Polský skandál s produkcí masa z nemocného dobytka získal mezinárodní rozměr. Zvláštní pozornost budí mimo Polska zvláště v Německu a v České republice. Nabízí se proto otázka, do jaké míry má potenciál poškodit polský masný průmysl a vůbec celou tamní ekonomiku.
Zpracovatelský podnik, kde ke skandálu došlo, se na celkovém vývozu polského hovězího v ročním objemu 400 tisíc tun podílí celkem zanedbatelně, jen několika tunami. Újma, kterou polský masný průmysl utrpí, tedy bude spíše reputačního rázu. V tuto chvíli nelze totiž tvrdit, že se jedná o systematický, obecnější problém polských jatek. Řada standardně hospodařících polských chovů a masokombinátů tak bude poškozena, aniž by se fakticky nějak provinila. Tento efekt by však měl být pouze přechodný. Pokud se tedy neobjeví další podobný skandál.
Polské úřady nyní zpřísní kontrolu zpracovatelských závodů. Ty se tak ocitnou pod dvojitým tlakem, jelikož na jedné straně pro ně přísnější kontroly znamenají růst nákladovosti produkce a na straně druhé se budou potýkat s krátkodobým oslabením poptávky ze zmíněného reputačního důvodu. V důsledku reputačního šrámu dojde k přechodnému poklesu ceny polského hovězího a tedy i tamního dobytka. Cena skotu se však v Polsku pohybuje dlouhodobě na poměrně vysoké úrovni, tudíž pokles ceny by pro chovy neměl být likvidační.
Z dlouhodobého hlediska růst vývozu polského hovězího nezpomalí. Opět ovšem jen za té podmínky, že se nevyskytne další podobný případ, a kauza tak nezíská systematický ráz. Se zpřísněním kontrol a předpokládaným růstem zájmu médií o celou věc nelze ovšem další podobný případ rozhodně vyloučit.
Zatím ale polské hovězí těží ze své cenové výhody na trhu Evropské unie. Jatečně zpracovaný skot s polským původem se na jednotném trhu EU loni prodával za cenu o jedenáct procent nižší, než kolik činil průměr EU. To odpovídá cenovému rozdílu čtyřiceti eur na sto kilogramů hovězího masa.
Do České republiky Polsko vyváží tři procenta svého hovězího exportu, do Německa pak třináct procent. Tyto dvě země, kde je mediální „poprask“ kolem celé kauzy nejintenzivnější, tedy představují šestnáct procent odbytu polského hovězího. O skandálu se ale pochopitelně píše i v dalších evropských zemí, pročež negativní dopad nezůstane omezen jen na ČR a Německo. Byť lze očekávat, že v dalších zemích celkový negativní dopad celé kauzy bude slabší.
Pokud nenastanou další podobné případy, spotřebitel na věc celkem rychle „zapomene“, neboť obava z konzumace potenciálně škodlivého polského masa bude tlumena jeho zlevněnou cenou. Zvláště rychle by na celou kauzu mohli „zapomenout“ spotřebitelé, kteří jsou obecně citlivější na cenu a intenzivněji vyhledávají různé slevové akce. To je případ například i typického českého konzumenta.
Maloobchod potvrzuje, že ekonomika má svůj vrchol za sebou. Otázka dne: kam až bude padat?
Prosincové maloobchodní tržby mírně zklamaly. Trh ve střední hodnotě očekával, že tržby v maloobchodu včetně automobilového segmentu porostou meziročně tempem 0,8 procenta, skutečnost však byla horší – stouply pouze o 0,1 procenta. Předznamenaly tak zhoršení výkonu maloobchodu, které je třeba očekávat v letošním roce.
Spotřeba domácností byla loni hlavním tahounem české ekonomiky. Maloobchod bez automobilového segmentu v roce 2018 přidal 4,8 procenta. Jde o solidní výsledek, který však poprvé od roku 2014 nepřekonal hranici pěti procent. To potvrzuje, že ekonomika jako celek má svůj vrchol za sebou. Zvláště pesimistický je pohled na vývoj automobilového segmentu, který se loni poprvé od roku 2012 propadl. Důvodem je nasycení automobilového trhu, pokrizová obnova vozových parků zkrátka už doběhla. Prodeje aut utlumil také přechod na nové emisní testy, kvůli němuž se v druhé polovině roku 2018 zadrhl automobilový segment v řadě zemí EU. Nepatrnou ztrátu dynamiky však pozorujeme například také v oblasti internetového prodeje. E-shopy společně se zásilkovým prodejem loni vykázaly procentuálně nejskromnější nárůst tržeb od roku 2012, který činil necelých dvacet procent. Poprvé právě od roku 2012 tak online a zásilkové tržby nepřekonaly dvacetiprocentní hranici. Na vině je ovšem také rostoucí základna meziročního srovnání; je zřejmé, že ani internetové tržby navzdory boomu e-shopů neporostou do nebes.
V letošním roce maloobchodní tržby v ČR dále zpomalí, protože na spotřebitele budou v rostoucí míře doléhat obavy z růstu cen a z celkového makroekonomického oslabování, včetně rostoucího rizika propouštění. Maloobchod bez automobilového segmentu přidá letos 3,8 procenta. (5.2.2019)
