Turistický ruch v ČR úspěšně navazuje na loňský historicky rekordní rok. Je to patrné z čísel za aktivitu v oblasti cestovního ruchu v letošním třetím čtvrtletí, která zveřejnil Český statistický úřad. Počet hostů v tuzemských hromadných ubytovacích zařízeních se ve třetím kvartále meziročně zvýšil o 3,1 procenta.
Přitom loňský rok byl rekordní jak z hlediska počtu domácích hostů, tak hostů zahraničních. V obou případech se jich loni ubytovalo zhruba 10,6 milionu, takže jen mírně zaostal za počtem obyvatel ČR (loni činil 10,65 milionu lidí). Počet zahraničních hostů tak v letošním roce velmi pravděpodobně překoná počet obyvatel České republiky, a to poprvé v historii. Tuzemský cestovní ruch tak letos s velkou pravděpodobnosti čeká další rekordní rok.
V řadě aspektů tuzemského cestovního ruchu se zrcadlí globální ekonomické faktory. Jistým překvapením letoška je nízký nárůst počtu čínských návštěvníků. Tento vývoj souvisí s nepříznivým tlakem, pod kterým se čínská ekonomika ocitá v důsledku již přes rok trvající obchodní války s USA.
Od července do srpna také došlo k meziročnímu poklesu návštěvníků z Británie, což je dáno nejistotou spjatou s brexitem, která podvazuje obecnou aktivitu ostrovní ekonomiky a zatemňuje Britům vyhlídky stran vlastní ekonomické budoucnosti.
Po loňském silném roce vykazují letos snížení návštěvnosti hosté z Jižní Koreje, což opět alespoň částečně souvisí s obchodní válkou. Korea patří kvůli své ekonomické provázanosti s Čínou v daném ohledu mezi nejzranitelnější ekonomiky.
Naopak například v návštěvnosti polských hostů se odráží dobrý výkon jejich ekonomiky, který v uplynulých čtvrtletích vysoce předčí výkon ekonomiky české. Symbolem zájmu polských návštěvníků o Česko se loni na jaře a v létě stal jejich nápor v Adršpachu, kvůli němuž několik dní v řadě kolabovala místní doprava. Podobné situace a neustálý nárůst intenzity turistického ruchu, který je díky celosvětovému ekonomickému růstu prakticky globálním fenoménem, však vyvolává stále častěji debatu o nutnosti zásadní regulace turismu.
Globálních rozmach turismu, z něhož těží i turistický ruch v ČR, nastává díky zlevňování cestování v poměru k výdělkům zahraničního i tuzemského obyvatelstva. Poslední desetiletí se pak v pokračujícím rozmachu turismu zrcadlí nástup asijských ekonomik a mohutnění střední třídy v zemích typu Číny. V posledních pěti letech pak další zintenzivňování turismu v ČR odráží nebývalou prosperitu české ekonomiky, doprovázenou nejnižší mírou nezaměstnanosti v ekonomicky vyspělém světě, poměrně nízké ceny ropy a pohonných hmot po roce 2014 a rozšiřování on-line služeb v oblasti cestovního ruchu, ať už jde o on-line prodejce letenek či hotelů nebo platformy krátkodobého ubytování typu AirBnb.
Turistický ruch zvláště v posledních letech díky výše uvedenému natolik zintenzivnil, že už je spatřován nejen jako vítaný zdroj finančních prostředků, ale také jako environmentální zátěž nebo zátěž v oblasti památkové péče. Zvláště exponovaná místa typu Českého Krumlova, Adršpachu, Krkonoš či historického centra Prahy pravděpodobně budou proto v příštích letech se sílící frekvencí přistupovat k regulaci a omezování cestovního ruchu.
Mezi lety 1989 a 2018 vzrostl na území České republiky počet hotelů a podobných ubytovacích zařízení z 1431 na 6277. Například pětihvězdičkových hotelů bylo v roce 1989 v tuzemsku sedm, loni už 62. Pro srovnání, v roce 1989 přijelo do země přibližně třikrát méně turistů než loni, a sice 3,20 milionu.
Více po republice cestují i sami Češi. V roce 1989 se jich v tuzemsku v rámci turistiky ubytovalo 5,90 milionu, loni to bylo 10,64 milionu. Je to jeden z projevů rostoucí životní úrovně Čechů v posledních třiceti letech, ale také technologického rozvoje, zpohodlnění přepravy a poklesu přepravních nákladů či obecného rozvoje podnikatelství a ubytovacích kapacit.
Český trh práce opět přepisuje historii, jen jediný okres má míru nezaměstnanosti nad pětiprocentní hranicí. Volných míst ale od srpna ubylo už přes 13 tisíc
Míra nezaměstnanosti se říjnu opět klesla prakticky na samé dosavadní dno probíhajícího národohospodářského cyklu. Snížila se na úroveň 2,6 procenta, ze zářijové úrovně 2,7 procenta. Nachází se tak opět na svém minimu za období posledních více než dvaceti let – stejně nízké úrovně dosáhla v uplynulých více než dvaceti let už pouze letos v květnu a v červnu. Zvláště v oblasti průmyslu, například automobilového, jsou patrné znaky jistého ochlazování přehřátého trhu práce. Toto ochlazování se zatím projevuje zejména úbytkem volných pracovních míst. V říjnu jich bylo „jen“ 337,5 tisíce, tedy nejméně od letošního února. Oproti rekordnímu srpnovému údaji už na tuzemském trhu práce ubylo před 13 tisíc volných pracovních míst.
Poprvé od devadesátých let byl ke konci října v Česku jen jediný okres s mírou nezaměstnanosti převyšující pětiprocentní úroveň, a to Karviná, kde míra nezaměstnanosti vykázala hodnotu 6,4 procenta.
V říjnu ale obecně i tak trval stále ještě poměrně silný zájem zaměstnavatelů o nové zaměstnance, byť už nikoli napříč celou ekonomiku, ale „pouze“ v převážné většině sektorů. Nadále pokračovaly sezonní práce a zároveň ještě doznívala turistická sezóna. Zaměstnavatelé měli v říjnu největší zájem tradičně o dělníky na stavbu budov, pomocníky ve výrobě, montážní dělníky, uklízeče, řidiče kamionů, skladníky, svářeče nebo pomocné kuchaře. Tradičně velká poptávka je také po technických profesích napříč všemi obory.
V listopadu by míra nezaměstnanosti měla ještě klesnout, na úroveň 2,5 procenta. Na přelomu roku dojde jako obvykle k růstu míry nezaměstnanosti kvůli nástupu zimy a ukončování sezonních prací. Půjde však pouze o sezonní pohyby, které nemá smysl přeceňovat. Faktem je, že nezaměstnanost už v podstatě nemá kam dál klesat.
Podle aktuálních mezinárodně srovnatelných dat má ČR stále nejnižší míru nezaměstnanosti nejen mezi zeměmi Evropské unie, ale také v rámci zemí organizace OECD. Česká republiku vévodí žebříčku zemí OECD podle nejnižší míry nezaměstnanosti před Japonskem a Německem, následují Nizozemsko a Norsko.
Realitní kanceláře čelí citelnému propadu tržeb, kvůli ochlazování nemovitostního trhu. Naopak "ajťákům" se nadmíru daří
V tuzemském sektoru služeb se v třetím čtvrtletí předně projevil růst mezd napříč ekonomikou. Mzdy by za celý letošní rok měly růst reálně o zhruba čtyři procenta a jejich růst se nevyhýbá pochopitelně ani sektoru služeb, kde propisuje do finálních cen. Tržby ve službách tak meziročně vzrostly o 0,3 procenta.
Znatelně se růst mezd projevil v období od července do září zvláště v sektoru informačních a komunikačních technologií, zvláště ve vydavatelské činnosti a vlastní činnosti v oblasti informačních technologií, která zahrnuje služby takzvaných „ajťáků“. Znatelně se projevil též v oblasti stravování a pohostinství, kde se ovšem promítl i růst cen řady potravinových vstupů, například mnoha druhů zeleniny.
V ceně služeb se ale projevil také růst cen realit a nájmů. V oblasti nemovitostí je však přes pokračující nárůst cen realit patrné jisté ochlazování přehřátého trhu, což se v letošním třetím kvartále projevilo poměrně citelným meziročním poklesem tržeb v oblasti nemovitostních služeb, výrazný úbytek zaznamenaly zejména služby realitních kanceláří.
Poměrně výrazný tlak na pokles tržeb ve službách vyvíjel od července do září sektor dopravy, zejména letecké, což souvisí s meziročním poklesem cen pohonných hmot, jistou ztrátou dynamiky cestovního ruchu v ČR a útlumem průmyslové výroby.
Celkově se sektoru služeb v ČR stále daří. Služby tak jako v mnoha jiných zemích světa v současnosti kompenzují pokles v jiných klíčových odvětvích, zejména v průmyslu. Sektor služeb se opírá o růst mezd, který však v příštím roce poněkud ztratí na dynamice. To postupně v příštím roce a dalších letech povede také ke ztrátě dynamiky v oblasti služeb. (8.11.2019)
