Ministerstvo financí nově plánuje schodek ve výši 200 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová na pondělním jednání vlády navrhne v novele zákona o státním rozpočtu zvýšit schodek rozpočtu právě na takovou sumu, z dosavadní cifry 40 miliard.
To je však stále nedostatečné. Schodek se totiž bude pohybovat minimálně v pásmu od 200 do 300 miliard. Opravdu realistické je nyní předpokládat, že schodek se bude pohybovat kolem 250 miliard, v pesimistickém scénáři ovšem může převýšit i 300 miliard korun.
Česká ekonomika, včetně právě živnostníků, totiž minimálně měsíc pojede „na půl plynu“. Některé sektory, například turistický ruch, přitom budou zasažené celoročně, i kdyby se nakrásně situace kolem šíření koronavirové nákazy ještě před polovinou dubna vyjasnila a ekonomika se do konce května vrátila víceméně do běžného provozu.
Když nyní pojede tuzemské hospodářství z podstatné části a po podstatnou část roku „na půl plynu“, znamená to citelný výpadek v tržbách podnikatelů i firem, a tedy i v daňovém inkasu veřejné kasy. Zároveň bude vláda muset kompenzovat ve velkém měřítku ztráty vzniklé firmám či veřejným institucím. V přímém vyjádření už nyní tyto náklady, s nimiž ještě před dvěma týdny nikdy nepočítal, přesahují sto miliard korun.
Je také třeba počítat s ochromením zahraničního obchodu, zhoršením zahraničních dodávek do Česka, ale také se zhoršením odbytu na vývozních trzích, neboť i tam pochopitelně nastane hospodářské zpomalení. Třeba Itálie už je v recesi nyní. To vše znamená výrazné zhoršení příjmů veřejné kasy. Škrty částečně možné jsou, avšak vzhledem k vysokému podílu mandatorních a kvazimandatorních výdajů, jež z povahy věci narychlo škrtat nelze, nemá vláda pro výdajovou redukci žádný výrazný prostor.
V krizovém roce 2009 odpovídal schodek státního rozpočtu zhruba 4,9 procenta hrubého domácího produktu. Pokud by byl schodek tak vysoký i letos, bude v absolutním vyjádření činit zhruba 285 miliard korun.
Již nyní se přitom objevují prognózy signalizující, že současná situace kolem šíření koronavirové nákazy může na světovou ekonomiku dopadnout ještě hůře než finanční krize před jedenácti. Například největší americká banka, JP Morgan, počítá pro letošní rok s celosvětovým ekonomickým poklesem o 1,1 procenta. To by byl nejslabší výkon globální ekonomiky od skončení druhé světové války. V roce 2009, kdy vrcholila světová finanční krize, se světová ekonomika propadla také, ale „jen“ o 0,8 procenta. Jiná americká banka, Morgan Stanley, pak počítá s tím, že česká ekonomika letos klesne o 4,3 procenta, zatímco v krizovém roce 2009 to bylo o 4,7 procenta.
Už nyní je tedy na místě srovnání s rokem 2009 a tehdejším deficitem 192 miliard. Tento deficit je ovšem třeba vztáhnout k nynější výši hrubého domácího produktu, což opravdu nakonec dává odhad letošního deficitu nejpravděpodobněji v rozsahu kolem 250 miliard korun.
Vláda ČR může tento deficit poměrně pohodlně pokrýt navýšeným vydáváním dluhopisů. Veřejné zadlužení ČR patří k nejnižším v EU, jen tři země tohoto celku mají nižší veřejný dluh k HDP – Estonsko, Lucembursko a Bulharsko. Státní dluh ČR se až do loňska dařilo držet stabilizovaný, a to už o roku 2013. Není tedy nutné, aby vláda nouzově hledala zdroje k pokrytí dramaticky navýšených výdajů v zisku České národní banky nebo podniku ČEZ.
Benzín včera „přes noc“ zlevnil nejvýrazněji za více než deset let. Pád cen pohonných hmot pokračuje
Pohonné hmoty v ČR včera pokračovaly pátý den v řadě v prudkém zlevňování. Benzín zlevnil ze dne na den o 35 haléřů na průměrnou cenu 29,31 koruny za litr, zatímco nafta zlevnila o 27 haléřů na 29,10 koruny za litr. V případě benzínu jde o nejvýraznější jednodenní zlevnění od 18. února 2010, tedy za více než deset let. Nafta pak včera zlevnila zde dne na den nejrapidněji od 12. prosince 2014.
Za uplynulých sedm dní zlevnil benzín o 1,30 koruny na litr a nafta o 1,08 koruny. V průměru jde o nejvýraznější sedmidenní zlevnění těchto dvou základních paliv za celé období od 24. února 2010, tedy rovněž za více než deset let. Benzín je nyní nejlevnější od 9. října 2016, nafta pak od 2. října 2017.
V nadcházejících dnech bude cena pohonných hmot dále citelně klesat. Jen za posledních deset dní se totiž se korunová cena barelu ropy Brent snížila o dalších více než jedenáct procent. Ropa tedy v české měně nadále výrazně zlevňuje navzdory prudkému oslabení koruny k dolaru, v němž se ropa obchoduje. Koruna v pátek vůči dolaru oslabila až takřka na kurs 26,10. Slabší byla naposledy před více než patnácti lety, v září 2004.
Zlevňování cen pohonných hmot skončí tehdy, až se stabilizuje cena ropy na světovém trhu. Ta zatím dramaticky klesá. Barel ropy Brent zlevnil z ceny více než padesáti dolarů za barel počátkem března na ani ne polovinu, na páteční uzavírací cenu 26,98 dolaru. České čerpací stanice tento cenový pokles ve svých cenách teprve ještě plně zohlední.
Pokles cen ropy začal nejprve kvůli ochromení zejména čínské ekonomiky, k němuž došlo kvůli šíření koronavirové nákazy. Následně, v reakci na cenový pokles, rozpoutala Saúdská Arábie cenovou válku, namířenou zejména proti Rusku, ale rovněž vůči americkým břidličným těžařům. Rijád se rozhodl, že pád cen ropy ještě urychlí tak, aby ukořistil tržní podíl na úkor Ruska a Spojených států, které těží ropy při vyšších nákladech než Saúdská Arábie. V týdnu ceny ropy poněkud zpevnily, když americký prezident Donald Trump uvedl, že se ve správný čas do ropné cenové války vloží. Bílý dům nyní prý zvažuje další sankce proti Rusku, aby tak docílil zvýšení cen ropy. Ruský prezident Vladimir Putin se před víkendem ovšem nechal slyšet, že se nepodvolí saúdskoarabskému vydírání. Zatím se tedy zdá, že cenová válka bude pokračovat a cena ropy bude nadále relativně velmi nízká. Pohonné hmoty v ČR tak právě proto budou klesat i nadále. (22.3.2020)
