Zlato je nejdražší v dějinách, definitivně. Cena zlata dnes brzy ráno středoevropského času pokořila absolutní cenový rekord, když se troyská unce drahého kovu prodávala až za 1944,71 dolaru. Dosavadní absolutní cenový rekord, dosažený, 6. září 2011, činil 1921,17 dolaru. Nyní se zlato prodává za zhruba 1931 dolarů za unci.
Od začátku letošního roku zlato v dolarech zhodnotilo o více než 27 procent, za červenec přidalo zhruba přibližně devět procent.
Důvodem citelného nárůstu ceny zlata je fakt, že mu zvláště poslední dobou prakticky vše „hraje do karet“. Expanzivní měnová politika světově významných centrálních bank v čele s tou americkou sráží úrokové sazby až do záporu. Například reálný výnos amerického pětiletého dluhopisu, tedy výnos zohledňující inflaci, se nyní pohybuje kolem úrovně -1,18 procenta, což je nejnižší úroveň za uplynulých sedm let.
S poklesem reálných úrokových sazeb řady investičních nástrojů k nule, či dokonce do záporu se stírá klíčová nevýhoda zlata, kterou je právě to, že žádný úrok nenese. Zvýrazňují se tím pádem staletími prověřené výhody zlata, kterou je zejména to, že představuje pojistku pro časy zvýšené nejistoty. Nejistota nyní globálně narůstá kvůli stoupajícímu riziku druhé vlny pandemie koronaviru a kvůli rostoucímu geopolitickému napětí, zejména pokračujícímu zhoršování vztahů dvou největších světových ekonomik, USA a Číny.
Poptávku po zlatě pohání také slábnoucí dolar. Znehodnocení americké měny plyne kromě expanzivní měnové politicky americké centrální banky také z expanzivní rozpočtové politiky vlády Spojených států, jejímž důsledkem je enormně se zvyšující zadlužení USA.
Od začátku července dolar ze všech světových měn oslabil nejvýrazněji vůči maďarskému forintu, polskému zlotému, švédské koruně a české koruně. Vůči těmto čtyřem měnám oslabuje americká měna jen za července o více než pět procent. V české koruně se tak zlato dnes zatím nejdráže prodávalo za necelých 43 517 korun za unci, což stále zaostává za korunovým cenovým rekordem. V české měně se totiž zlato na svůj absolutní cenový rekord již letos vyšplhalo, a sice 18. května. Tehdy cena jedné jeho unce činila i 45 143,08 koruny, tedy nejvíce v historii. Od té doby je však tempo posilování koruny vůči dolaru citelnější než růst dolarové ceny zlata, takže ve výsledku i přes růst dolarové ceny kovu k novému absolutnímu rekordu dějin zůstává jeho korunová cena pod historickým maximem.
Investoři masivně investují do zlata nejen v jeho fyzické podobě, ale také prostřednictvím fondů. Veřejně obchodované fondy, které se specializují na investice právě do zlata, v souvislosti s rostoucí poptávkou investorů letos navýšily objem zlata v držení o 28 procent na 105 milionů troyských uncí. To zhruba odpovídá 3266 tunám zlata. Pro srovnání, například Česká národní banka nyní drží devět tun zlata, což jsou tedy veškeré české státní rezervy tohoto kovu.
ČNB do zlata letos v červnu investovala poprvé od roku 1999. Držení kovu zvýšila o 1,2 tuny. Paradoxně se tak zlata zbavovala v době, kdy bylo na svém čtyřicetiletém cenovém dně, když jej koncem 90. let prodávala za cenu kolem 320 dolarů za unci, zatímco jej začala nakupovat v době, kdy se jeho cena blížila absolutnímu historickému maximu.
Z podobných důvodů jako zlato citelně zdražuje také stříbro. V posledních dnech je jeho letošní zhodnocení ještě citelnější, než je tomu v případě zlata. Zatímco zlato letos zhodnocuje o zmíněných více než 27 procent, stříbro přidává dokonce více než 35 procent. V české měně dnes ráno stříbro poprvé od dubna 2013 překonalo cenovou hranici 540 korun za troyskou unci.
Takzvaným „bezpečným přístavem“ je kromě zlata i stříbra v očích řady investorů i nejrozšířenější kryptoměna bitcoin, někdy označovaná za „zlato 21. století“ či za „digitální zlato“. Cena bitcoinu o víkendu prolomila hranici 10 tisíc dolarů za kus a nyní se „žene“ k cenovému maximu prakticky za celý poslední rok. Aktuálně bitcoin stojí 10 332 dolarů.
Padl rekord v rychlosti bohatnutí. A proč Evropa nemá své „Amazony“?
Zakladatel Amazonu Jeff Bezos při uplynulém pondělku, za 24 hodin, zbohatl o zhruba 300 miliard korun. Jeden den mu stačil na to, aby zbohatl bezmála o tolik, kolik mají za celý život vyděláno Petr Kellner s Andrejem Babišem dohromady. Samozřejmě, Bezos ten den bohatl díky osmiprocentnímu růstu akcií Amazonu. I tak dechberoucí věc. Pravděpodobně nikdy v historii nikdo jiný tak rychle nebohatl. Každé tři vteřiny Bezos bohatl o tolik, kolik Čech s mediánovou mzdou vydělá za 40 let, vlastně za celý profesní život.
Pamětníci mohou zavzpomínat na duben 1995, kdy Bezos prostřednictvím Amazonu prodal první knihu. Představme si, že by už tehdy existoval státní fond na podporu startupů. Kdokoli by zaklepal na jeho dveře s tím, že chce grant na rozvoj „moderních metod prodeje knih“, skončil by nejspíše na policii nebo v blázinci. Vždyť třeba ještě roku 1998 Paul Krugman, laureát Nobelovy ceny za ekonomii, prohlašoval, že dopad internetu na ekonomiku nakonec nebude větší než dopad obyčejného faxu (pamětníci si možná vzpomenou, co to bylo).
Přitom komise různých státních fondů, včetně těch na podporu startupů, jsou složeny právě z takových „Krugmanů“. Tedy z lidí jistě vzdělaných, ale často – a mnohdy právě proto – bez dostatečné dávky iracionality. Pan Bezos promine, ale kdo v půli 90. let začal prodávat knihy přes web, musel prostě být iracionální. Tak zhruba 99 procent iracionálních lidí končívá v bankrotu („český Amazon“, Vltava.cz, skončil v insolvenci v roce 2009, s mnohamilionovými ztrátami), nebo v onom blázinci, zbytek, jedno procento, uspívá. A z těch se stávají vizionáři.
Potíž je v tom, že žádná komise světa rozdělující veřejné peníze nemůže být z povahy věci iracionální. Daňový poplatník nestrpí, aby jeho peníze rozdělovali převážně bankrotáři či blázni. Takže jsou komise plné „Krugmanů“. Takoví lidé ale z povahy věci jen těžko přidělí veřejné peníze obdobě toho, čím byl v roce 1995 Amazon. Přitom je to dnes neuvěřitelný stroj na peníze. Potenciál v něm spatřuje značná část společnosti, pročež do něj investuje.
Žádná státní komise takovou mašinu na peníze nikdy nesestrojí. To umí jedině trh. Trh, který není přeregulovaný. Pohádkové Bezosovo bohatnutí je varováním Evropské unii, neboť ona žádné Amazony ani náhodou nemá. Zbývá ji tak americké technologické giganty alespoň pokutovat a mít drobky z obrovského bohatství, jež generují. Z pokut, jakkoli tučných, ale noví Bezosové nepovstanou.
Chaty a chalupy dramaticky zdražují, letos v nich dovolenou tráví více Čechů než jindy. S hypotékou mohou být potíže
I když ceny tuzemské dovolené jsou letos kvůli různým slevám poměrně velmi levné, pokud tedy daný člověk slev využije, přesto více Čechů než v minulosti tráví volné dny „u sebe“, ve vlastním. Totiž na chatě nebo chalupě.
V posledních letech dramaticky roste sháňka právě po chatách a chalupách. Tím pádem roste i jejich cena. Když se daný objekt loni na podzim prodával třeba za 1,5 milionu korun, teď už může stát kolem dvou milionů. Chaty a chalupy vskutku zdražují z roku na rok i o čtvrtinu. Cena chalupy v dobré lokalitě může převýšit cenu rodinného domu.
Zájem o chaty a chalupy trvá již několik let, koronavirová krize jej ještě umocnila. Třeba během letošního dubna mizely chaty a chalupy z nabídek realitních serveru dvakrát rychleji než loni v dubnu. Chalupaření i chataření je zkrátka znovu v módě. Navíc řada Pražanů nebo Brňanů už kvůli dramatickému nárůst cen bytů v metropoli, až o sto procent za posledních několik let, nemá peníze na takto drahé bydlení, pročež se stěhuje za město. Třeba právě do chalupy v dojezdové vzdálenosti.
Zvláště vyhledávané jsou z lokalit „za městem“, tj. v tomto případě za Prahou, okolí Berounky nebo Posázaví. Obecně pak Češi zvláště rádi vyhledávají a kupují chaty a chalupy také v Krkonoších, na Šumavě, v Jizerských horách nebo v Beskydech. V těchto oblastech jsou ceny chat a chalup nejvyšší. Cena chat rostou pomaleji než ceny chalup, protože chaty nejsou určené ani zkolaudované k bydlení. Jsou to ryze rekreační objekty, ačkoli je lidé někdy s chalupou mylně zaměňují.
V případě chaty, například té lokalizované v chatařské kolonii, může být obtížnější vzít si na ni hypotéku, než je tomu v případě chalupy. Některé chaty dokonce nestojí ani na vlastním pozemku, mohou mít problematicky řešenu přístupovou cestu, tj. přes cizí soukromý pozemek, což pak vše komplikuje i možnost vzít si na ni hypotéku.
Cena atraktivní chalupy dnes již může převyšovat hranici pěti milionů korun, zejména je-li situována v oblastech typu Krkonoš či Šumavy. Chaty jsou o poznání levnější, ačkoli i jejich cena roste. (27. 7.2020)
