Debata o zrušení superhrubé mzdy ilustruje, jak moc se v Česku veřejná diskuse pokřivila. Příliš mnoho vlivných lidí už nemůže vystát premiéra Babiše. Přitom jde mnohdy o ty samé lidi, kteří mu před osmi lety dláždili cestu k moci. Tehdy – v rámci dobového protikorupčního tažení – byli jejich nepřítelem premiér Nečas a jeho ministr financí Kalousek.
Výsledkem celého tažení bylo několik nezdaněných kabelek bývalé kantýnské, padlá vláda a hlavně… Babiš u moci. Oni vlivní lidé postupně pochopili, že se v něm spletli, resp. že je jaksi převezl, využil a odhodil, a rádi by zase někoho jiného. Konečně někoho, kdo bude „vládnout moudře a spravedlivě“. Nikdo takový ale není. Jsme jenom lidé. Takže čím méně moci nad našimi životy jiní lidé – politici – mají, tím lépe. Jenže tohle pořád není v obecném povědomí. Pořád se věří v příchod osvíceného vládce. Takže se mnozí zase spletou, jako s Babišem. Až pochopíme, že klíčem je zmenšení a osekání státu, razantní snížení přerozdělování, bude to malý zázrak. Zatím jsme mu bohužel vzdáleni. Což právě dokládá debata o zrušení superhrubé mzdy.
I ta část vlivných lidí a expertů, jež se má za „protržní“, najednou její zrušení kritizuje. Protože Babiš. Vždyť ale přece jde o rozsáhlé snížení přerozdělování. Prakticky všichni lidé si polepší; pohorší si vlastně jen část velkých vlastníků řady nemovitostí, tak co? Jenže „protože Babiš“, je tohle snížení daní špatně. Prý totiž může rozvrátit veřejné finance. I údajně protržní experti se najednou dojemně strachují, aby stát měl dost peněz. K nevíře.
Přitom to veřejné finance rozvrátí jen stěží. Zrušení superhrubé mzdy je ve skutečnosti jejím přerušením. Na dva roky. Ročně má veřejné finance připravit dle Národní rozpočtové rady o 88 miliard, za dva roky tedy o necelých 180 miliard. Přitom z takzvaného fondu obnovy EU dostane Česko 182 miliard – což jsou peníze, se kterými jsme až do letošního července vůbec nemohli počítat. Z těchto evropských peněz tak vlastně platíme snížení daní!
Ne že bychom měli hned rozjařeně tleskat obřímu přerozdělování na úrovni EU, i to má své náklady; jde jen o ilustraci, že argument rozvratu tuzemských veřejných financí je hlavně účelový. Protože Babiš.
Čechům zdraží pohonné hmoty, a to kvůli rostoucí naději na vakcínu proti koronaviru
Pohonné hmoty v uplynulých sedmi dnech třetí týden v řadě zlevňovaly. V uplynulých sedmi dnech zlevnil jak benzín, tak nafta, avšak mírnějším tempem než o týden dříve. Průměrná cena benzínu Natural 95 se oproti situaci před týdnem snížila o dva haléře na litr a činí 27,74 koruny za litr. Benzín je tak nejlevnější od konce září. Nafta nyní stojí 27,06 haléře za litr, tedy o dva haléře méně než před týdnem.
V příštích sedmi dnech je třeba počítat s cenovým růstem pohonných hmot. Cena ropy Brent se totiž drží poměrně vysoko, jen mírně pod úrovní 45 dolarů za barel. Vzpruhu cenám ropě poskytuje vyhlídka na brzký příchod koronavirové vakcíny. V posledních dnes společnosti Pfizer a Moderna oznámily, že testují látky s účinností zhruba 95 procent.
Informace o vakcíně vnáší na trhy optimismus, který zlepšuje vyhlídky ohledně budoucího ekonomického výkonu globální ekonomiky, tedy i ohledně celosvětové poptávky po ropě. Související růst cen ropy se ještě teprve plně projeví v cenách pohonných hmot v ČR, takže ty právě v příštích sedmi dnech porostou, v rozsahu kolem deseti haléřů na litr.
V posledních dvou týdnech také prakticky ustalo předchozí posilování koruny vůči dolaru, takže sílící koruna nebude tlumit efekt dražší ropy, což rovněž přispěje k růstu cen pohonných hmot v ČR.
Ceny pohonných hmot porostou i v dalších evropských zemích. Podle mezinárodního srovnání je benzín v listopadu levnější než v Česku tradičně v Bulharsku či Rumunsku, ale také v Polsku a poněkud netradičně i v Maďarsku a ve Slovinsku. V Rakousku je cenově srovnatelný. Na Slovensku, v Chorvatsku a také tradičně v Německu či v Itálii je dražší. Nafta je levnější než v ČR v zemích, jako je opět Bulharsko či Rumunsko nebo Polsko. Ve Slovinsku, v Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku, Německu, Chorvatsku či Itálii je cena nafty vyšší než v ČR. (19.11.2020)
