Narození královského potomka má příznivý dopad na britskou ekonomiku. Pravidelně jej vyčísluje britské Středisko maloobchodního výzkumu. Nejinak tomu je i v případě včera narozeného chlapečka, „Baby Sussex“, prvorozeného syna prince Harryho a vévodkyně Meghan. Šťastná událost vynese britské ekonomice podle Střediska maloobchodního výzkumu bezprostředně v přepočtu dle aktuálního kursu asi 2,2 miliardy korun.
Uvedené sumy zahrnují objem maloobchodních výdajů, které jsou uskutečněny ve dvouměsíčním časovém pásmu kolem data narození. Výdaje se pochopitelně musí tak či onak týkat narozeného královského potomka.
Středisko odhaduje, že narození prvního potomka prince Williama a vévodkyně Kate, prince George, vyneslo v létě 2013 v přepočtu dle tehdejšího kursu 7,5 miliardy korun. Narození druhého dítěte stejného páru, dcery Charlotte, pak na jaře 2015 přineslo britské ekonomice v přepočtu dle tehdejšího kursu zhruba tři miliardy korun. Třetí potomek Williama a Kate, princ Louis, se narodil loni v dubnu a ekonomice své domoviny zajistil dodatečné 2,5 miliardy korun v přepočtu dle tehdejšího kursu.
Přepočty jsou pochopitelně ovlivněny kursovými výkyvy, které z důvodu brexitu či intervenčního režimu České národní banky byly poměrně znatelné. Těžila z nich zejména princezna Charlotta, neboť v době jejího narození, ještě před referendem o brexitu a v době umělého oslabování koruny Českou národní bankou, byla libra vůči české měně poměrně silná, což opticky navyšuje korunový výnos princeznina narození pro britskou ekonomiku.
Lidé v době narození potomků britské královské rodiny navyšují své výdaje za související suvenýry (keramické šálky, čajové hrnky, DVD disky, pamětní mince, knihy, memorabilie,…). Zrovna tak neváhají více utratit za potraviny, často tak či onak tematizující šťastnou událost (dorty, koláče, cukrovinky,…), nebo za alkohol, konzumované v rámci oslav.
Zvýšené prodeje pak dlouhodobě registrují výrobci dětského oblečení či třeba dupaček, v nichž se potomek královské rodiny objevuje na veřejnosti či před objektivem fotografů. Zde se příznivý efekt počítá na léta. Postupně se sčítá, takže nejsilnější je v případě nejstarších potomků George a Charlotty. Podle zmíněného Střediska maloobchodního výzkum zajistil každý z nich britské ekonomice už miliardy liber, přičemž silnější příznivý efekt, kolem 120 miliard korun v přepočtu dle aktuálního kursu vykazuje kvůli svému ženskému pohlaví v tomto případě Charlotta. Georgeův dlouhodobý kumulovaný ekonomický efekt činí v české měně dle nynějšího kursu zhruba 85 miliard korun.
Žebříček královských narození dle bezprostřední ekonomické výnosnosti pro britskou ekonomiku (v miliardách korun, v přepočtu dle kursu v době narození):
1. George (2013) 7,5
2. Charlotte (2015) 3,0
3. Louis (2018) 2,5
4.„Baby Sussex“ (2019) 2,2
Češi ve velkém utrácí za mobily i lyže. Tuší však, že ty nejlepší časy už minuly
Tuzemský maloobchod v březnu podal solidní výkon. Při zahrnutí motoristického segmentu rostl meziročně ve stálých cenách tempem 2,7 procenta. Překonal tak očekávání trhu, neboť analytici ve střední hodnotě svých odhadů počítali s růstem jen ve výši 1,9 procenta.
Lze bez váhání říci, že v letošním prvním čtvrtletí tuzemský maloobchod navázal na svůj loňský celoroční výkon. V roce 2018 byl přitom maloobchod klíčovým tahounem celé tuzemské ekonomiky. Loni maloobchod po zahrnutí motoristického segmentu přidal meziročně ve stálých cenách 2,5 procenta. Bez zahrnutí motoristického segmentu pak reálně rostl tempem 4,8 procenta. To je přesně tempo růstu, které meziročně reálně vykázal za celé letošní první čtvrtletí.
V březnu samotném rostl maloobchod bez zahrnutí motoristického segmentu tempem 4,3 procenta. Tento výsledek však deformují kalendářní vlivy. Loni připadly velikonoční svátky z velké části už na březen, zatímco letos až na duben. Převážná část velikonoční spotřeby, zejména nákupu potravin, tak byla loni uskutečněna ještě v březnu, kdežto letos právě až v dubnu. Maloobchod s potravinami tak letos v březnu vykázal nejhlubší meziroční propad od března roku 2014. Tento propad však bude kompenzován v letošních dubnových číslech, kde lze v potravinářském segmentu očekávat citelný růst, poháněný nejen kalendářním načasováním Velikonoc, ale také znatelným meziročním mzdovým růstem.
Právě růst mezd je klíčovou hybnou silou působící neustávající růst maloobchodních tržeb. Češi výrazně navyšují své útraty například za elektroniku, mobilní telefony či počítače, jelikož v tomto segmentu byly v březnu tržby příslušných prodejců o více než desetinu vyšší než loni. Češi ve větší míře utrácí také třeba za rekreaci a příslušné vybavení, například lyže. Stále podstatnější část svých nákupů přitom uskutečňují on-line. Objem internetového prodeje vykazuje za březen opět zhruba pětinový meziroční nárůst.
Naopak popelkou zůstává motoristický segment. Tržby obchodníků v tomto segmentu v březnu meziročně poklesly. Automobilový segment v ČR totiž zasáhly přísnější emisní regulace Evropské komise tíživěji než EU jako celek. Když byly tyto regulace loni v září zavedeny, dynamika registrací nových osobních aut v ČR oslabila citelněji než v EU. A zůstává vůči situaci v EU na relativně slabé úrovni, nejslabší od roku 2009.
V průběhu letošního roku lze čekat spíše zpomalení dynamiky maloobchodních tržeb, pročež jejich výkon bez zahrnutí motoristického segmentu klesne pod úroveň čtyř procent. Za celý rok by měl činit 3,8 procenta. Důvodem je postupné zhoršování spotřebitelského sentimentu Čechů. Ti přes nadále rychlý růst mezd přece jenom pociťují, že vzestup jejich reálné kupní síly nebude tak znatelný jako loni. Vnímají, že inflace v březnu vykázala nejvyšší úroveň od roku 2012 a registrují také skutečnost, že ekonomika zpomaluje. Jejich opatrnost ohledně výdajů bude v nadcházejících měsících narůstat. (7.5.2019)
