K razantnímu poklesu cen nemovitostí nedojde. Pokud nastane pokles cen, bude se po přechodnou dobu týkat spíše hůře situovaných nemovitostí v méně atraktivních lokalitách a bude činit maximálně deset procent. Z více důvodů.
Zaprvé, pokud se někomu protáčely panenky z toho, jak centrální banky po minulé krizi rozjely své rotačky, musí nyní padat do mdlob. Ve Spojených státech najeli na objemově neomezeně kvantitativní uvolňování. Čili objemově neomezené tištění nových dolarů. Ty sice nejdou přímo do oběhu, ale zato v reálné ekonomice stlačují úrokové sazby, takže spoření či dluhopisy budou po této koronakrizi ještě méně výnosné než po krizi finanční z doby před deseti lety. Dále tak stoupnou choutky investorů po celém světě investovat do přece jenom stále poměrně solidně vynášejících nemovitostí.
Některé předlužené země navíc budou muset koronakrizi zřejmě řešit „shazováním peněz z vrtulníku“, což jen rozředí kupní sílu peněz a podnítí další investice do hmotných aktiv typu realit.
Již jen otázkou času je kvantitativní uvolňování také přímo v ČR, přičemž ČNB už neformálně diskutuje možnost shazování peněz z helikoptér nad českými luhy a háji. Tohle zkrátka může přijít dříve, než se nadějeme a pro majitele nemovitostí to špatnou zprávou rozhodně nebude.
Navíc, koronakrize sice vyvolá přechodný útlum trhu s nemovitostmi, ale zároveň, zdá se, dá najevo, že české zdravotnictví a ostatně i česká veřejná správa nejsou zase tak zaostalé, jak mnozí na Západě stále míní. Budou ještě mezinárodní investoři – často lidé ve středním a vyšším věku – ochotni platit takovou přirážku oproti ceně za české reality za nemovitosti ve Švýcarsku, Bavorsku, severní Itálii nebo na španělském pobřeží, když tam teď koronavirus zanechává leckdy i dramaticky více mrtvých? V ceně nemovitosti je určitým dílem zahrnuta vedle řady dalších faktorů právě i kvalita zdravotnictví, takže atraktivita Prahy či Brna v očích mezinárodních investorů a spekulantů po koronakrizi dále postupně stoupne nad úroveň před úderem viru.
Schillerová rozdá 25 tisíc korun plošně a bez podmínek. Zaplatíme to vyššími daněmi v budoucnu, zaplatíme tedy i nynější „černé pasažéry“
Pro získání jednorázového příspěvku 25 tisíc korun nebudou muset živnostníci dokládat pokles příjmů. Na podporu budou mít nárok všechny osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) zasažené v souvislosti s koronavirem, které podnikaly před 12. březnem, tedy před vyhlášením nouzového stavu.
Vyplývá to z dnešního prohlášení ministryně financí Aleny Schillerové v médiích.
Ministerstvo financí tedy ustoupilo tlaku OSVČ a podnikatelských sdružení a rezignovalo na jakoukoli adresnost. Adresná řešení jsou přitom logicky levnější, ale vyžadují více času, což efekt úspory tlumí. Zřejmě právě časová tíseň na straně řady OSVČ rozhodla o tom, že ministerstvo svůj návrh přehodnocuje. Původně totiž zamýšlelo částku 25 tisíc vyplácet jen těm OSVČ, které splní určité podmínky, zejména tu spočívající v meziročním poklesu tržeb v letošním prvním čtvrtletí alespoň o deset procent.
Skutečnost, že vláda zmíněnou podporu nejprve podmínila, svědčí o určité prvotní snaze o adresnost. Adresnost vlády znamená úsporu peněz daňového poplatníka a do budoucna třeba i nižší daně. Těžko totiž domýšlet čím jiným než právě zvýšením daní by vláda – ať už tato Babišova či jiná – mohla v budoucnu vznikající manko veřejných finanční zahladit.
Zdaleka ne všechny OSVČ jsou přitom koronavirem nepříznivě zasaženy, alespoň tedy ne přímo. Ministryně financí o nich ví, říká jim „černí pasažéři“.
Například programátoři, vývojáři a další „ajťáci“, kteří i běžně, v době nepoznamenané nouzovým stavem, pracují z domova, nyní vlastně žádnou změnu nepocítili. I jejich příjem zůstává prakticky nepoznamenaný. Zaměstnávání „ajťáků“ na bázi švarcsystému, tedy coby OSVČ, je v ČR velmi rozšířené. Pokud tedy vláda nyní zcela rezignuje na adresnost, tito lidé si jistě rádi přijdou vyzvednout svůj prakticky nijak neopodstatněný 25tisícový bonus. Daňoví poplatníci se jim na něj v budoucnu složí třeba i z navýšených daní. V jisté míře tak je nynější plošné a nepodmíněné řešení mrháním peněz daňového poplatníka.
Míra nezaměstnanosti – březen 2020 (data MPSV zveřejní 8. 4.)
Míra nezaměstnanosti v ČR vykáže za měsíc březen dle našeho předpokladu úroveň 3,8 procenta. Jedná se o nejvyšší míru nezaměstnanosti od ledna 2018, kdy však ovšem vrcholila zimní sezóna, takže míra nezaměstnanosti byla právě z důvodu běžné sezónnosti vyšší než ve zbytku roku. Poměrně razantní nárůst letošní březnové míry nezaměstnanosti, z únorové úrovně rovných tří procent, je i tak jen „slabým odvarem“ toho, co přinesou další měsíce. Během dubna lze čekat opravdový „náraz“ koronavirové krize, takže tuzemský trh práce se otřese jako už dlouho ne. Míra nezaměstnanosti stoupne úrovni k šesti až sedmi procent, v dalších měsících roku se pak přiblíží k desetiprocentní hranici, v horším případě ji překoná. Míra nezaměstnanosti tak bude vyšší než v nejhorší etapě světové finanční krize z doby před deseti lety. Záleží ovšem také na tom, jak razantní budou vládní opatření na podporu ekonomiky, jako jsou výhodné půjčky či kurzarbeit, a samozřejmě na tom, jak dlouho nakonec potrvá nouzový stav a další omezující opatření pro boj s koronavirem, a to jak v ČR, tak v zahraničí, zejména v zemích našich významných přímých a nepřímých obchodních partnerů. V tuto chvíli se ale předpoklad opětovného rozjetí převážné části nyní „vypnuté“ ekonomiky ještě před koncem letošního prvního pololetí jako až příliš optimistický, což nahrává tomu, že se v rámci tuzemského trhu práce naplní výše uvedené prognózované údaje. (3.4.2020)
