Český trh s novými automobily se v červnu propadal takřka nejvýrazněji v celé Evropské unii. Vykázal meziroční pokles registrací nových osobních vozů o 15,5 procenta, jak plyne z dnes zveřejněných čísel Asociace evropských výrobců automobilů. Ještě strměji než v Česku se v EU v červnu trh s auty propadal už jen ve Švédsku, jehož trh vykázal 52procentní meziroční pokles.
Švédsko také společně s Kyprem, Finskem a Českem představuje čtveřici zemí EU, v nichž za celé letošní první pololetí nastalo nejcitelnější ochlazení trhu s novými osobními vozy. Ve Švédsku za první pololetí registrují více než čtvrtinový meziroční pokles, na Kypru činí poklesu čtrnáct procent, ve Finsku 13,4 procenta a v Česku pak 10,6 procenta.
V červnu postihl EU jako celek dramatický propad nových registrací, čítající 7,8 procenta meziročně. Podstatný je kalendářní vliv, jelikož loňský červen měl více pracovních dní, ovšem zásadní roli hraje také nasycení podstatné části evropského trhu s automobily a obecnější nejistota spjatá s brexitem a obchodními válkami. Automobilkám také nesvědčí přechod na nová emisní homologační kritéria, k němuž došlo loni.
Dobrou zprávou z hlediska České republiky je alespoň to, že automobilka Škoda Auto vykazuje za první pololetí poměrně nízký, 1,3procentní, meziroční pokles registrací nových vozů své značky. Z klíčových značek skupiny Volkswagen se lépe dařilo jen Seatu, Volkswagen jako takový, Audi i Porsche na tom během prvních šesti měsíců letošního roku byly hůře než Škoda, jelikož vykázaly vesměs hlubší meziroční propad nových registrací.
Vzhledem k náročnému mezinárodnímu prostředí, přetrvávajícím nejistotám a ztrátě dynamiky ekonomiky Evropské unie jako celku nelze ve druhém pololetí letošního roku sázet na přílišné zlepšení. Ochabování automobilového průmyslu představují pro nadcházející čtvrtletí klíčové riziko pro českou ekonomiku, která je na něm vysoce závislá.
České hypotéky dále zlevňují. Zlevňování nahrávají Trumpovy obchodní války a hrozba tvrdého brexitu
Průměrná sazba hypoték v ČR – Fincentrum Hypoindex – v červnu pátý měsíc v řadě klesala. Hypotéky tak jsou nejlevnější od října loňského roku, průměrná sazba v červnu činila 2,76 procenta. Pro řadu domácností ale zůstává vlastní bydlení i tak jen snem, jelikož nemovitosti dále zdražují - letos v prvním čtvrtletí dokonce druhým nejvyšším tempem v celé EU. Obtížně dostupné bydlení představuje v rostoucí míře sociální problém, jenž zatěžuje zejména mladé rodiny s dětmi, dlouhodobě tedy může způsobit nižší míru porodnosti a zhoršit vyhlídku českého důchodového systému a systému veřejné zdravotní péče.
Zlevňování hypoték mají na svědomí dvě klíčové příčiny.
První je slabá tendence tržních úrokových sazeb k dalšímu růstu, resp. jejich pokles. Navzdory tomu, že Česká národní banka v posledních dvou letech zvýšila základní úrokovou sazbu hned osmkrát. Po zatím posledním, květnovém zvýšení sazby se však nyní rozpětí tržní úrokové sazby, konkrétně dvanáctiměsíční sazby mezibankovního trhu PRIBOR, a právě základní sazby ČNB kleslo na nejnižší úroveň od krizového roku 2008.
Nejníže od října 2017 se také nyní ocitá výnos z desetiletého dluhopisu české vlády. U dluhopisů je „nechuť“ k růstu úroků, tedy výnosů ještě zřetelnější. Výnos z desetiletých českých dluhopisů klesl od konce loňského září, kdy dosáhl více než čtyřletého maxima, o zhruba 34 procent. Tento pokles je vyvolán růstem nejistoty na globálních finančních trzích, který se promítá do slabších inflačních očekávání, a tedy i do poklesu výnosů. Svoji roli hrají také spekulace mezinárodních trhů, že americká centrální banka zahájí už letos koncem července cyklus snižování základní úrokové sazby.
Dluhopisy české vlády jsou částečně nahlíženy jako svého druhu bezpečné útočiště, pročež v čase nejistoty o ně stoupá zájem i z tohoto důvodu, což jen dále stlačuje jejich výnos. Další, květnová a červnová eskalace obchodní války mezi USA a Čínou způsobila jejich celkem citelný pokles. Obchodní válka tak nejen zlevňuje české vládě náklady na obsluhu dluhu, ale zprostředkovaně zlevňuje také právě hypotéky. Z tržních úrokových měr je sazba hypoték nejtěsněji korelována se sazbou dlouhodobých dluhopisů vlády ČR, odvíjí se však pochopitelně i od zmíněné sazby PRIBOR.
Druhým důvodem zlevňování hypoték je ostrý konkurenční boj mezi bankami v ČR. Ty vnímají určité ochlazení na tuzemském nemovitostním trhu, dané zejména loňským doporučením České národní banky, které zpřísňuje poskytování hypoték. Snaží se tak klienty nalákat akční nabídkou za výhodný úrok. To jim umožňuje výše popsaná „nechuť“ tržních sazeb příliš růst, která vede k tomu, že zdroje ke krytí úvěrů, včetně právě hypotečních, bankám příliš nezdražují. Nápomocná je i přemíra likvidity v tuzemském mezibankovním systému, která je z velké části důsledkem intervenčního režimu ČNB z let 2013 a 2017 a která rovněž vytváří tlak na pokles – či alespoň na ne až tak rychlý růst – tržních úrokových sazeb. A tedy přeneseně i sazeb hypotečních. Ty tak v průměru letos zůstanou pod úrovní tří procent.
Při dalším zhoršení mezinárodních ekonomických podmínek se nad úroveň tří procent letos už nedostanou a spíše budou ještě klesat. Ke zhoršení mezinárodních ekonomických podmínek může dojít nejen v důsledku další eskalace obchodní války, ale také v případě takzvaného tvrdého brexitu. Trh nyní míní, že pravděpodobnost tvrdého brexitu opět narůstá, a to kvůli vnitropolitickému vývoji v Británii, a zejména kvůli možnosti, že se britským premiérem stane Boris Johnson. Tvrdý brexit, k němu může dojít letos v posledním čtvrtletí roku, by měl na exportně orientovanou českou ekonomiku neblahý dopad. Avšak vedl by k tlaku na pokles úrokových sazeb, včetně sazeb hypotečních, což by nejedna česká domácnost uvítala.
Elektřina, prasata, brambory, jen cukr ne. V Česku v červnu zase (skoro) všechno zdražilo, zlevňuje ale cukr
Ceny v tuzemské výrobě poměrně citelně rostou, zejména v oblasti rostlinné zemědělské produkce či ve službách. Stoupá také cena elektřiny či prasat. Z pohledu České národní banky to ale nebude pádný argument pro zvýšení úrokových sazeb.
V zemědělství ceny výrobců meziročně přidaly 12,9 procenta, což je nejvíce za celé období od února roku 2013. Ceny žene vzhůru zejména rostlinná výroba. Například brambory kvůli loňské slabé úrodě, způsobené suchým a teplým počasím, byly v červnu meziročně dražší o nevídaných takřka 108 procent. Maloobchodní cena brambor je nejvyšší v historii sledování, když se jeden kilogram prodává za 27 korun. Citelně v červnu výrobcům v zemědělství zdražovaly také olejniny nebo obiloviny. Rovněž zejména kvůli loňské slabé úrodě. Znatelné byly v červnu po delší době také tlaky na růst cen v oblasti živočišné výroby. Zdražují jatečná prasata, meziročně takřka o 25 procent. Důvodem jsou celosvětové tlaky na růst cen prasat, selat, vepřového i šunky či sádla, které vyvolává rozsáhlá epidemie afrického moru prasat v Číně a dalších asijských zemích. Ta nutí tamní zemědělce ve velkém vybíjet chovy, což vede k růstu poptávky Číny a dalších zasažených zemí po dovozu prasat či vepřového z celého světa. To způsobuje zdražení i v ČR. Nejen zdražování však je problém. Dramatické zlevňování cukru, k němuž dochází již delší dobu, od uvolnění trhu EU s cukrem, až existenčně ohrožuje i některé české cukrovary. Například cena kilogramu krystalového cukru činila v červnu 12,45 koruny, což je ani ne polovina sumy, za niž se to samé množství prodávalo v některých údobích první poloviny desetiletí. Například v březnu 2012 stál kilogram „krystalu“ bez pěti haléřů 25 korun.
V průmyslu v červnu meziroční tempo růstu cen výrobců oproti květnu zmírnilo na 2,5 procenta, čímž zaostalo za očekáváním trhu. Trh ve střední hodnotě analytických odhadů počítal s růstem cen meziročně o 3,3 procenta. Průmyslníkům přidělává vrásky zejména zhruba desetinové meziroční zdražování elektřiny. Její cena stoupá kvůli růstu cen emisních povolenek na trhu EU, a kvůli zdražení uhlí i plynu, jejichž prostřednictvím se v ČR vyrábí více než polovina veškeré elektrické energie. Průmyslníky ale naopak potěšilo významné zlevnění ropných produktů, dané červnovým poklesem cen ropy na světovém trhu.
Zmírňují tlaky na růst v oblasti stavebnictví a citelně rostou ceny některých služeb, zejména poradenských a pojišťovacích, a to kvůli obecnému růstu mezd.
Z hlediska České národní banky nebudou červnová čísla k cenám v tuzemské výrobě zásadním argumentem pro další letošní zvýšení základní úrokové sazby. Nepříznivý vývoj na zahraničních trzích totiž představuje silnou antiinflační tendenci, která i citelné inflační tlaky v části tuzemské výroby převažuje, přičemž tlumí dopad inflace v oblasti výroby do spotřebitelských cen. Nejpravděpodobněji tak ČNB letos již svoji základní sazbu ani nezvýší, ani nesníží. (18.7.2019)
