Úplné zrušení hotovosti není realistické. Ostatně, nebudou si jej přát ani sami politici, kteří o něm musí v konečné instanci rozhodnout. A nemusí to být jen kvůli možné a pověstné korupci prostřednictvím štosů bankovek v igelitce. Jak by třeba platili za šperky milenkám? Plně bezhotovostní ekonomika prostě znamená také to, že o každé finanční transakci se vždy bude moci nezávisle na účastnících té transakce – včetně koupě šperku pro milenku – dozvědět třetí strana. S hotovostí takové riziko nehrozí. Tím ale není řečeno, že hotovosti nebude ubývat. Bude. Ideálně by ale měla mizet postupně a přirozeně. Stejně jako dnes postupně a přirozeně mizí telefonní budky s pevnou linkou. Telefonní budky jsou střídány nejen mobily. V posledních letech je nahrazují také internet a platformy jako Skype, Whatsapp, Viber nebo Facetime. Podobně, jako je tomu u volání, tomu je a bude v případě placení. Platební karty budou jakožto náhrada hotovosti nejdříve dominovat. Ale jiné platební metody, ať platba mobilem typu Apple Pay nebo třeba kryptoměny si postupně budou získávat popularitu zejména u mladé generace. Tyto nové metody budou v rostoucí míře využívány po boku platebních karet. Stejně jako Skype, Whatsapp, Viber či Facetime dnes doplňuje telefonování zprostředkované sítěmi klasických mobilních operátorů. Jednoho dne ovšem placení mobilem nebo kryptoměnami vytlačí platební karty. V případě kryptoměn si lidé řeknou, proč mají vlastně platit zprostředkovateli – bance či karetní společnosti, když už žádného takového zprostředkovatele nebude třeba.
Přechod na kompletně bezhotovostní směnu je doslova revoluční změnou. V podstatě by to znamenalo, že poprvé v dějinách už žádná finanční transakce nebude záležitostí jen zúčastněných stran. Vždy se o ní bude moci dozvědět strana třetí. To je příliš zásadní změna na to, aby o ní rozhodlo pár politiků či „expertů“. Nechť rozhodnou lidé. Nechť rozhodne trh. Ostatně, už se tak děje. Lidé užívají bezhotovostní styk tam, kde to sami uznají za vhodné, kde to odpovídá jejich nátuře a preferencím. Třeba jednou opravdu dojdeme do bodu, kdy lidé tímto postupným procesem přirozeně hotovost zcela „zruší“. Prostě ji nebudou používat. Centrální bankéři ji pak postupně z oběhu stáhnou a nikdo si skoro ničeho nevšimne. Jako když teď pomalu, ale jistě mizí zmíněné telefonní budky. Zatím jsme však od takového stavu, pokud by vůbec někdy nastal, docela daleko. Ačkoli rozmach bezhotovostního styku je pochopitelně citelný, s výjimkou zemí typu Švédska, které už má za sebou svůj "cash peak", dochází v drtivé většině vyspělých zemí stále k nárůstu objemu fyzického oběživa. Řada lidí si zjevně intuitivně uvědomuje, že i hotovostní směna má své výhody. Třeba jim dochází, že v bezhotovostní ekonomice bude moci centrální banka – v rámci „ekonomické stimulace“ (nebo v rámci znehodnocování měny za účelem splácení vládního dluhu) – nastavit úrokové sazby třeba na minus deset procent. To nyní nemůže, neboť by lidé vybrali účty ve své bance a hotovost uložili do matrace (lepší žádný úrok než záporný).
Hypotéka je pro Čechy už zase "luxus". Hypotéky jsou nejdražší za pět let, letos ale už tolik nepodraží
Průměrná sazba hypoték v Česku se lednu dostala na úroveň tří procent. Tak drahé byly hypotéky naposledy před takřka pěti lety, v únoru 2014. Počet nově sjednaných hypoték v lednu klesl na své minimum rovněž za pět let, za celé období od ledna 2014.
Češi ztrácí zájem o hypotéky kvůli přísnější regulaci jejich poskytování, platné od loňského října. Ta od možnosti získat hypotéky odstřihla až dvacet procent domácností. Například v Praze je nyní obtížné dosáhnout na hypotéku i pro řadu domácností s celorepublikově nadprůměrným příjem. Roli pochopitelně hraje také růst úrokových sazeb hypoték a fakt, že se domácnosti ve velké míře hypotékami „předzásobovaly“. Důvodem tohoto předzásobení jim loni byla právě vyhlídka na přísnější regulace a růst úrokových sazeb. Řada domácností tak své rozhodnutí vzít si hypotéku uspíšila a nyní se naplno projevuje kompenzační propad.
V letošním roce však průměrná sazba hypoték – ukazatel Fincentrum Hypoindex – neporoste tak rychle jako loni, kdy od ledna do prosince vzrostla z 2,28 na 2,91 procenta. Důvodem je zastavení růstu tržních úrokových sazeb, a posléze dokonce jejich propad. K tomuto zvratu došlo loni v říjnu, resp. v listopadu. Od té doby mírně poklesla například dvanáctiměsíční sazba mezibankovního trhu PRIBOR. Poklesl také výnos desetiletých dluhopisů vlády v ČR.
Pokles sazeb souvisí s vývojem na světových trzích. Na nich právě od posledního loňského čtvrtletí ochabla inflační očekávání, což zastavilo, či dokonce zvrátilo růst tržních úrokových měr. Kvůli propadům burz na přelomu roku pak od plánu na další zvyšování úrokových sazeb upustila samotná americká centrální banka. Se svými plány na zvyšování úroků přibrzdila vlivem tohoto vývoje i Česká národní banka.
Díky poměrně příznivému lednovému vývoji na akciových trzích zejména v USA a díky vyhlídkám na možný smír v obchodní válce mezi USA a Čínou začaly tržní úrokové sazby v ČR v poslední době opět růst. Stále se však nacházejí pod úrovní svého mnohaletého maxima z loňského podzimu. A je otázka, zda toto maximum letos vůbec překonají. Vzhledem k ekonomickému zpomalení eurozóny, které oddaluje zahájení růstu úrokových sazeb v eurozóně, se zatím zdá, že ne.
Na trhu je navíc kvůli předloni skončené intervenci ještě větší nadbytek korun než před jejím zahájením. Tento nadbytek zvyšuje poptávku po českých dluhopisech, což vytváří tlak stlačující jejich výnosy. Průměrná sazba hypoték je přitom z tržních úrokových sazeb nejvýrazněji korelována s výnosem dlouhodobých tuzemských vládních obligací. Přebytek korun na trhu tak v důsledku rovněž tlumí tempo růstu hypotečních úroků. To vše ovšem znamená, že ani průměrná sazba hypoték by letos příliš růst neměla. Koncem roku 2019 tak lze očekávat průměrnou sazbu hypoték kolem úrovně 3,5 procenta. (20.2.2019)