Americké akciové trhy během dnešního obchodování vystoupaly na nový historický rekord. Zlato přitom zdražilo na nejvyšší cenovou úroveň za posledních více než pět let.
Důvodem růstu burz jsou včerejší holubičí signály šéfa americké centrální banky Jeroma Powella. Trh si jeho slova vykládá jako otevření dveří možnosti, že americká centrální banka sníží klíčovou úrokovou sazbu možná už příští měsíc, na svém červencovém zasedání. Stalo by se tak poprvé od roku 2008. Na možné uvolnění měnové politiky reaguje i zlato, které těží z rostoucí obavy trhu ze znehodnocování dolaru i z toho, že dolar není nyní vůči němu tak atraktivní investicí.
Investoři nyní v podstatě zcela věří tomu, že ke snížení sazeb dojde právě už v červenci. To povzbuzuje akcie, protože firmy i domácnosti mají obecně při nižších sazbách dostupnější úvěry, což podněcuje investice i spotřebu. Otázkou však zůstává, zda se dostupnější úvěry opravdu promítnou do růstu investic a spotřeby, a tedy i zaměstnanosti. Mnozí ekonomové upozorňují, že obchodní válka je negativní nabídkový šok, s nímž měnová politika mnoho nezmůže.
Koruna každopádně dnes vůči dolaru posiluje, z úrovně nad 22,80 za jeden dolar na nynějších necelých 22,70 za dolar. Lze předpokládat další slábnutí americké měny, i vůči koruně. Řada investorů je stále překvapena obratem, který americká centrální banka od začátku letošního roku učinila. Na přelomu roku její zvýšení sazeb způsobilo na burzách paniku a mohutné výprodeje. Uplynul půlrok a jestřábí postoj banky se změnil v postoj holubičí, aniž by se za tu dobu adekvátním způsobem změnil stav americké ekonomiky a její výhled.
Nezodpovězenou otázkou zůstane, jakou roli v nevídaném obratu americké centrální banky sehrál tlak amerického prezidenta Donald Trumpa. Ten na přelomu roku dokonce zvažoval, zda mu legislativa umožňuje šéfa banky Powella odvolat. Nyní by už jej Trump zřejmě neodvolával, i kdyby mohl. Slabý dolar a rostoucí burzy mu hrají do představ o znovuzvolení v příštím roce.
České motoristy letos drahé léto nečeká. O tam, jak nákladné pro ně bude, rozhodnou v příštích dnech hlavně americký, čínský a ruský prezident
Pohonné hmoty v ČR citelně zlevňují, nejvýrazněji od začátku letošního roku. Naposledy se totiž srovnatelným tempem propadaly letos počátkem ledna. Benzín Natural 95 zlevnil za uplynulý týden o 27 haléřů na 33,28 koruny na litr a cena nafty se snížila o osmnáct haléřů na 32,35 koruny za litr. Od začátku června jak benzín, tak nafta zlevnily takřka o čtyřicetník na litr. A navzdory nadcházející vrcholné motoristické sezóně bude pokles cen v červnu ještě pokračovat. Ceny budou klesat také ve vyhledávaných dovolenkových destinacích, takže na řadě míst letos čeští řidiči v přepočtu do korun podle dat Evropské komise zaplatí méně než loni. Jedná se například o Řecko či Slovinsko. V některých zemích ale bude dráže než loni, třeba v Maďarsku nebo Polsku. Polsko společně s Bulharskem ale i letos představují země v dojezdové vzdálenosti od ČR s vůbec nejlevnějšími pohonnými hmotami, na opačném pólu je tradičně třeba Itálie.
Pohonné hmoty zlevňují v podstatné části Evropy kvůli propadu cen ropy na světovém trhu. Od druhé poloviny letošního dubna ropa zlevnila o bezmála šestnáct procent. Důvodem je vyostření napětí v mezinárodních obchodních vztazích a související obava z celosvětového ekonomického útlumu. Ten by pochopitelně utlumil také právě poptávku po ropě, což obchodníky vede k nižšímu zájmu o ni, a tedy k poklesu ceny. Nyní se barel ropy typu Brent prodává za zhruba 63 dolarů, o dvanáct dolarů levněji než ve zmíněné druhé polovině dubna, kdy ropa dosáhla svého letošního cenového maxima.
Ceny ropy tlačí dolů nejen mezinárodní obchodní napětí, ale též slábnoucí dolar. Ten nyní slábne jak vůči středoevropským měnám, koruně, zlotému a forintu, tak vůči euru. Důvodem je včerejší promluva šéfa americké centrální banky, kterou si trh široce vykládá jako „otevření dveří“ možnosti už červencového snížení základní úrokové sazby. K jejímu snížení by došlo poprvé od roku 2008. V reakci na Powellova slova dolar opět navázal na své oslabování, jež zahájil koncem května. Koruna od té doby vůči němu zpevnila o zhruba 2,3 procenta, což snižuje korunovou cenu barelu ropy a vytváří další tlak na pokles cen pohonných hmot u českých čerpacích stanic.
Pohonné hmoty budou zlevňovat i v příštím týdnu, v rozsahu kolem patnácti haléřů na litr. Obchodníci s ropou nyní vyčkávají, jak dopadnou dvě klíčová setkání. Prvním z nich bude příští týden summit skupiny zemí G20 v Japonsku. Americký prezident Donald Trump se tam setká se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Trhy do této schůzky vkládají naději, že by mohla znamenat zmírnění vyhrocené situace v obchodních a ekonomických vztazích dvou největších světových ekonomik. Pozitivní vyznění schůzky by povzbudilo ceny ropy a během července by tak mohlo zakončit současný pokles cen pohonných hmot v ČR. Bude ovšem záležet na výsledku ještě jednoho setkání, a sice vrcholné schůzky kartelu OPEC a dalších klíčových světových těžařů v čele s Ruskem. Ta se uskuteční ve Vídni v prvních červencových dnech. Země jako Saúdská Arábie nebo Rusko tam budou jednat o tom, kolik ropy budou těžit v druhé polovině letošního roku. Saudská Arábie, Irák a Spojené arabské emiráty jsou silně nakloněny dalšímu omezování těžby, které by hnalo cenu ropy výše. Proti ale může být Rusko. Jedinou jistotou je nyní to, že jednání budou náročná.
Pokud vídeňský summit skončí nejednoznačně a pokud tak skončí i Trumpova schůzka se Si Ťin-pchingem, což oboje rozhodně nelze vyloučit, cena ropy během července bude zlevňovat citelně pod své současné úrovně. V korunovém vyjádření by ke zlevnění pomohl slábnoucí dolar. Existuje značná pravděpodobnost, že pohonné hmoty v ČR budou přes léto ještě znatelně levnější než nyní. (21.6.2019)