaza šířit výrazněji, a dokonce i do Evropy, letošní růst české ekonomiky zpomalí pod dvě procenta. V takovém případě by schodek státního rozpočtu převyšoval padesát miliard korun. Připomeňme, že rozpočet letos počítá schodkem čtyřiceti miliard.
Jak koronavir pomůže Trumpovi ke znovuzvolení. Tak moc, jak letos zpomalí Čínu
Z nového roku uplynul sotva měsíc a už tu máme dvě letošní potenciální „černé labutě“. Tedy nečekané události, které potenciálně mají zásadní, transformativní a světodějný dopad. První „černá labuť“ odplavala tak bleskurychle, jak se objevila: lednové zabití elitního íránského generála Sulejmáního americkým dronem, zdá se, k fatálnímu vyostření napětí mezi Spojenými státy a Íránem nevede a nepovede.
Zato „černá labuť“ v podobě šíření nákazy wu-chanským koronavirem evidentně bude lidstvo strašit déle. I dnešní vývoj na světových trzích však napovídá, že zatím je infekce považována hlavně za problém Číny. Čínské burzy se historicky propadly, ale do dalších zemí se tento jejich propad příliš „nerozlil“. Byť je samozřejmě pravda, že jiné trhy si už svůj propad prožily v minulých dnech, když byly ještě čínské burzy zavřené.
Obě „černé labutě“ náramně vyhovují americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Cynická úvaha totiž vede k závěru, že mu z hlediska politického „spinu“, komunikačně a mediálně, pomohly zcela překrýt a v podstatě vymazat z povrchu zemského podstatnou část plánovaného „velkého haló“ kolem pokusu o jeho sesazení, tedy takzvaného impeachmentu.
Nejen to. Čínský koronavir může nakonec Trumpovi zařídit znovuzvolení. Z několika důvodů.
Zaprvé, nad světem, i nad Amerikou, se nyní vznáší potenciálně fatální hrozba. Hrozba pandemie s nedozírnými následky. Za takové situace bývá moudřejší semknout se kolem stávajícího politického lídra, tj. zde Trumpa. Může mít sice plno chyb, ale pořád už je v úřadu zabydlený a nehrozí, že v osudové době bude dělat nováčkovské chyby. Nejde o málo, vždyť může jít o život.
Zadruhé, jak si všímá přední americký profesor ekonomie Tyler Cowen z Univerzity George Masona, čínská karanténa desítek milionů lidí a probíhající nebo chystané rušení letecké přepravy mezi Čínou a dalšími částmi světa činí z Trumpových cel a ochranářských opatření v zahraničním obchodě, případně dokonce i ze zdi na americko-mexické hranici, z hlediska politického marketingu docela zanedbatelnou věc. Trumpovi oponenti budou mít nyní v předvolební kampani mnohem větší obtíže kritizovat jej za celní „částečnou uzavírku světa“, když přitom bude svět, resp. jednotlivé jeho části kvůli koronaviru uzavřen tak neprodyšně jako naposledy za studené války, ne-li víc.
Pokud se koronavir výrazněji rozšíří do USA, což nyní samozřejmě nelze vyloučit, bude to pro Trumpa znamenat výzvu. Bude muset projevit akceschopnost. Bude to pro něj však také příležitost. Získá totiž další záminku, aby se kolem něj americký lid semknul ještě rozhodněji. Příležitost to bude i ze zcela praktického hlediska. Vždyť při šíření nákazy v USA může být z důvodu ochrany tamního veřejného zdraví omezeno, případně dokonce zcela zakázáno shromažďování většího počtu lidí, včetně shromažďování při předvolebních mítincích. Zatímco Trump si dále svoji kampaň povede z Oválné pracovny za samozřejmé účasti všech důležitých televizních kamer, rivalové budou muset zapomenout i na mobilizaci prostřednictvím „ulic a náměstí“.
A to jsme zatím nezohlednili čistě ekonomickou dimenzi. Když dnes čínské burzy historicky padaly, termínové kontrakty na americké akcie naopak rostly. Trh si tedy současnou situaci interpretuje převážně opravdu tak, že jde hlavně o „čínský problém“. Zdá se, že investoři se zbavují čínských akcií, ale do hotovosti své takto získané peníze přesouvají jen částečně, zatímco další část investují třeba právě do akcií amerických, vnímaných nyní v porovnání s těmi čínskými bezpečněji než doposud. Investoři prostě předpokládají, že dopad koronavirové nákazy na americkou ekonomiku bude citelně slabší než její dopad na ekonomiku čínskou. Navíc, zatímco podpůrná opatření čínské centrální banky či kroky tamního regulátora cenných papírů (např. omezení spekulace na pokles) zamezují ještě hlubšímu propadu čínských akcií, pro mnohé akciové trhy mimo Čínu (včetně těch v USA) mají právě růstový efekt, byť zprostředkovaně.
Jinými slovy, Peking podpůrnými zásahy dodává vzpruhu nejen své vlastní ekonomice, v jejímž případě spíše jen tlumí již tak hluboký propad, ale zároveň také ekonomikám zahraničním, včetně té americké, jejíž akcie pomáhá hnát výše. V této pohnuté době rostou americké akcie – a tím i Trumpovy šance na znovuzvolení – i díky dalšímu čínskému zadlužování.
Ekonomika Číny i tak povážlivě slábne, což je jen další důvod, který umocňuje Trumpovy šance na znovuzvolení. Vždyť přece Peking je z hospodářského hlediska jeho úhlavním nepřítelem. Podstatnou část svého dosavadního funkčního období strávil Trump právě ekonomickou válkou s Čínou. Nikdy ovšem nemohl deklarovat jasné vítězství. To mu nyní jako na podnose může doručit koronavirus – a bez boje. Hospodářsky oslabená Čína bude chtě nechtě muset být svolnější k ústupkům v rámci plánovaného jednání ohledně dalších (zřejmě ještě dvou) fází obchodní úmluvy s USA.
Pokud však opravdu Čína „padne na lopatky“, je to z ekonomického hlediska špatná zpráva pro celý svět, částečně včetně USA, jejichž ekonomika by kvůli čínskému zpomalení ztratila nutně na dynamice také. Zdá se však, že takové zpomalení americké ekonomiky by v daném, výše přiblíženém kontextu nemuselo být dostatečné, aby samo o sobě jakkoli snížilo Trumpovu šanci na znovuzvolení.
Nepochybně by však znamenalo špatnou zprávu i pro ČR. Pokles růstu čínské ekonomiky o procentní bod vyvolává pokles růstu české ekonomiky až o 0,3 procentního bodu, plyne z modelu České národní banky. Pokud by například čínská ekonomika rostla kvůli koronaviru místo tempa šesti procent letos tempem 5,4 procenta, česká ekonomika poroste tempem dvou procent, a nikoli již tempem 2,2 procenta. To ovšem znamená, že propouštění v ČR bude výraznější než nebýt koronavirové infekce a je třeba počítat s mírným nárůstem míry nezaměstnanosti v ČR. A to vše při předpokladu, že se nákaza výrazněji nerozšíří mimo Čínu. Pokud se rozšíří, bude dopad na českou ekonomiku ještě tíživější. Česká ekonomika by v takovém případě takřka jistě vykázala letos růst pod úrovní dvou procent a státní kasa schodek hlubší padesáti miliard korun (lednové hospodaření státního rozpočtu ČR dopadlo nejhůře od roku 2003, aniž se v něm byť jen zprostředkovaně mohl stihnout neblaze projevit ekonomický efekt šíření koronaviru).
Takže ano, jedná se o kupecké počty, při nichž se cynicky kalkuluje s hrozbou, jež může vážně poškodit i českou ekonomiku (a nejen ji). V tento okamžik a v tuto chvíli to však vskutku vypadá, že zrovna Trumpovi by vážně měla významně hrát do karet.
Český průmysl se bojí koronaviru, hrozí rozsáhlejší propouštění
Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu byly v lednu lepší, než trh čekal. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu, který představuje klíčový předstihový ukazatel kondice české výrobní sféry, v lednu vzrostl o 1,6 bodu na hodnotu 45,2. Předčil tak očekávání trhu o 0,6 bodu. Hodnota pod úrovní padesáti bodu však představuje zhoršování podmínek. Příslušný index ji vykazuje nepřetržitě už více než rok.
Pokračuje sice pokles objemu výroby i zakázek, avšak tempo poklesu zpomaluje. Zato ovšem se v lednu poměrně rychle snižovala zaměstnanost v průmyslu, tempo poklesu bylo nejrychlejší od září krizového roku 2009. Výrobci se na obtížnější odbytové podmínky snaží kromě snižování stavu zaměstnanců reagovat také zlevňováním svých finálních produktů. Cena průmyslových výrobků tak klesala nejrychleji od roku 2016.
Zdá se však, že situace se pozvolna začíná stabilizovat, zejména díky postupné stabilizaci německého průmyslu a dílčímu zklidnění v americko-čínské celní válce.
Velkou neznámou ale nově představuje šířící se koronavirová nákaza. Ta způsobuje, že v Číně jsou momentálně „mimo provoz“ dvě třetiny tamní ekonomiky. Propadá se cena surovin od železné rudy, přes měď až po ropu a pohonné hmoty. To v důsledku sníží českým průmyslníkům cenu vstupů, ovšem zároveň se dále mohou zhoršit podmínky jejich odbytu, právě kvůli ochromení čínské ekonomiky. Horší odbyt celkově může způsobit zpomalení českého průmyslu i celé ekonomiky a další snižování stavu zaměstnanců v ČR. (3.2.2020)