Čechy čeká drahé jaro. Česká národní banka ve své nové prognóze a v podkladech pro pravidelné setkání s analytiky, které byly zveřejněny dnes, počítá pro březen letošního roku s meziroční inflací 3,6 procenta, pro duben pak dokonce s inflací 3,7 procenta. Růst cen se však ve skutečnosti může zvýšit ještě nad tyto úrovně a přiblížit se hodnotě čtyř procent. To by pak znamenalo, že zdražování bude nejvýraznější za celé období od roku 2008. Již nyní je spotřebitelská inflace v ČR nejvýraznější od roku 2012.
Česká národní banka ve své nové prognóze, kterou zveřejnila včera, totiž například nepočítala s tak citelným zdražením elektřiny ze strany ČEZ, jak plyne ze slov představitelů ČNB při jejich dnešním setkání s analytiky.
ČEZ od března zdražuje cenu elektřiny ve své základní produktové řadě, do níž spadá většina domácností. Běžná domácnost tak musí počítat se zdražením o bezmála osm procent. Oproti dosavadní situaci si za elektřinu připlatí ročně o více než tisícikorunu více.
S takovým zdražením elektřiny ovšem ČNB nepočítala. To je jeden z důvodů, proč nakonec může být inflace v jarních měsících ještě vyšší, opravdu až poblíž hodnoty čtyř procent.
Inflačně může podle ČNB nakonec působit také šířící se koronavirová nákaza. Její další vývoj je sice obestřen značnou mírou nejistoty, ovšem ČNB při dnešním setkání upozornila na možný efekt výpadku dovozu z Číny, a to včetně dovozu z Číny do ČR. Koronavirová nákaza ochromuje čínský průmyslový a obecně výrobní sektor, takže při jejím delším trvání bude třeba, aby čeští dosavadní odběratelé čínského zboží hledali nové dodavatele. Jen obtížně si lze představit, že tito dodavatelé budou levnější než ti čínští. Spíše dražší. Právě to může vést k dalším inflačním tlakům v české ekonomice.
Poprvé v historii se loni v Česku ubytoval větší počet cizinců, než kolik má ČR obyvatel. Výzvami jsou ale klesající počet strávených nocí, pomalý rozvoj regionální turistiky a nově i koronavirus
Loni se v tuzemských hromadných ubytovacích zařízeních od kempů, přes penziony a motely až po hotely alespoň na jednu noc ubytoval historicky rekordní počet lidí. Čísla za loňský turistický ruch v ČR, která dnes zveřejnil ČSÚ, však zároveň odhalují dvě klíčové výzvy, před nimiž stojí. Je totiž žádoucí zvrátit klesající trend průměrného počtu přenocování a současné také více rozvíjet zájem zahraničních návštěvníků o mimopražské oblasti.
V rámci vnitrozemské turistiky se loni ubytovalo 11,1 milionu lidí, hostů ze zahraničí se pak ubytovalo 10,9 milionu. Obě tato čísla jsou dějinně rekordní. Poprvé v historii se také v Česku ubytoval vyšší počet cizinců, než kolik má země obyvatel (početní stav obyvatelstva ČR činil v polovině roku 2019 10,7 milionu osob). Dohromady se tak jedná o 22 milionů osob. Historicky rekordní byl loni i počet přenocování, a sice 57 milionů. Z toho plyne, že průměrný počet přenocování na jednu osobu činil 2,6 noci. Tento ukazatel v posledních letech ovšem vykazuje pokles – lidé se ubytovávají na čím dál kratší dobu. Ještě v roce 2014 totiž průměrný počet přenocování činil 2,8 noci. Pokles je zvláště patrný u zahraničních hostů, i když v menší míře k němu dochází i v rámci vnitrozemské turistiky. Zkracování délky pobytu souvisí do značné míry s nárůstem počtu návštěvníků z asijských zemí, kteří i loni vykazovali nejnižší průměrný počet přenocování. Hosté z Číny, Tchaj-wanu a Jižní Koreje tráví v Česku průměrně pouze 1,5 až 1,6 noci, což je suverénně nejméně mezi všemi navštěvujícími národy.
Mezi zahraničními návštěvníky je z tuzemských měst a regionů disproporčně nejvyhledávanější destinací Praha, kde se loni ubytovalo 6,8 milionu z nich, s odstupem následuje Jihomoravský kraj s 0,8 milionu ubytovaných zahraničních hostí. Rozvoj regionální turistiky je tak jen omezený. V Praze se totiž stále ubytovává 62 procent všech zahraničních hostí, jen nepatrně méně než v roce 2012, kdy to bylo 64 procent. Rozvoj regionální turistiky a zvýšení relativní atraktivity mimopražských oblastí ČR patří mezi klíčové výzvy tuzemského turistického ruchu.
Intenzita turistického ruchu je z podstatné míry závislá na ekonomickém vývoji u nás a v zahraničí. Klíčovou letošní výzvou, které turistický ruch čelí, je šíření koronavirové nákazy a související omezování turistického ruchu prostřednictvím zamítání udělení víza například čínským občanům nebo rušení letů mezi ČR a Čínou. (7.2.2020)