Desetinový loňský pokles čistého zisku ČSOB na první pohled může působit varovně. Nicméně je do značné míry dán jednorázovými faktory a také investicemi do nových technologií. Ani jedno z toho nesignalizuje systémový problém v tuzemské bankovní soustavě, nebo dokonce v české ekonomice jako celku. Ten zatím nesignalizují ani zveřejněné výsledky jiných tuzemských bank. Mezi jednorázové faktory patří například to, že tuzemské banky v roce 2017 jednorázově profitovaly z ukončení kurzového závazku České národní banky. Zahraniční subjekty totiž jejich prostřednictvím spekulovaly na posílení koruny po ukončení intervence. Loni se tento vliv tedy v meziročním srovnání projevil z hlediska ziskovosti tuzemských bank nepříznivě.
Investice ČSOB do nových technologií jsou projevem snahy banky o zvýšení své konkurenceschopnosti a také o takřka nutný důsledek růstu personálních nákladů. Citelný růst mezd je v poslední době charakteristický pro celou ekonomiku a nevyhýbá se tedy ani peněžnictví a bankovnictví. Byť v tomto sektoru je mzdový nárůst relativně nižší, jelikož růst mezd je poháněn „tlakem zespoda“, tedy je znatelnější v profesích s nižšími příjmy. Nové technologie bankám umožní přínosněji zapojit lidskou pracovní sílu, v horším případě ji propustit. Propouštění by bylo markantní zejména při delším cyklickém útlumu ekonomiky jako celku.
Fundamentálně je vlastí obchodní činnost ČSOB v dobré kondici, o čemž svědčí i znatelný růst čistých úrokových výnosů o patnáct procent. Tuzemským bankám loni prospívalo intenzivní zvyšování základních úrokových sazeb České národní banky
a naproti tomu jen velmi pozvolný růst úročení klientských vkladů.
Benzín je nejlevnější od roku 2017. Zlaté časy pro řidiče ale mohou skončit
Zlevňování pohonných hmot v uplynulém týdnu opět zmírnilo. Cena benzínu Natural 95 v posledním týdnu poklesla o 11 haléřů na 30,44 koruny za litr, tedy nejníže od listopadu 2017. Cena nafty se snížila ovšem jen o pět haléřů na 30,94 koruny za litr. Nafta je tím pádem nejlevnější od loňského května.
Za propadem cen pohonných hmot je stále ještě dozvuk hlubokého propadu cen ropy z posledního čtvrtletí roku 2018, který čítal takřka 40 procent. Benzín v ČR v porovnání se svým několikaletým říjnovým maximem zlevnil o 3,40 koruny na litr, nafta o zhruba 2,80 koruny. Pokles poptávky po naftě je utlumenější z důvodu probíhající topné sezóny, neboť topná nafta se používá i k produkci tepla.
Zatímco cena ropy klesla v posledních měsících o zmíněných zhruba 40 procent, pohonné hmoty v ČR zlevnily jen zhruba o osm až deset procent. Důvodem je fakt, že cena ropy tvoří pouze část finální ceny benzínu nebo nafty. Zbytek tvoří daně, konkrétně daň spotřební a DPH, a také marže rafinérií a provozovatelů čerpacích stanic. I kdyby byla ropa zcela zdarma a rafinérie a čerpací stanice by svoji činnost provozovali „jako charitu“, zcela bez marže, bude například benzín stále kvůli daním stát zhruba 15,50 koruny.
Ceny pohonných hmot budou klesat i v následujícím týdnu, i když pokles bude činit už jen maximálně pět haléřů na litr. Důvodem je skutečnost, že ceny ropy se po zmíněném loňském propadu aktuálně vyhouply na svá letošní maxima. Například cena ropy Brent se dnes dostala nad 64 dolarů za barel, nejvýše od loňského listopadu.
Bezprostředním důvodem růstu cen ropy je úterní oznámení kartelu OPEC, že v lednu snížil objem denní těžby ropy o 800 tisíc barelů. Cenám ropy nahrává také situace ve Venezuele, neboť sankce Spojených států proti ní omezují vývoz venezuelské ropy na světové trhy. Výpadek by mohl letos činit až 330 tisíc barelů denně. Letošní dosavadní růst akciových trhů, stejně jako spekulace o možném zmírnění, či dokonce ukončení obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou, jsou dalšími faktory, které stimulují růst ropných cen. Tyto růstové faktory tak převažují ty negativní, jimiž je zejména nečekaně silný nárůst zásob ropy v USA a varovné ekonomické zadrhávání eurozóny. (14.2.2019)
