Americký prezident Donald Trump dnes ráno středoevropského času naplnil svoji hrozbu a zvýšil cla na čínský dovoz v objemu 200 miliard dolarů ročně. Nová cla se týkají více než 5700 položek, včetně vánočních ozdob nebo dětských autosedaček.
Trumpova navýšení celních sazeb mají bezkonkurenčně nejdramatičtější efekt v celé historii Spojených států, a to zatím poslední navýšení jej ještě dále citelně umocní. Celní inkaso Spojených států poprvé v historii překoná hranici 80 miliard dolarů ročně (měřeno dolary roku 2019). Pro srovnání, v letech 2010 až 2018 činilo inkaso v dolarech roku 2019 zpravidla
30 až 40 miliard dolarů, přičemž to byly nejvyšší hodnoty v celé poválečné historii země.
Trhy z Trumpova dnešního kroku pochopitelně nejsou nadšeny. Konsensus je zřejmý: navyšování cel znamená pomalejší globální ekonomický růst. Zasažena bude tedy i česká ekonomika. Po dnešku je zkrátka pravděpodobnější, že tuzemské ministerstvo financí v dubnu nesnižovalo svůj odhad našeho letošního růstu naposledy.
„Jsou jako děti,“ hodnotí situaci jeden z australských obchodníků s cennými papíry. „Chvilku na ně přestanete dávat pozor, protože si celkem hezky hráli. Jenže nejednou se otočíte a jeden svoji baseballovou kšiltovkou bouchá druhého, protože od něj opisuje domácí úkol.“ Právě „nezbedné děti“, tedy prezident Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching, dnes po celý den budou intenzivně poutat pozornost trhů.
Asijské trhy dnes před šestou hodinou ranní středoevropského času, kdy bylo zvýšení cel uvedeno do praxe, vykazovaly překvapivě mírný růst. Po okamžiku zavedení nových cel se ale z podstatné části propadly do červených čísel. To svědčí o tom, že trh do poslední chvíle doufal, že „nezbedné děti“ se nakonec nějak udobří. Ostatně, trh v poměrně rychlou dohodu svou největších světových ekonomik doufá stále. Věří, že by mohla být uzavřena ještě před prázdninami. I tak však tento týden bude pro globální akcie patrně nejhorší od loňského prosince. Zajímavá však byla reakce čínských akciových trhů, které se po oznámení nových cel nejprve prudce propadly, ale vzápětí svoji ztrátu korigovaly. Šanghajská burza aktuálně přidává hned tři procenta. Spekuluje se, že jí pomohla Pekingem řízená intervence v podobě nákupu akcií ze strany čínských státních fondů.
Světové trhy dosud „nezapočítaly“ důsledek eskalace obchodní války nejen z toho důvodu, že ještě doufají ve smír, ale také proto, že dnešní navýšení cel se v reálné ekonomice neprojeví hned. Na zboží, které opustilo čínské přístavy před dnešní šestou hodinou ranní středoevropského času, by se totiž navýšená celní sazba podle všeho ještě vztahovat neměla. Otevírá se tedy prostor dvou až tří týdnů, kdy ještě mohou vyjednávání mezi oběma stranami pokračovat, aniž by byl dopad dnešního navýšení plně patrný v reálné ekonomice, tj. v hospodaření firem a jejich cenové politice či následně v chování spotřebitelů.
V důsledku eskalace obchodní války v tomto týdnu citelně oslabila také čínská měna, což však Peking spíše vítá, neboť její zpevnění z uplynulého roku je z hlediska konkurenceschopnosti čínských firem na zahraničních trzích až nežádoucí. Otázka je, kam až Peking případně nechá svoji měnu padat dále, protože její masivní oslabení by způsobilo nebezpečný odliv kapitálu z Číny a nutnost vrátit renminbi sílu „spalováním“ devizových rezerv.
Spojené státy tak od dneška uvalují celní sazbu 25 procent na čínský dovoz v objemu 250 miliard dolarů. Prezident Trump přitom už oznámil, že „vyřizuje formality“ ve věci zavedení další sady cel, týkající se čínského dovozu v objemu až 325 miliard dolarů. Pokud by k tomu přikročil, bude 25procentní sazbou zatížen veškerý čínský dovoz do USA. Je tedy zřejmé, že cla by konečně naplno pocítil běžný americký spotřebitel. Oděvy či hračky „Made in China“, stejně jako čínská produkce amerických firem jako Nike, Apple nebo Walmart i po dnešním navýšení stále zůstávají Trumpových cel ušetřeny. Dopadů obchodní války dosud i řadový americký spotřebitel zůstává spíše ušetřen, neboť americká administrativa cílila zvýšenými cly spíše na produkci, jež je v hierarchii výrobního řetězce výše, takže zasaženy byly spíše marže výrobců a dodavatelů než peněženky konečných amerických spotřebitelů.
Akutní otázkou je navíc to, zda Trump otevře i „druhou frontu“ své obchodní války. Již v nejbližších dnech by měl rozhodnout, zda pro Spojené státy představuje bezpečnostní hrozbu také evropské zboží, například německá auta. Příslušnou zprávu amerického ministerstva obchodu má na stole od poloviny února, přičemž se na jejím základě měl rozhodnout během devadesáti dní.
Tak jako by cla na německá auta nepříznivě dopadla také na českou ekonomiku, s Německem silně obchodně propojenou, dopadnou dnes navýšená americká cla na čínské zboží také na další asijské ekonomiky. V prvé řadě budou ale zasaženi čínští vývozci, pochopitelně. Jejich konkurenceschopnost na světovém trhu značně ochabne.
Peking si i kvůli tomu nemůže dovolit ztratit tvář a vzápětí po dnešním navýšení cel dle očekávání vyrukoval s tím, že jej nenechá bez odezvy. Konkrétní opatření ale přitom nespecifikoval. Situaci mu komplikuje skutečnost, že čínský dovoz z USA je objemově mnohem menší než tok zboží proudící opačným směrem. Tudíž Čína už nemá mnoho, co by ještě mohla nově cly zatížit. Přistoupí tedy zřejmě také k navýšení celní sazby, případně se uchýlí k opatření jiného druhu, spočívajícím třeba v oslabování své měny. I když i to má své limity, jak je uvedeno výše.
Míra nezaměstnanosti v ČR v dubnu „trhla rekord“. Klesla nejníže za posledních více než dvacet let
Míra nezaměstnanosti v ČR v dubnu klesla z březnové hodnoty rovných tří procent na 2,7 procenta. Tím překonala očekávání trhu, který počítal „jen“ s poklesem na 2,8 procenta. Míra nezaměstnanosti tak klesla na svoji letošní nejnižší úroveň a také na nejnižší úroveň od druhé poloviny 90. let. Český trh práce je ve stále výjimečně dobré kondici, z pohledu zaměstnavatelů je stále výjimečně napjatý. Rekordní je také počet volných pracovních míst, který činí bezmála 340 tisíc pozic. Poměrně příznivá je situace napříč republikou, jelikož žádný z okresů nevykazuje míru nezaměstnanosti vyšší než sedm procent. Nejvyšší míra nezaměstnanosti je v okrese Karviná – činí 6,9 procenta.
Za příznivým dubnovým vývojem míry nezaměstnanosti stojí také sezónnost. Z evidence nezaměstnaných mizí lidé, kteří se tam ocitli v zimním období a nyní opět nacházejí uplatnění ve stavebnictví, lázeňství, zemědělství či lesnictví a dalších odvětvích, jejichž zaměstnanost je závislá také právě na přízni počasí.
Je třeba však mít na paměti, že míra nezaměstnanosti je zpožděný makroekonomický ukazatel a kvůli strnulosti trhu práce vykazuje příznivé výsledky i v době, kdy už mnohé jiné makroekonomické ukazatele, zejména ty předstihové zřetelně zachycují nadcházející útlum, ba krizi. O nadcházející krizi ale zatím v případě české ekonomiky hovořit nelze. Data za německý průmysl, který v posledních měsících vykazuje povážlivý sestup a na němž jsme silně závislí, zatím neindikují nic více než ještě celkem nevinný návrat k trendu let 2013 až 2016, a to po mimořádně (a neudržitelně) dobrém roce 2017. Zdraví německého průmyslu, a tedy i kondici a nakonec i budoucí vývoj míry nezaměstnanosti ekonomiky české stále mají v rukou světoví politici. Pokud by totiž například opadlo napětí kolem obchodních válek, rozjasní to vyhlídky právě i české ekonomiky.
Česká republika nadále vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti nejen v rámci Evropské unie, ale také v rámci zemí OECD.
Z členských států této organizace mají srovnatelně nízkou míru nezaměstnanosti pouze Japonsko a Island.
Míra nezaměstnanosti by měla zůstat na nízké úrovni po celý letošní rok. Zatím není žádný důvod se domnívat, že by letos na jaře neměla pokořit svůj dubnový rekord více než dvacetiletý rekord. Jsou sice patrné kusé známky poklesu zaměstnanosti v některých segmentech průmyslu, avšak podmínky na trhu práce celkově nadále zůstávají z hlediska zaměstnance nadprůměrně příznivé.
Míra nezaměstnanosti tak za celý letošní rok vykáže úroveň 2,9 procenta, mírný nárůst ji pak ovšem čeká v roce 2020. V letošním roce už ovšem zvolní mzdová dynamika. Mzdy letos porostou reálně o čtyři procenta, zatímco loni rostly reálně tempem 5,9 procenta. V posledním čtvrtletí roku 2019 průměrná mzda poprvé v historii atakuje úroveň 36 000 korun.
Trumpova obchodní válka už si vybírá daň i v českém turistickém ruchu. Počet hostů ze zahraničí letos poprvé po letech klesá
Výsledky cestovního ruchu v ČR během letošního prvního čtvrtletí do značné části odráží vývoj domácí i světové ekonomiky. To plyne z obecného faktu, že intenzita cestovního ruchu s ekonomickým výkonem poměrně těsně souvisí. Čím lépe na tom lidé ekonomicky jsou, tím ochotněji utrácejí práce za cestování a turistiku, což jsou zpravidla výdaje zbytné. Dlouhodobě pochopitelně hrají roli i další faktory, jak je technologický rozmach, relativní zlevňování mezinárodní přepravy, růst obecné životní úrovně obyvatelstva či globalizace a související intenzifikace obchodní výměny, ale také „výměny“ lidských zdrojů v podobě zahraničních stáží či pracovních nebo studijních pobytů.
Letos v prvním čtvrtletí se poprvé v historii v ČR ubytoval za dané období počet hostů převyšující čtyři miliony. Jinými slovy, v žádném jiném ze všech prvních čtvrtletí české historie nebyl počet hostů tak vysoký jako letos. Dlouhodobě vykazují ve čtvrtletním sledování nejvyšší návštěvnost kvartály druhý a zejména třetí, který pokrývá období prázdnin, tedy vrcholu letní turistické sezony.
Z uvedeného počtu čtyř milionu lidí pocházelo nepatrně více hostů ze zahraničí, a sice mírně přes dva miliony. Čechů se naopak ubytovaly necelé dva miliony. Rozdílná je však meziroční dynamika. Zatímco zahraničních hostů v porovnání se stejným obdobím loňska ubylo, o 0,2 procenta, Čechů poměrně výrazně přibylo, a to 3,8 procenta. To souvisí s dobrou ekonomickou situací Čechů, zejména pak s nejrychlejším růstem reálných mezd od počátku tisíciletí. Češi neváhají ve zvýšené míře utrácet právě za rekreaci, neboť zatím nepociťují takovou obavu ze zhoršování vlastní finanční situace, aby své zbytné výdaje omezovaly. Tato obava ovšem zintenzivní během letošního roku, pročež letos, nejpozději příští rok lze očekávat výrazné zmírnění dynamiky cestovního ruchu v ČR, případně dokonce jeho stagnaci.
Bude to ovšem stagnace po řadě let růstu, vždyť k poslednímu meziročnímu poklesu došlo při sledování pouze prvních čtvrtletí v roce 2014.
Letošní pokles počtu ubytovaných zahraničních hostů, byť mírný, představuje první známku této očekávané nadcházející stagnace. Nadále pokračuje citelný pokles hostů z Ruska, který už v roce 2014 „nastartovala“ tehdejší krize rublu, propad cen ropy a sankce namířené proti zemi ze strany západních států. Letos v prvním čtvrtletí došlo k poklesu počtu hostů z Německa nebo z Itálie, což částečně souvisí s tím, že Německo se ocitlo na přelomu roku na pokraji ekonomické recese, zatímco Itálie do ní zabředla. Při dalšího zhoršení mezinárodních ekonomických podmínek, zejména při dalším vyhrocení obchodní války, lze předpokládat nepříznivý dopad na silně exportně orientované ekonomiky typu Německa či Česka a také pochopitelně na turistický ruch těchto zemí. (10.5.2019)
