Od středy se mohou obyvatelé České republiky nechat dobrovolně a bezplatně antigenně testovat na přítomnost koronaviru způsobujícího onemocnění covid-19. Doposud se nechávali otestovat pedagogičtí pracovníci. Celkem by se mohly v ČR nechat otestovat zhruba 2,5 milionu dospělých lidí. Někteří však půjdou na test vícekrát. Celkový počet testů tak může činit zhruba tři miliony. Zdravotní pojišťovny proplatí nemocnicím a ordinacím 350 korun za test. Veřejnou kasu by tak jen toto proplácení vyšlo na více než miliardu korun.
Pokud však platí závěr článku listopadového vydání odborného časopisu Journal of Clinical Microbiology (pdf), který vydává Americká společnost pro mikrobiologii, česká vláda více než miliardu vyhodí oknem.
Autoři článku, Matthew Pettengill z filadelfské Univerzity Thomase Jeffersona a Alexander McAdam z Bostonské dětské nemocnice, totiž varují, že antigenní testy nejsou v plošném měřítku účinné. „Snaha využít ve větším měřítku antigenních testů k zamezení šíření koronaviru je jako snaha zabránit globálnímu oteplování na základě předpovědi počasí,“ uvádějí.
Podle obou vědců jsou v zamezení šíření nákazy důležitá mnohem levnější, snadno dostupná opatření, jako je nošení roušek, dostatečná hygiena rukou, dodržování vzdálenostního odstupu při setrvání a pohybu mezi více lidmi či důsledná izolace nemocného. Primárním cílem testování by podle nich mělo být monitorování účinku těchto dostupných opatření. Testování má samozřejmě být také součástí péče o příznakové pacienty nebo součástí úkonů předcházejících lékařskému vyšetření či nebo přijetí do nemocnice.
Klíčovým problémem plošnějšího antigenního testování je podle autorů studie jeho poměrně vysoký podíl falešně pozitivních výsledků. Tento podíl je údajně tak vysoký, že obyvatelstvo v závěr testů nezíská dostatečnou důvěru. To se projeví tím, že nebude na základě jejich výsledku v uspokojivé míře jednat. Pozitivně testovaní například nebudou dodržovat zásady dostatečné izolace od ostatních. Obecně nižší spolehlivost testů – nižší například v porovnání s laboratorními PCR testy – může vést ale také k tomu, že výsledek bude falešně negativní, přičemž testovaný člověk, ačkoli ve skutečnosti pozitivní, přestane dodržovat prověřená opatření jako nošení roušky nebo dodržování sociálního dostupu.
Ve světle zmíněného článku se tedy zdá, že se s penězi českého daňového poplatníka trestuhodně mrhá. Pandemie covidu-19 je však natolik novým fenoménem, že související vědecké poznatky zásadního rázu se objevují doslova v přímém přenosu. Na Pettengillovu a McAdamovu studii reaguje kvarteto jiných odborníků, převážně ekonomů a převážně z Harvadu. Ve studii, kterou publikoval americký Národní úřad pro ekonomický výzkum, uvádějí, že i když antigenní testování má své nedostatky, celkově jeho ekonomické přínosy znatelně převyšují náklady. A to zejména tehdy, je-li antigenní testování v případě pozitivních výsledků následováno konfirmačním PCR testem, který vyloučí ty, kteří jsou pozitivní falešně. Ačkoli PCR testy jsou nákladnější než testy antigenní, toto dvojstupňové testování vyjde veřejnou kasu stále levněji, než kolik do ní – v podobě slabšího poklesu daňového inkasa –přinese. Dvojstupňové testování, které běží v Česku, zároveň zajistí, že pozitivně testovaní nebudou zbytečně končit v karanténně (jsou-li pozitivně jen falešně) a že důvěra veřejnosti v celý testovací program nebude zásadněji narušena.
Česká vláda si tedy může oddechnout. Peníze z okna nevyhazuje. Alespoň tedy o tom nepanuje žádný vědecký konsensus. Peníze za plošné testování nakonec mohou být vynaloženy poměrně dobře, v porovnání s některými jinými protipandemickými zásahy, jež jichž se již vláda letos dopustila.
Rodiče mají nárok na ošetřovné i za nadcházející pondělí a úterý. Školy už se totiž letos neotevřou
K nejúčinnějším opatřením proti šíření covidu-19 patří uzavření škol. Vyplývá to z mezinárodní studie vyhodnocující dopady jednotlivých opatření ve 41 zemích. Studii sestavil tým pod vedením vědců z Oxfordské univerzity a nově ji publikoval časopis Science (zde). Bohužel, uzavření škol, zejména základních a středních, patří současně k vůbec nejdražším protipandemickým zásahům. To proto, že může ohrozit vzdělanostní úroveň nastupujících generací, což se výhledově nepříznivě promítne do konkurenceschopnosti celé ekonomiky.
Je tedy třeba opravdu pečlivě zvažovat, kdy a za jakých podmínek školy zavřít. Blížící se Vánoce nabízejí příležitost k celkem ještě „levnému“ uzavření škol, neboť v dnech těsně před vánočními svátky se toho ve školách děti a mládež stejně mnoho nenaučí. Kantoři jim nechtějí kazit vrcholný adventní čas písemkami, testy a zkoušením, takže panuje volnější, „besídková“ atmosféra.
Česká vláda této situace využila a v pondělí se usnesla, že „prodlouží vánoční prázdniny“. Školáci se tak již letos do tříd nepodívají. A to přesto, že ještě nadcházející pondělí a úterý představují běžný pracovní den. To ale tedy také znamená, že rodičům vzniká nárok na ošetřovné, pokud namísto zaměstnání zůstanou s dítětem doma.
Nárokovat ošetřovné však rodiče mohou jen za pondělí a úterý, nikoli za středu, neboť ta by byla prázdninovým dnem, i kdyby žádné onemocnění covid-19 neexistovalo.
Pokud si rodič chce ošetřovné nárokovat, musí vyplnit příslušnou žádost na stránkách České správy sociálního zabezpečení (zde) a předat ji svému zaměstnavateli. Ošetřovné ve výši 70 procent denního vyměřovacího základu mohou čerpat ti rodiče, kteří ke dni 21. prosince pečovali o dítě mladší deseti let.
Mnozí rodiče si neuvědomují, že ošetřovné mohou za nadcházející pondělí a úterý čerpat. Mohou se tak zbytečně připravit o peníze, které se nejen kvůli blížícím se svátkům budou jistě hodit.
Česko má rozpočet s historicky rekordním schodkem, který by bývalo lepší přepracovat
Škrty ve výdajích na armádu jsou ostudné.
Sněmovnou dnes prošel rozpočet, která vstoupí do učebnic jako „největší sekera“ v dějinách České republiky. Jde o rozpočet, který bylo jistě lepší přepracovat, a to i za cenu třeba několikatýdenního provizoria. Provizorium by žádnou pohromou, ani ostudou nebylo. To už je ostudnější to, že v rámci politického „handlu“ za účelem prosazení rozpočtu došlo na desetimiliardový škrt v chystaných armádních zakázkách. Uspokojivá výše armádních výdajů by měla být prioritou rozpočtu, i kvůli našim závazkům vůči spojencům v NATO.
Schválený rozpočet ale zasluhoval přepracování ze dvou ještě podstatnějších příčin: nezahrnuje totiž dopad druhé vlny pandemie koronaviru a v listopadu Sněmovnou schváleného daňového balíčku. To jsou tak závažné věci, že by k přepracování opravdu vést měly.
Přepracování by ovšem znamenalo razantní navýšení schodku plánovaného pro příští rok. Česká národní banka počítá ve své aktuální prognóze s letošním propadem ekonomiky o 7,2 procenta, zatímco návrh rozpočtu staví na předpokladu poklesu pouze o 6,6 procenta. V příštím roce centrální banka vyhlíží růst pouze 1,7 procenta, kdežto návrh rozpočtu staví na předpokladu, že ekonomika přidá 3,9 procenta. OECD dokonce počítá pouze s růstem 1,5 procenta.
Na druhou stranu je třeba říci, že v posledních několika týdnech dochází ke zlepšování prognóz ekonomického výkonu naší i zahraničních ekonomik v roce 2021, a to pod vlivem nadějí vkládaných do vakcinace a očkování podstatné části populace. Uvedený odhad ministerstva financí, byť zářijový, nakonec může díky nečekaně příznivému vývoji na poli vakcinace v posledních dnech a týdnech být ještě poměrně realistický. Realističtější než zmíněné pesimističtější odhady z pera ČNB nebo OECD. To však předpokládá, že nenastane opětovné nečekaně znatelné zhoršení epidemiologické situace u nás či ve světě, což v tuto chvíli rozhodně nelze vyloučit.
Při prosazení daňového balíčku v podobě, jak jej v listopadu schválila Sněmovna, by se schodek rozpočtu navýšil z dnes schváleného údaje 320 miliard korun na 410 miliard. Dalších 40 miliard manka by přitom mohl způsobit právě možný horší méně příznivý ekonomický vývoj, odpovídající prognózám ČNB nebo OECD. To znamená, že vláda by realisticky měla navrhovat schodek hlubší, a to nikoli v rozsahu 320 miliard, ale až v rozsahu 450 miliard korun. Pokud tedy počítá s tím, že daňový balíček projde v podobě schválené Sněmovnou.
Na rozpočtové provizorium by došlo tehdy, pokud by vláda rozpočet neprosadil a musela jej přepracovat. Provizorium je tedy nyní „mimo hru“. V případě provizoria by se výdaje státu řídily podle rozpočtu minulého roku. Konkrétně by se každý měsíc uvolnila jedna dvanáctina loňských výdajů. To se týká i výdajů na mzdy a důchody. Většina výdajů by tak byla provozního rázu, stát by v provizoriu investoval jen minimálně. Provizorium by také omezilo přísun peněz z evropských fondů. To vše v době, kde jsou veřejné investice státu pro výkon ekonomiky důležitější než jindy, neboť soukromé investice firem a podniků jsou kvůli koronavirové nejistotě ochromené. Navíc v době, kde je kvůli konci programového období EU nutné evropské peníze čerpat rychleji.
Tudíž z tohoto hlediska lze dnešní schválení rozpočtu hodnotit příznivě, neboť snižuje míru nejistoty v ekonomice a zajišťuje, že nedojde k prodlevám a výpadkům ve financování veřejných výdajů nebo ke konzervaci rozjetých investičních projektů. To je však jen slabá náplast na šrám, který způsobuje dnešní schválení neadekvátního rozpočtu, včetně ostudy s mnohamiliardovým armádním škrtem. (18.12.2020)
