Rodící se Národní plán obnovy ČR za více než 170 miliard korun financují takzvané evropské peníze, resp. evropský dluh. Splácet se bude tedy také celoevropsky. Řadu desetiletí. A na mnoho způsobů. Jedním z nich budou i dražší letenky.
Ministři financí EU už vyjádřili rámcovou podporu ukončení povinného osvobození leteckého benzínu od spotřební daně. Plánu vyjádřila podporu i ministryně financí Alena Schillerová.
Daň z leteckého benzínu aerolinky pochopitelně započítají do ceny letenek, byť třeba jen částečně. Příslušné daňové inkaso pomůže splácet celoevropský pandemický dluh, který vznikne půjčováním si do unijního fondu obnovy. Toto půjčování se chystá režírovat Brusel, splácení dluhu ovšem bude pochopitelně na jednotlivých členských státech. Brusel, tedy Evropská komise, totiž sám žádné peníze nevydělává. Všechny peníze, které má, jsou z daní podnikatelů a firem členských států. Anebo z dluhu. Jenže dluh není nic jiného než budoucí daně podnikatelů a firem členských států. (Ano, zaměstnanci v EU také platí daně – ti jsou však zaměstnanci buď firmy, nebo veřejné sféry, kterou platí podnikatelé a firmy.)
Lídři zemí EU dojednali vznik fondu obnovy už loni v létě. Zřídili jej zejména proto, aby zachránili italskou ekonomiku, která se dočká takřka třetiny prostředků fondu. Bez nich by se fatálně prohloubila její ekonomická krize. Za podporu Itálie a některých dalších předlužených ekonomik EU, pandemií těžce poškozených, nyní tedy budou platit i Češi, i dražšími letenkami. Růst cen dopadne zvláště tíživě například na cestující mladé lidi a studenty, pro něž cena letenky tvoří zpravidla podstatnější část vlastního rozpočtu než pro starší věkové skupiny.
Zdražení letenek bude způsobeno nejen tím, že dojde ke zrušení osvobození, ale i proto, že kvůli tomuto zrušení někteří letečtí dopravci v EU zkrachují, což sníží konkurenci na evropském trhu leteckých dopravců. Slabší konkurence povede k dalšímu tlaku na růst cen letenek. Letenky tak mohou zdražit až o desítky procent. Ohroženi jsou zejména nízkonákladoví dopravci. Národní letecké šampiony v nejhorším státy zadotují – firmy a podnikatelé se tedy „prohnou“ podruhé.
Letečtí dopravci obecně jsou již nyní těžce zkoušeni v souvislosti s pandemickou situací, mnozí balancují na pokraji krachu i bez zrušení osvobození od daně. Proto načasování ukončení povinného osvobození rozhodně není nejšťastnější. Takové kroky je z ekonomické hlediska rozumnější provádět v ekonomicky příznivé době.
Z hlediska ČR platí, že efekt přílivu evropských peněz vlastně umožňuje vykrýt dvouletou ztrátu inkasa veřejné kasy, kterou způsobuje letošní snížení daně ze mzdy (takzvané zrušení superhrubé mzdy). Lidem díky nižším daním zůstává více peněz v kapse a mohou šetřit třeba právě i na výhledově dražší letenky. Což je jen další důvod, proč zrušení superhrubé mzdy nezaslouží takové očerňování, jakého se zejména levice dopouští.
Povinných pět týdnů dovolené je ekonomický nesmysl, může vést k růstu nezaměstnanosti
Poslanci se dnes (16.6.) opět mají zabývat návrhem komunistů, aby zaměstnavatelé v ČR poskytovali svým zaměstnancům povinně pět týdnů dovolené. Komunisté chtějí ještě před volbami pořádně zabodovat u voličů.
Částečně se ovšem komunisté vlamují do otevřených dveří, protože řada firem už svým zaměstnancům pět týdnů dovolené umožňuje, jako benefit. Částečně je jejich návrh ekonomický nesmysl. Některé firmy prostě dále zatíží v už tak ztížených podmínek. Produktivita některých firem zkrátka není dostatečná, aby si na pět týdnů dovolené vydělaly. Těmto firmám by kvůli komunistům mohl v krajnosti hrozit až krach, případně by musely propouštět. Komunisté tedy svým předvolebním populismem ohrožují tisíce a tisíce pracovních míst.
Česká pracovní síla v souhrnu ztrácí – a bude ztrácet – na konkurenceschopnosti. V letech 2016 až 2020 rostly reálné jednotkové náklady práce v Česku více než třikrát rychleji než v EU jako celku. Jednotkové náklady práce zohledňují současně růst pracovních výdělků a růst produktivity práce. Čím víc stoupají, tím výrazněji roste výdělek na jednoho pracovníka v porovnání s růstem jeho pracovní produktivity. Růst produktivity tedy v uplynulých pěti letech v ČR na poměry EU relativně citelně zaostával za růstem výdělků.
Vzhledem k tomu, že produktivita na pracovníka je vlastně podíl objemu hrubého domácího produktu a celkové zaměstnanosti v daném roce, vážně hrozí, že zavedení povinné pětitýdenní dovolené dále ztlumí růst produktivity. To proto, že hrubý domácí produkt bude nižší o hodnotu vytvořenou během jednoho týdne práce. Propast mezi růstem výdělků a růstem produktivity se proto dále prohloubí a konkurenceschopnost a ziskovost českých firem dále klesne. Pochopitelně, ne všech firem. Některé to bez úhony ustojí. Mnohé mají pátý týden dovolené už dnes. Řada z nich pak zvláště za předpandemických napjatých podmínek na trhu práce ráda přidala svým dobrým, tedy produktivním zaměstnancům jako benefit i šestý, sedmý nebo třeba desátý týden dovolené, jen aby si je udržela. Tyto benefity zůstávají i nyní.
Nechme to tedy na posouzení každé z firem. Zaměstnavatel ví lépe než odborář nebo politik, kteří v životě leckdy nezaměstnali ani vrátného, kolik týdnů dovolené tomu či onomu zaměstnanci může dát. Kolik dovolené si ten či onen zaměstnanec zaslouží. Na kolik týdnů dovolené „si vydělá“.
Benzín i nafta dále zdražují – a budou dále
O prázdninách dají řidiči za litr benzínu 33 korun, za litr nafty 31 korun.
Benzin i nafta Česku v uplynulém týdnu opět zdražovaly. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 32,38 koruny, před týdnem byl o devět haléřů levnější. Průměrná cena nafty činí 30,32 koruny za litr, o devatenáct haléřů více než před týdnem. Podle údajů společnosti CCS, která ceny sleduje, je benzin nejdražší od poloviny loňského ledna, tedy od doby ještě před propuknutím pandemie, nafta pak od poloviny loňského března. Nafta zdražuje mírněji zejména kvůli letošnímu snížení spotřební daně z ní.
Pohonné hmoty v ČR v příštím týdnu dále zdraží, v rozsahu do dvaceti haléřů na litr. Cena ropy na světových trzích totiž nadále roste. Včera (16.6.) se barel ropy Brent prodával až takřka za 75 dolarů za barel, tedy za nejvyšší cenu od 25. dubna 2019. Americká Citibank podpořila růst cen svojí analýzou, podle níž barel Brentu letos v létě zdraží nad 80 dolarů za barel, poprvé od října 2018. Cenu ropy žene vzhůru sílící poptávka po palivech související s post-pandemickým ekonomickým zotavováním.
Při růstu ceny nad 80 dolarů za barel by se benzín v ČR prodával za zhruba 33 korun za litr, vyjdeme-li z předpokladu, že kurs koruny k dolaru zůstane poměrně stabilizovaný. Nafta by se v takovém případě prodávala za zhruba 31 korun za litr. K těmto cenovým úrovním tedy cena pohonných hmot o prázdninách pravděpodobně vystoupá.
Další růst cen ropy může narušit signalizace utahování měnové politiky v USA, pokud by jej trh vyhodnotil jako příliš důrazné nebo předčasné. Po včera skončeném měnověpolitickém zasedání americké centrální banky došlo k přechodnému poklesu cen ropy. Centrální banka signalizovala, že zahájí debatu o započetí utlumování své současné extrémně expanzivní měnové politiky a také dvě zamýšlená zvýšení své základní úrokové sazby v časovém horizontu před koncem roku 2023. Dopad zlevnění ropy do cen pohonných hmot v ČR by však v takovém případě tlumilo posilování dolaru vůči koruně, jež by v důsledku vyhlídky přísnější měnově politiky USA nastalo.
Pohonné hmoty budou v nadcházejících sedmi dnech zdražovat i v dalších evropských zemích. Nyní v červnu je benzín levnější než v ČR tradičně v Bulharsku, Rumunsku a v Polsku, ale také ve Slovinsku a v Maďarsku. Cenově srovnatelný je v Rakousku. Na Slovensku, v Chorvatsku či v Německu nebo v Itálii je dražší. Nafta vyjde řidiče levněji v Rumunsku a v Bulharsku. V Polsku, v Rakousku a na Slovensku je její cena srovnatelná. Ve Slovinsku, v Chorvatsku, v Německu či Itálii je pak dražší.
Primark zatím jen dohání Zaru či H&M, alespoň co se akcií týče
Pomůže mu v tom i otevření pražského obchodu.
Ve světě módy tomu může být jinak, ale ve světě akcií zatím Primark zaostává za konkurenty Zarou a H&M. Růst akcií majitele Primarku, společnosti Associated British Foods, je totiž v době post-pandemického zotavování pomalejší než v případě akcií Inditexu, tedy společnosti stojící za značkou Zara, i než v případě společnosti Hennes & Mauritz.
Jedním z důvodů zaostávání akcií majitele Primarku je i rozhodnutí nevydat se do online sféry. Primark si tak stále zakládá na své „kamenné“ přítomnosti.
Jeho management podle svých slov nehodlá lidský život redukovat na vysedávání u obrazovky počítače či mobilu. Nakupování a obchodní centra jsou podle něj také o setkávání lidí.
Silná sázka Primarku na „kamenný“ prodej se zvláště nyní, době pandemické, může zdát zpátečnická a poněkud riziková. Enormní zájem o návštěvu nově otevíraného pražského obchodu Primarku ale naznačuje, že si značka své zákazníky bude umět najít i v post-panademické éře.
Hypotéky zdražují a dále zdraží
Česká národní banka totiž zvýší své úroky už zřejmě příští týden, těsnou většinou hlasů členů bankovní rady.
Bankovní rada České národní banky už za týden rozhodne o úrokových sazbách, ve hře je i první zvýšení úroků od loňského propuknutí pandemie. To by kromě jiného vytvořilo tlak na další růst hypotečních úroků. Průměrná sazba hypoték se podle dnešních dat Fincentrum Hypoindex (16.6.) vrátila už v květnu nad úroveň dvou procent, kde byla naposledy byla loni v říjnu. Doba ultralevných levných hypoték je definitivně pryč.
Po dlouhé době půjde příští týden o „napínavé“ měnověpolitické zasedání, neboť jeho klíčový výsledek není předem dán. Někteří bankovní radní přitom využili poslední dny před dnes začínajícím obdobím pravidelně ordinované mediální mlčenlivosti, aby ozřejmili svůj postoj.
Pro zvýšení sazeb se včera vyslovil viceguvernér Marek Mora. Radní Tomáš Holub také zvedne ruku pro, neboť se jako Mora obává, že současný růst cen v dodavatelských řetězcích se promítne do inflačních očekávání. Hlasovat pro by mohl i Vojtěch Benda. Naopak proti zpřísnění bude podle svých včerejších slov Oldřich Dědek. Finální verdikt tak může mít nejtěsnější možnou většinu, vzhledem k dalším vyjádřením ostatních členů bankovní rady lze s největší pravděpodobností předpokládat hlasování 4:3 ve prospěch zvýšení základní sazby z 0,25 na 0,5 procenta.
Pokud ČNB sazby zvýší, půjde o krok, který jde v nejlepší tradici centrálního bankovnictví. Vždyť centrální banky jsou tu především od toho, aby krotily inflaci, a tedy aby také ukotvovaly inflační očekávání. I ČNB má ze zákona zejména pečovat o cenovou stabilitu.
Světově významné centrální banky v čele s americkým Fedem ovšem během pandemie poněkud mění dosavadní zaběhlý kurs. Lze tak předpokládat, že budou ochotny alespoň přechodně tolerovat inflaci, která je i výrazně nad cílovanou hodnotou. Loni v létě právě Fed přelomově oznámil, že bude cílovat inflaci v průměrné výši dvou procent. Fakt, že nově připojil adjektivum „průměrné“, je zásadní. V praxi totiž znamená právě to, že v případě „podstřelení“ dvouprocentního inflačního cíle bude Fed tolerovat i jeho výraznější „přestřelování“ tak, aby po zprůměrování třeba za období několika let inflace odpovídala výsledné hodnotě dvouprocentního cíle.
V praxi svolnost k „přestřelení“ cíle znamená to, že Fed svoji současnou extrémně expanzivní měnovou politiku – takzvané tištění miliard a bilionů nových dolarů – začne zpřísňovat spíše později než dříve. To podněcuje euforii akciových trhů, které jsou zaplavovány novými dolary v takové míře, že dochází k vzniku potenciálních bublin nebo třeba ke gamifikaci investování a k rozmachu investování do takzvaných memových akcií.
Drobní investoři si prostřednictvím aplikací na akciovém trhu opravdu doslova hrají. K investování má toto jejich hraní ovšem asi tak daleko jako střelba vzduchovkou po růži pouťové střelnice ke střelbě válečné. Memové akcie, fenomén dneška, představují tituly, které jsou často na odpis, protože příslušná firma se potácí na hraně bankrotu. Drobní investoři si pak hrají tím, že se skrze sociální sítě jako Reddit „virálně“ spolčí a danou odepisovanou akcii davovým investováním „zachrání“. Takže akcie krachující firmy náhle dramaticky rostou, jako by prožívala svoji nejlepší hodinu. Drobní investoři ji „zachraňují“ vlastně čistě z plezíru, prostřednictvím bezpoplatkových investičních mobilních aplikací jako Robinhood.
Z důvodu přílivu peněz z centrálních bank tak už o úspěchu té či oné akcie nerozhoduje tolik jako za „starých časů“ vyhlídka budoucí ziskovosti či ztrátovosti, ale prostě jen to, zda je akcie dostatečně „sexy“, aby se z ní stal virální fenomén. K tomu postačí třeba to, že o ní pochvalně tweetuje Elon Musk, zakladatel a šéf automobilky Tesla, jehož jednotlivý subjektivní názor tak hýbe třeba desítkami, možná stovkami miliard dolarů. Bez mobilních technologií a aplikací by takovéto prostředí, které narušuje samotnou podstatu kapitalismu, jen tak nevzniklo. Ovšem bez levných peněz tištěných centrální bankami určitě také ne. Pokud do budoucna budou na burzách masivně přežívat bankrotující nebo předlužené firmy, takzvané zombie firmy, jenom proto, že se zalíbí davů amatérů z Redditu nebo jedné konkrétní osobnosti typu Muska, burzy tím přijdou o svoji zásadní roli, kterou při rozvoji kapitalismu a tržních ekonomik historicky hrály. Právě burzy totiž historicky rozhodovaly o rozdělování kapitálu na základě obecněji vyhlížené ziskovosti nebo naopak ztrátovosti. Když nyní budou kapitál výrazněji rozdělovat na základě jiných kritérií, třeba na základě virálního dosahu či na základě toho, „jak se vyspí Musk“, v krajním případě může dojít k fatálnímu zbrzdění celkového ekonomického rozvoje.
Bubliny se ovšem v důsledku extrémně expanzivní politiky centrálních bank, tak nebývale tolerantní k inflaci, budou nafukovat nejen na trzích akciových, nýbrž třeba i těch nemovitostních. Klíčovým důvodem, proč se ceny realit během pandemie v Česku nepropadly, ani moc nezpomalily svůj růst, je právě expanzivní měnová politika naší i zahraničních centrálních bank. Zajímavé proto je, že levicoví politici nebo ekonomové či sociologové, kteří nabízejí nejrůznější podivuhodné recepty, jak zlepšit dostupnost bydlení, včetně výstavby sociálního bydlení nebo zmrazení cen nájemného, prakticky nekritizují podstatu problému. Tou kromě nedostatečné výstavby a její přeregulovanosti je také právě extrémně expanzivní měnová politika centrálních bank. Zde je nutno zopakovat, že v této souvislosti zejména zahraničních centrálních bank, neboť ta česká, zdá se, nebude inflaci tolerovat tak shovívavě. Pokud ČNB nezvýší sazby teď v červnu, takřka jistě tak učiní v srpnu.
Ruku v ruce s tím pak právě získá impuls zdražování hypoték, které ještě zrychlí v příštím roce, což by tuzemský trh s nemovitostmi přece jenom mohlo poněkud zchladit. (18.6.2021)
