Český stát by mohl vstoupit do klíčových podniků, pokud by se kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru dostaly do problémů. Premiér Andrej Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček to včera připustili v České televizi. Babiš v té souvislosti zmínil leteckou společnost Smartwings.
Letečtí přepravci celého světa prochází kvůli koronaviru závažnou krizí. Do některých z nich proto budou v rámci záchrany kapitálově vstupovat vlády. Například italská vláda už v březnu zahájila proces převzetí přepravce Alitalia. Řím bude aerolinky vlastnit, dokud se nenajde kupec, což se však vzhledem k současné situaci jen tak nepodaří, pokud někdy vůbec.
Německá vláda je zase připravena převzít kontrolu nad leteckým přepravcem Condor. Polské aerolinie LOT, které měly dle lednové dohody Condor převzít, totiž z obchodu zřejmě vycouvají, také právě kvůli koronavirové krizi.
Prakticky v bankrotu se kvůli koronaviru nachází belgický přepravce Brussels Airlines, člen skupiny Lufthansa. Jednou z možností, jak aerolinku zachránit, je její opětovné znárodnění. Samotný přepravce Brussels Airlines sice nikdy vládou vlastněn nebyl, jeho přímý předchůdce, SABENA, však ano. Aerolinky SABENA zkrachovaly v roce 2001.
Australská vláda také prověřuje možnost znárodnění leteckých přepravců. V úvahu připadá zejména druhá největší aerolinka v zemi, Virgin Australia, která se kvůli koronaviru ocitá ve velmi nepříznivé finanční situaci. Proti znárodnění se však bouří největší australská aerolinka Qantas. Poukazuje na to, že stát nemá „vybírat vítěze“, má o nich rozhodnout trh.
Argument Qantasu je nepochybně pádný. Na druhou stranu, v následujících týdnech a měsících se na mnoha místech planety zřejmě i tak vlády rozhodnou právě pro takové „vybírání vítězů“, tedy pro znárodňování, a to nejen leteckých přepravců.
Pokud se k něčemu takovému uchýlí česká vláda, nepůjde tedy o nic ojedinělého. Navíc by Babišova vláda nemusela řešit dilema australské vlády, protože Smartwings je jasnou jedničkou na trhu, a nehrozí tedy, že bude krok vnímán jako nespravedlivý vůči konkurenci, jakou u Protinožců představuje Qantas.
Převzetí firmy vládou, znárodnění, by však měl být opravdu jen krajní krok. Státní vlastnictví firem je totiž, jak známo, velmi často značně neefektivní, takže celospolečensky může být přínosnější žádné znárodňování nepodnikat a kolabující firmu ponechat svému osudu – jakkoli krutě to může znít.
Tuzemské banky prudce snižují úročení vkladů. Se snižováním úroků na hypotékách tolik nespěchají
Dolů, a to leckdy i pořádně. Takovým směrem se v dubnu vydávají úroky na klientských vkladech v tuzemských bankách. Banky tak reagují na úder koronavirové krize a související citelný pokles tržních úrokových sazeb a základních úrokových měr České národní banky. Při snižování úroků na hypotékách jsou ale mnohem opatrnější.
Už tak mizerné úročení na vkladech v českých bankách se tak dále zhoršuje. V řadě případů i vskutku dramaticky. Například ČSOB snižuje úročení termínovaného vkladu s roční fixací z 1,4 procenta ročně na 0,01 procenta ročně. Připomeňme, že inflace v letošním roce dosáhne navzdory koronavirové krizi a jejím dezinflačním tlakům stále průměrných hodnot kolem tří procent. Kdo tedy nechá své peníze na zmíněném „termíňáku“ ČSOB, o tato tři procenta prakticky celá přijde. Už může vyjít výhodněji, resp. méně nevýhodně, nechat peníze doma, „v matraci“.
Úroky na vkladech však srážejí – nebo ještě srazí – mnohé další tuzemské banky. Razantně je snížila třeba také Oberbank, na jejímž termínovaném vkladu s roční fixací sazba poklesla také o více než jeden procentní bod.
Naopak se snižováním sazeb na hypotékách banky nespěchají. Ke zlevnění hypotečních úvěrů se zatím nově uchýlila jediná, Equa Bank. Snížením úrokových sazeb bank podle svého vyjádření reaguje „na nedávné snížení sazeb ze strany ČNB.“ Přitom banka „vzhledem ke stávající situaci očekává, že se v letošním roce budou lidé více než kdy jindy soustředit na zvelebování svých chalup a chat“, pročež právě věří, že zájemci ocení nižší sazby hypotečních úvěrů. Lze to číst tak, že se banka snaží v náročných časech zaujmout neotřelou nabídkou a navzdory zvýšenému riziko ukořistit dodatečný tržní podíl na hypotečním trhu.
Mnohé další banky však budou se snižováním hypotečních sazeb zřejmě otálet, alespoň několik měsíců. Z důvodu koronavirové krize přičtou k příslušným tržním úrokům, byť dramaticky sníženým, leckdy i plně kompenzující rizikovou přirážku. Kvůli krizi totiž stoupá riziko citelného nárůstu podílu nesplácených hypoték, což banky zahrnou do svých nákladů.
Český průmysl v únoru prožil své ticho před bouří
Tuzemský průmysl letos v únoru prožil své „ticho před bouří“. Průmyslová výroba totiž meziročně po očištění poklesla jen o 0,9 procenta. Takový pokles je vskutku „tichem“, či stagnací, v porovnání s „bouří“, tedy citelným propadem, který se dostaví v březnu, a zejména v dubnu a pak do značné míry i v dalších měsících. V únoru ještě průmysl vykazoval poměrně vysokou odolnost vůči nepříznivému vývoji, který byl tehdy patrný zejména v Číně a některých dalších asijských ekonomikách, v nichž koronavirus udeřil nejdříve. K závažnějšímu ochromení průmyslu mimo oblast Asie došlo až v březnu. I když již v únoru i průmysloví výrobci mimo Asii pociťovali rapidní zbrzdění tamních ekonomik, protože se například zadrhávaly čínské dodávky. Od března však průmyslovou výrobu v ČR čeká a nemine mohutný propad, a to za celý rok v rozsahu od patnácti do dvaceti procent.
Tuzemské stavebnictví bude letos tlumit dopad hluboké průmyslové recese
Tuzemské stavebnictví vykázalo solidní únorový výsledek. Zejména zásluhou inženýrského stavitelství a poměrné teplé zimy se objem stavební produkce meziročně zvýšil o 5,3 procenta. Přicházející recese však nepochybně poznamená i stavební výrobu, byť méně než produkci průmyslovou.
Stavebnictví totiž vykazuje jistou setrvačnost, vyšší než průmysl. Projekty se plánují na léta dopředu. Povolovací a jiná stavební řízení jsou příliš dlouhá, což právě nutí podnikatele ve stavebnictví plánovat na dlouho dopředu.
Poměrně krátký útlum ekonomiky, ba i její krátkodechá recese, by tak stavebnictví měly poškodit méně než průmysl. Podnikatelům ve stavebnictví či developerům koronavirus „usnadní život“ v tom smyslu, že snáze najdou vhodnou českou pracovní sílu, často půjde o lidi propuštěné v průmyslu. Tito pracovníci by mohli do značné míry nahradit výpadek způsoben odlivem pracovníků zahraničních, například Ukrajinců.
To umožní podnikatelům ve stavebnictví udržet mzdové náklady pohodlně na uzdě a být konkurenceschopní. To zase umožní, aby stavebnictví snáze přežilo citelný útlum ekonomiky, ba recesi, které Česko nyní čekají. Stavebnictví může opravdu být tlumičem důsledků hluboké recese, do které padá průmysl. Není tak závislé ani na zahraničním obchodu, což by mělo mu umožnit relativně obstát i tehdy, pokud koronavirus způsobí recesi nejen v ČR či v Evropě, ale recesi celosvětovou. Za celý letošní rok lze předpokládat propad stavební výroby o zhruba deset procent, zatímco propad průmyslu může činit až dvacet procent.
Češi vzali v únoru obchody útokem, báli se karantény. Masivně vykupovali nejen droždí či roušky, takže maloobchodní tržby dopady mnohem lépe, než se čekalo
Maloobchodní tržby v ČR vykázaly v únoru nad všechna očekávání lepší výsledek. Při vyloučení motoristického segmentu rostly meziročně o 7,4 procenta, zatímco trh ve střední hodnotě analytických odhadů očekával dle agentury Bloomberg vzestup pouze ve výši 4,5 procenta. Nečekaně dobře se vedlo také maloobchodu se zahrnutím motoristického segmentu. Trh předpokládal meziroční růst 2,4 procenta, ve skutečnosti však vzestup dosáhl 3,6 procenta. V obou případech – jak se zahrnutím, tak bez zahrnutí motoristického segmentu – maloobchod překonal nejsmělejší analytické odhady. Lze tedy říci, že maloobchod jako celek v únoru ještě šíření koronavirové nákazy nijak negativně neovlivnilo.
Pokud nějak, koronavirus ovlivnil únorové maloobchodní tržby pozitivně. Češi totiž „vzali útokem“ nejen prodejny s potravinami, aby se předzásobili. Nakupovali trvanlivé potraviny a pak také ingredience typu droždí, aby se připravili na možná karanténní opatření, která byla skutečně zavedena v první polovině března. Již v únoru bylo na základě dění ve světě, zejména pak šíření koronaviru v podstatné části Asie, zřejmé, že karanténní opatření mohou být zavedena i v ČR. Maloobchod s potravinami tak vykázal silně nadprůměrný meziroční růst 5,3 procenta.
Češi ale také vykupovali obchody s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím, když se například předzásobovali rouškami či respirátory. V daném segmentu narostly jejich útraty meziročně nejvýrazněji za celé období od června 2005, a sice o 16,7 procenta. Poměrně citelný byl meziroční nárůst maloobchodních tržeb ve většině dalších segmentů a výjimkou segmentu ubytování. Tržby v segmentu ubytování klesly meziročně nejvýrazněji od listopadu 2018. Projevil se odliv turistů, zejména čínských a obecně asijských, který způsobilo pozastavení udělování víz a přerušení přímé letecké přepravy.
Výjimečně dobrý únorový výsledek tuzemského maloobchodu nelze přeceňovat. Bude v březnu a dalších měsících pochopitelně více než kompenzován mohutným propadem, který bude mít historické proporce, a to zejména v segmentech nepotravinářského zboží. Důvodem je nouzový stav, který byl v ČR kvůli koronaviru vyhlášen 12. března 2020, a uzavření řady druhů prodejen. Za celý letošní rok vykáže maloobchod přibližně dvouprocentní pokles. (7.4.2020)
