Těžko si v posledních deseti letech vybavit dobu, kdy různé ekonomické ukazatele signalizovaly tak jednotně závažný světový hospodářský útlum jako právě teď. Tak například výnos třicetiletého amerického dluhopisu dnes spadl do blízkosti svého historického minima, aktuálně činí 2,165 procenta. Přitom ještě začátkem tohoto měsíce byl výnos zhruba o patnáct procent výše, když přesahoval 2,5 procenta. Takový „sešup“ během tak krátkého časového úseku je ojedinělý.
Dochází ke zplošťování výnosových křivek. Nejen v USA. V Německu rozdíl ve výnosu třicetiletého a dvouletého tamního vládního dluhopisu klesl na nejnižší úroveň od světové finanční krize před více než deseti lety. Třicetiletý německý vládní dluhopis se letos 2. srpna poprvé v dějinách ocitl v záporném pásmu. Výnos dvouletého německého dluhopisu je v záporném pásmu soustavně od roku 2014.
Výnos z českého desetiletého vládního dluhopisu se dnes poprvé od roku 2017 ocitl po úrovní jednoho procenta.
Pokles výnosů dluhopisů je způsoben obavou mezinárodních investorů ze závažného globálního hospodářského útlumu, nejhoršího od zmíněné finanční krize. Tuto obavu dokumentuje také třeba dnešní růst ceny zlata nad úroveň 1500 dolarů za troyskou unci, kde se cena drahého kovu ocitá poprvé od roku 2013.
Investoři se obávají zejména prohloubení obchodní války mezi USA a Čínou, k němuž by se mohlo přidat i zápolení dvou nejsilnějších ekonomik v oblasti měnové, takzvaná měnová válka.
Oběťmi možné měnové války mezi USA a Čínou budou i Evropa a Japonsko. To proto, že centrální banky eurozóny a Japonska už nemají příliš kam své základní úrokové sazby snižovat. Jinými slovy, měnová válka je zastihne přinejlepším jen velmi slabě vyzbrojené.
Jestliže se Peking s Washingtonem budou přetahovat v tom, kdo si více oslabí svoji měnu, měnověpolitická stimulační opatření v eurozóně nebo Japonsku budou prakticky neúčinná. To kromě jiného značí další úder německému průmyslu. Ten je silně závislý na odbytu v ne-eurovém zahraničí, v prvé řadě právě v Číně.
Pokud však bude euro vůči dolaru nebo renminbi kvůli obchodní a měnové válce zpevňovat, německá exportní mašina dále zpomalí, neboť na vývozních trzích nebude její produkce tak konkurenceschopná. Zpomalení německého průmyslu a exportu znamená to samé v bleděmodrém pro průmysl a export český, které jsou na tom německém subdodavatelsky notně závislé.
Češi v teplém červnu vzali útokem prodejny s oděvy a díky uklidnění kauzy s odstavenými boeingy i cestovní kanceláře. Maloobchodní tržby překonaly očekávání
Po zklamání, které přinesla čísla za červnový český průmysl, vlévá trochu optimismu do žil alespoň červnový maloobchod. Ale pouze ten, který nezahrnuje motoristický segment.
Maloobchod bez zahrnutí motoristického segmentu totiž citelně překonal očekávání analytiků. Ti ve střední hodnotě svých odhadů počítali s meziročním růstem maloobchodních tržeb ve výši 3,7 procenta, ve skutečnosti růst činil 4,6 procenta.
Naopak maloobchod zahrnující motoristický segment zklamal. Což ostatně koresponduje se zmíněnými včera zveřejněnými čísly za průmysl, jejž stáhl nečekaně hluboce dolů v prvé řadě právě automobilový sektor. Trh ve střední hodnotě analytických odhadů počítal s meziročním růstem tržeb v maloobchodu zahrnujícím motoristický segment o 1,3 procenta, ve skutečnosti růst činí pouze 0,2 procenta.
Lepší než očekávaný výsledek červnového maloobchodu bez zahrnutí motoristického segmentu plyne částečně z efektu poměrně nízké srovnávací základny loňského června. Silný nárůst tržeb zaznamenal v červnu segment oděvů a obuvi. To souvisí s tím, že červen byl letos teplotně nadprůměrný, takže lidé tím dychtivěji doplňovali svůj letní šatník, zvláště pak po teplotně chladnějším květnu, který naopak od nákupů letních oděvů a obuvi spíše odrazoval (daný segment se letos v květnu dokonce meziročně mírně propadal).
V červnu byl také patrný růst dynamiky tržeb v oblasti rekreace, zejména pak v porovnání s měsíci dubnem a květnem. Během dubna a května totiž lidé vyčkávali, jak se cestovní kanceláře „popasují“ s dopadem odstavených boeingů typu 737 MAX. Když spotřebitelé seznali, že to cestovní kanceláře víceméně „zvládly“, v červnu kompenzujícím způsobem navýšili své výdaje za zájezdy a rekreaci. Tomuto navýšení pomohlo i to, že část last minute zájezdů kvůli odstavení boeingů zdražila.
Díky růstu mezd však stoupá zájem Čechů o rekreaci obecně. Rekordní sezónu například letos vyhlížejí také třeba v kempech.
Navzdory mdlému výkonu automobilového segmentu, jenž bude z důvodu nasycení trhu příznačný i pro další letošní měsíce, vykáže za celý rok maloobchod solidní výkon. Zejména pak ovšem ten bez zahrnutí motoristického segmentu.
Maloobchodní tržby bez zahrnutí tohoto segmentu vykážou za celý letošek růst ve výši 4,5 procenta. Klíčovým zdrojem tohoto růstu je pochopitelně nadále rekordně nízká míra nezaměstnanosti a související znatelný růst reálných mezd. Při jisté ztrátě dynamiky v oblasti investic tak soukromá spotřeba bude letos tahounem české ekonomiky.
Elektřina Čechům letos opět zdraží a znatelně zdražovat bude i v příštích letech. Úleva přijde kolem roku 2025, sází na to i Křetínský
České domácnosti se opět „prohnou“. Kvůli elektřině. Ta jim v uplynulém roce zdražovala o zhruba deset procent, letos a nejpozději počátkem roku 2020 lze čekat průměrné zdražení o pět až šest procent. To však bude jen přechodným zmírněním cenového nárůstu. Do roku 2025 je totiž třeba počítat v průměru se zhruba desetiprocentním každoročním zdražením elektřiny českým domácnostem.
Mírnou úlevu od zdražování elektřiny zřejmě přinese další vyhrocení obchodní války. Kvůli očekávanému souvisejícímu celosvětovému ekonomickému zpomalení budou jak energie, tak suroviny, jejichž prostřednictvím se produkují, čelit citelnému tlaku na pokles v oblasti poptávky. Například trh s ropou včera vstoupil do takzvaného medvědího pásma, když ropa v porovnání se svým letošním dubnovým maximem zlevnila o více než dvacet procent. Dramaticky se propadají také třeba ceny železné rudy. Opět zejména kvůli obchodní válce Spojených státu a Číny a jejím důsledkům.
Nicméně v období let 2020 až 2025 lze navzdory možnému globálnímu zpomalení očekávat pokračující zdražování cen elektřiny. To proto, že cena elektřiny je stále více regulována a současně je tedy stále odtrženější od tržního vývoje. Regulace jsou zvláště patrné v Evropské unii. Evropská komise totiž zregulovala trh s emisními povolenkami na vypouštění oxidu uhličitého takovým způsobem, že emisní povolenka na vypuštění jedné tuny oxidu uhličitého zdražila od začátku roku 2018 do dnešního dne o závratných 265 procent. Přitom třeba v ČR se stále takřka polovina veškeré elektřiny produkuje prostřednictvím uhlí. Aby mohly uhelné elektrárny tedy elektřinu právě prostřednictvím uhlí vyrábět – a tedy vypouštět nutné emise oxidu uhličitého do ovzduší, musí si kupovat dramaticky zdražené emisní povolenky. Jinak by totiž čelily pokutám. Zdražené emisní povolenky pak pochopitelně musí promítnout do ceny takzvané velkoobchodní elektřiny, od které se odvíjí cena elektřiny pro domácnosti.
Kromě drahých povolenek bude na růst elektřiny v příštích letech tlačit uzavírání německých uhelných a jaderných elektráren. Český trh s elektřinou je s tím německým silně propojený, tudíž takřka revoluční přechod Němců na obnovitelné zdroje energie se neblaze dotkne peněženky nejen jejich vlastní, ale i té české. Bohužel, Češi mají pochopitelně nižší kupní sílu než Němci, takže jejich peněženky může zmíněný přechod poznamenat ještě citelněji.
Navíc uvažme, že Němci podnikají přelomová opatření, která mají dramaticky uspíšit nástup elektromobility v zemi. Zřejmě jen otázkou času je zavedení německé uhlíkové daně, která zatraktivní elektromobily, protože zdraží tradiční automobilový pohon, zejména naftový. Nastupující šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová bude zase prosazovat uhlíkovou daň na úrovni celé EU. Leyenové Evropská komise bude navíc zřejmě daleko silněji než ta končící, kterou vede Jean-Claude Juncker, prosazovat zelená opatření. Ostatně i europarlament je v novém složení „zelenější“ než ten dosavadní. Přijdou tedy podle všeho další opatření, která dále zdraží elektřinu. Pokud například Němci budou v rámci země méně létat – kvůli zvýšení daňového zatížení vnitrostátní letecké přepravy, zhusta „přestoupí“ na elektrifikované železnice, jež jsou blízkou náhražkou vnitrostátního a obecněji „vnitroevropského“ létání.
Zásadní nevýhodou zdražování elektřiny je fakt, že tíživěji dopadá na chudší než na bohatší domácnosti. Fatálně tedy může rozevřít nůžky bohatství ve společnosti. To proto, že i podstatná část chudších domácností se bez spotřeby elektřiny prostě neobejde, ať už bude její cena jakákoli. Pro bohaté domácnosti bude zdražení elektřiny představovat procentuálně mnohem menší změnu v celkovém rozpočtu. Lze tedy předpokládat intenzivnější politickou polarizaci v řadě zemí EU, podobnou té, jakou dokumentují nedávné sériové protesty takzvaných žlutých vest ve Francii. Tyto protesty začaly jako bouře proto zamýšlenému zvýšení zdanění nafty.
Zejména v souvislosti s naznačeným globálním ekonomickým zpomalením lze čekat znatelné snížení ochoty nižších a středních vrstev řady evropských zemí dále snášet stále tíživější břímě zelených politik na jejich peněženky. Evropská centrální banka už přitom prakticky nemá monetární munici, aby ekonomiku stimulovala umělým oslabováním eura, jimž doposud mohla přinášet alespoň částečnou úlevu chudším domácnostem (i když za tu cenu, že přispěla k rozevření nůžek ve společnosti, neboť svými zásahy uměle zdražila třeba akcie nebo nemovitosti, které vlastní převážně bohatí). ECB nemá příliš munice, neboť své sazby už srazila na nulu či do záporu a další pokles ochromuje podnikání bank a tedy obecnější ekonomickou aktivitu a také může způsobit to, že domácnosti i firmy si své úspory začnou z bank vybírat v hotovosti.
Prakticky nevyhnutelná politická polarizace Evropy zřejmě nakonec přinese částečný ústup od zelených politik. Na to svými investicemi v řadě evropských zemí sází například český byznysmen Daniel Křetínský. K tomuto ústupu však kvůli politické a společenské setrvačnosti nedojde dříve než v roce 2025. Do té době bude tedy elektřina českým domácnostem dále znatelně zdražovat rok co rok, v průměru o zmíněných deset procent ročně. Toto zdražování ještě umocní současný vývoj klimatu, který způsobuje letní vlny veder. Ty třeba letos ve Francii vedly k nutnosti utlumit výrobu elektřiny z jaderných zdrojů, kterou musela nahradit výroba elektřiny prostřednictvím uhlí, která však je – jak je uvedeno výše – kvůli zdražení emisních povolenek poměrně vysoce nákladná, což se následně musí odrazit v ceně elektřiny. (7.8.2019)
