Ministři zemí skupiny G7 se na svém londýnském jednání blíží k přelomové dohodě. Již 4. 6. se rámcově dohodli, že podpoří zavedení minimální podnikové daně ve výši minimálně patnácti procent. Toto ujednání představuje základ pro širší mezinárodní dohodu, která by ukončila po několik desetiletí trvající „závod ke dnu“, kdy se jednotlivé země předhánějí v postupném snižování podnikové daně. Činí tak proto, aby na své území přilákaly nadnárodní firmy a investory.
Součástí dohody má být rovněž cesta k nové podobě zdanění velkých technologických firem, která by zajistila, že více daní budou odvádět v místech, kde své tržby vytváří, nikoli v místech, kde formálně sídlí – což jsou leckdy daňové ráje.
Země OECD v současné době diskutují podobu nové mezinárodní podnikové daně, která by stavěla na dodatečném inkasu takzvaného daňového deficitu. To znamená, že pokud by se mezinárodní společenství nakonec opravdu shodlo na patnáctiprocentní sazbě, na níž se rámcově dohodly země G7, budou moci jednotlivé signatářské země vybírat daň nad rámec této sazby. Takže pokud například německá firma čelí v Singapuru efektivní daňové sazbě deseti procent ze svého zisku, jejž tam realizuje, Německo bude moci uvalit dodatečnou pětiprocentní daň na tento zisk tak, aby výsledná efektivní sazba představovala dojednaných patnáct procent. Oněch pět procent představuje právě zmíněný daňový deficit.
Studie EU Tax Observatory vypočítává, že EU by zavedením patnáctiprocentní sazby podnikové daně získala navíc 48 miliard eur. Česká republika by dodatečně získala 76 milionů eur neboli necelé dvě miliardy korun.
Elektřina zdraží, přitom české domácnosti i v době pandemie platí za elektřinu suverénně nejvíce v celé Evropě
Bude teď hůř, takže se vyplatí fixace.
České domácnosti se musí připravit na razantní zdražení elektřiny, ale také zemního plynu. Cena energií přitom i během pandemie byla v ČR poměrně. Za elektřinu platí Češi vzhledem ke své kupní síly nejvyšší cenu v Evropě.
Nyní navíc na burze citelně zdražuje velkoobchodní elektřina, meziročně i více než polovinu. Její zdražení pocítí na svých peněženkách řadoví odběratelé z řad domácností, a to i ještě letos. Letos v druhé polovině roku a začátkem roku příštího tak elektřina, ale i plyn pro domácnosti zdraží až o deset procent. To znamená, že průměrná domácnosti dá za elektřinu o 1400 korun ročně více než nyní, plyn jí pak zdraží ročně o tisícikorunu. Zvláště v případě elektřiny se vyplatí cenu nyní fixovat, třeba na tři roky, neboť její cena poroste nejen letos, resp. v roce 2022, ale také v letech 2023 a 2024.
Obyvatelé České republiky přitom již v době pandemie platili a platí suverénně nejvyšší cenu za elektřinu v celé Evropě. Vyplývá to z aktuálních mezinárodně srovnatelných údajů Eurostatu. České domácnosti, které spotřebovávají 1000 až 2500 kilowatthodin elektřiny ročně, platily loni průměrně 4,66 koruny za kilowatthodinu. Po přepočtu dle parity kupní síly měny, který umožňuje mezinárodní srovnání, jde o suverénně nejvyšší cenu v celé Evropě. Jedná se o skoro pětinu vyšší cenu, než jaké čelí po přepočtu dle parity kupní síly měny domácnosti v zemi s druhou nejvyšší cenou elektřiny v EU.
Často se například uvádí, že v Německu je elektřina příliš drahá. Jenže po přepočtu dle parity kupní síly měny stála loni kilowatthodina v Německu tamní domácnosti o 37 procent méně než ty v ČR. Navíc se nůžky mezi cenou elektřiny v Česku a v Německu od roku 2014 opět spíše postupně rozevírají, než aby se přivíraly. Probíhající éra přechodu na obnovitelné zdroje, například větrné a solární, tak Němcům elektřinu v porovnání s Čechy nezdražuje, jak se často tvrdí, naopak ji zlevňuje.
Elektřina v ČR vyšla domácnosti dráž než ty německé dokonce i bez přepočtu dle parity kupní síly měny. V Česku loni bez tohoto přepočtu stála kilowatthodina dle Eurostatu v uvedeném pásmu roční spotřeby průměrně 0,18 eura. V Německu to bylo 0,17 eura.
Po přepočtu dle parity kupní síly se však cenový „náskok“ ČR dramaticky zvyšuje na uvedených 37 procent cenového rozdílu. Přepočet dle parity kupní síly měny přitom poskytuje objektivnější srovnání než prostý přepočet dle směnného kursu, neboť zahrnuje použití přepočtových koeficientů, které odstraňují působení nejen různých směnných kursů, ale i rozdílných cenových hladin.
Uvedené pásmo spotřeby od 1000 do 2500 kilowatthodin elektřiny ročně je nejadekvátnější, neboť zahrnuje domácnosti s běžnou spotřebou elektřiny. Běžná tuzemská domácnost spotřebuje 1100 kilowathodin na osobu ročně na osvětlení a elektrospotřebiče, 200 kilowatthodin na vaření, 1000 kilowatthodin na ohřev vody a 110 na vytápění. Ne všechny domácnosti ale elektřinu používají ke všem uvedeným účelům.
I když cena elektřiny pro domácnosti v ČR aktuálně meziročně zlevňuje, její zlevnění, k němuž dochází kvůli pandemii mezinárodně, není tak výrazné jako v jiných evropských zemích.
Vznikne český „národní bankovní šampion“?
Aktivistický fond Petrus je proti spojení banky Moneta se společnostmi PPF, namlsal se v Německu.
Za necelé tři týdny budou akcionáři Monety, čtvrté největší banky ČR dle počtu klientů, schvalovat její spojení s bankou šestou, Air Bank, a dalšími finančními firmami skupiny PPF. Spojení by dle managementu PPF mělo z Monety postupně udělat „národního bankovního šampiona.“
Managementy PPF i Monety by „šampionovi“ život rády vdechly, otázkou je, zda si to přejí i akcionáři. V případě PPF není pochyb: jeden ze spolumajitelů skupiny dokonce minulý týden spojení nezvykle hájil při telekonferenci s analytiky. Jak se ale ke spojení postaví akcionáři Monety?
K největším z nich patří aktivistický fond Petrus Advisers. Drží více než pětiprocentní podíl. Je též nejhlasitějším odpůrcem spojení s Air Bank. Snaží se o nevýhodnosti fúze přesvědčit další akcionáře. Fondu se zdá nízká cena, již PPF za akcie Monety nabídla při jejich dobrovolného výkupu. Začátkem letoška PPF vykoupila skoro 30 procent akcií Monety za 80 korun za kus. Fond tvrdí, že férovou cenou by byla částka 95 korun. Namlsal se ale v Německu.
Na podzim 2019 tam Commerzbank zahájila dobrovolný výkup akcií online banky Comdirect. Petrus v Comdirectu v té době navýšil svůj podíl na více než pět procent, jako teď v Monetě. Rozporoval cenu, již Commerzbank v rámci výkupu nabídla. Svůj podíl v online bance nakonec navýšil na osm procent, přičemž tato jeho procenta zabránila, aby Commerzbank získala v Comdirectu 90procentní podíl. Ten by jí umožnil zákonně vytěsnit zbývající minoritáře.
Commerzbank tedy nezbylo než buď Comdirect ovládnout přímým sloučením, jež je časově, administrativně i právně náročnější, a tedy nákladnější, či se s fondem „dohodnout“. Nakonec šla druhou z cest. Akcie Comdirectu v držení fondu vykoupila za 15,15 eura za kus. Tedy o 3,71 eura na akcii dráž, než za kolik akcie vykupovala od drobných akcionářů. Loni tak Commerzbank převzetí Comdirectu dokončila.
Zatímco Commerzbank cílila na získání 90procentního podílu, což se jí tedy nejprve nepovedlo, PPF se dobrovolný výkup podařil dle plánu. Z hlediska drobného akcionáře Monety bylo vlastně zásadnější období prvních měsíců letoška, kdy se rozhodoval, zda své akcie skupině PPF prodá, či ne. Nyní je zřejmé, že o ně za danou cenu 80 korun za kus byl takový zájem, jaký PPF předpokládala.
Běžný akcionář Monety tedy stojí už „jen“ před rozhodnutím, zda spojení s Air Bank podpoří, či ne. Spojení je z jeho hlediska teď výnosnější možností, jak plyne i z analýz třetích stran, třeba Citibank. O strategické přínosnosti spojení totiž vlastně není pochyb.
Jestliže ale valná hromada spojení neodsouhlasí, půjde pro běžného akcionáře o rizikovější situaci. Na to zřejmě budou reagovat mnozí z nich prodejem svých akcií. Ostatně v době, kdy PPF letos v lednu zveřejnila záměr akcie Monety vykupovat, svítila na Bloombergu jako nejnovější odhadovaná cílová cena akcií Monety 75 korun na akcii. Tolik tedy měla stát v lednu 2022. Nyní se prodává za necelých 80 korun. Plán spojení se společnostmi PPF tedy je růstovým impulsem.
Citelnějšímu růstu brání celá nynější nejistá situace. Ta může skončit v den valné hromady. Neposvětí-li ale akcionáři spojení, potrvá dále. Bude pak záležet, zda v přiměřené době dojde k další nabídce odkupu akcií Monety. Jestliže ne, zesílí tlak na pokles jejich ceny k úrovni před oznámením záměru spojení.
Fond Petrus hraje vlastní hru. Dojde-li ke spojení, bude těžit z citelného růstu ceny akcií. Jestliže ne, bude eventuálně moci díky poměrně značnému balíku akcií, jež drží, rozjet nějakou další partii, jako se mu to podařilo v Německu. K tomu, aby tak mohl učinit, ale potřebuje získat na svoji stranu část běžných drobných investorů, kteří na valné hromadě zvednou ruku proti spojení. Otázkou je, zda tito investoři pak budou moci – a budou umět – těžit z nastalé nejistoty a rizika tak jako právě Petrus. (5.6.2021)
