Koruna dnes posiluje jak vůči euru, tak dolaru. Vůči jednotné evropské měně zpevňuje do blízkosti svých maxim za celé období od přelomu let 2012 a 2013. Dnes se opět dostala pod úroveň 25,10, když se prodávala i za 25,07. Pod úrovní 25 korun za euro se ocitla naposledy v říjnu 2012. Nyní je prolomení této hranice velmi blízko a rozhodně jej nelze vyloučit, byť sázet na trvalejší setrvání kursu pod touto hranicí už je mnohem odvážnější.
Koruně dnes k posílení pomohl projev amerického prezidenta Donalda Trumpa, jejž pronesl na úvod Světového ekonomického fóra v Davosu. Trump šetřil svojí obvyklou kritikou kdekoho a kdečeho. Snažil se ladit pozitivní strunu a dát světu určitou příznivou perspektivu, částečně aby odvrátil pozornost od vnitropolitické situace v USA. V americkém Senátu totiž dnes začíná ústavní slyšení k žalobě namířené proti Trumpovi, která může vyústit v jeho sesazení. Trhy jsou nicméně přesvědčeny, že k sesazení nedojde, jelikož prezidenta převážně republikánský Senát „podrží“.
Trumpovo vystoupení v Davosu ale i tak lze číst jako snahu své vlastní pozitivní PR. Trump se pochlubil ekonomickými úspěchy své administrativy. A ačkoli kritizoval americkou centrální banku, kvůli příliš vysokým sazbám, a také Evropskou centrální banku – pro změnu kvůli negativním úrokovým sazbám, vyhnul se přímo konfrontaci s Evropskou unií. Místo toho deklaroval, že s čínským protějškem Si Ťin-pchingem „se milují“ a že další kolo jednání ohledně obchodní úmluvy USA a Číny začne co nevidět. Přihlásil se k iniciativě vysazení jednoho bilionu stromů do konce desetiletí. To si trh vykládá tak, že Trump má zájem o dialog s dalšími zeměmi dokonce i v otázce environmentální, kde se postoje USA a většiny dalších vyspělých zemí poslední dobou spíše stále zřetelněji rozcházejí.
Trump se také zdržel kritiky svých evropských spojenců z NATO; dnes nezaznělo nic o tom, že by na vojenské účely a obranu nedávaly dost peněz. Evropské země tentokrát zůstaly ušetřeny i kritiky jejich neochoty zcela zakázat čínské společnosti Huawei účast ve výběrovém šetření na dodavatele pro sítě 5G. Americký prezident si je „nepodal“ ani kvůli stále poměrně smířlivému postoji k Íránu.
Optimismus se dá dnes krájet nejen v Davosu, ale přichází i z Německa. Bedlivě sledovaný index institutu ZEW, který zachycuje očekávaní stran hospodářského růstu nejsilnější evropské ekonomiky, se podle dnešních údajů dostal v lednu na svoji nejvyšší úroveň od července 2015, když výrazně překonal předpoklad trhu. Je to dosud jeden z nejvýraznějších dokladů toho, že německá ekonomika se stabilizuje. To je příznivou zprávou pro českou ekonomiku – a tedy i korunu, jelikož to znamená, že se stabilizuje nejdůležitější obchodní partner Česka, a to dříve, než jeho propad stačil na českou ekonomiku jakkoli citelněji dolehnout.
Má smysl sloučení ministerstev průmysl a obchodu a dopravy?
Sloučení ministerstev dopravy a průmysl a obchodu dnes dává smysl více než kdy jindy. Česká republika se zavázala dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. To znamená, že musí učinit rozsáhlá a nákladná příslušná opatření jak v oblasti průmyslové, tak i energetické a dopravní. Průmysl, energetika i doprava patří ke klíčovým emitentům oxidu uhličitého a společný, provázaný postup při dekarbonizaci ekonomiky může být nejúčinnější právě „z pod jedné střechy“.
Pokud se navíc v rámci sloučení ministerstev podaří efektivně vyloučit duplicity a naopak využít synergií, už samotný akt sloučení povede k úspoře, přičemž takto získané prostředky lze využít právě třeba v rámci dekarbonizačního úsilí. Hlavní nástrahou je ovšem kromě obvyklé rezistence byrokracie vůči prováděním změnám – jelikož žádný úředník přirozeně nechce přijít o své razítko, tím méně o svoji práci – také samotný rozsah agendy zrovna ministerstev průmyslu a obchodu a dopravy. Česká ekonomika je prakticky nejprůmyslovější v rámci EU, takže ještě přidáním dopravní agendy by vzniklo de facto superministerstvo, jež by svým záběrem v jistém ohledu nemělo v ČR ani vzdáleně konkurenci.
Dále se nabízí například sloučení ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí, které navrhuje část opozice. Zde by mohlo být sloučení jednodušší než v případě sloučení ministerstev průmyslu a obchodu a dopravy. Brání mu ovšem politické zájmy, resp. jejich neexistence, a opět i rezistence byrokracie vůči změnám. Neexistencí politického zájmu je míněno to, že premiér Babiš netouží rozšířit agendu ani ministru životního prostředí Brabcovi, ani ministru zemědělství Tomanovi. Nejsou zkrátka jeho „pravou rukou“ tak jako momentálně ministr Havlíček.
Letošnímu Davosu bude absolutně dominovat klima, silnější slovo než kdy jindy budou mít ženy a teenageři
Letošnímu Světovému ekonomickému fóru v Davosu, budou více než kdy jindy v jeho padesátileté historii dominovat environmentální témata. Jestliže se loni někteří ušklíbli, že setkání hlav států, miliardářů (letos těch dolarových bude 119), šéfů nadnárodních podniků a aktivistických teenagerů (letos jich bude 10, včetně Grety Thunbergové) ve švýcarském alpském středisku by se mohlo přejmenovat na „Světové environmentální fórum“, letos to platí ještě více.
V každoročním šetření Světového ekonomického fóra ohledně klíčových globálních rizik letos jednoznačně dominují riziky environmentální. Těmi riziky konkrétně letos jsou: extrémní počasí, selhání v boji s klimatickou změnou, klíčové živelní pohromy, ztráta biodiverzity a poškozování životního prostředí lidskou rukou. Lze říci, že tato témata budou tvořit páteř agendy letošního Davosu, ať už v rámci jednotlivých hlavních řečnických vystoupení a panelových diskusí či během kuloárových, méně formálních hovorů.
Přece jenom, loni se mezi dvě z pěti nejdůležitějších témat – či globálních rizik – ještě vklínila alespoň dvě neenvironmentální, konkrétně technologická, a sice zneužití či krádež dat a kyberútoky. Téma z jiné oblasti než environmentální či technologické bylo součásti té nejdůležitější davoské agendy naposledy v roce 2017, kdy se jednalo o společenské téma migrace a geopolitické téma teroristických útoků. Environmentální tématika zkrátka postupem času fóru dominuje stále zřetelněji a letos je možné hovořit o dominanci absolutní.
Oproti roku 2010 je posun v zaměření davoského fóra taktéž patrný. Zatímco letos se klimatu bude věnovat takřka pětina všech seminářů a konferencí fóra, tehdy to bylo jen třináct procent. Pravda ovšem je, před deseti lety svět zápolil s globální finanční krizí, resp. s jejími důsledky, takže na klimatické otázky přirozeně zbývalo méně času a prostoru.
Ze společenských témat letos bude hrát zásadní roli téma nerovnosti, ať už příjmové či té mezi muži a ženami. Mimochodem, počet ženských účastnic fóra od roku 2014 nepřetržitě stoupá, z úrovně patnácti procent na letošních bezmála 25 procent. (21.1.2020)
