Občanská strana uvedla, že v rámci diskuse nad možným zavedením paušální daně na rozpočtovém výboru sněmovny opět vznese návrh zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH, a to na dva miliony korun. Tento limit v současnosti činí jeden milion korun ročního obratu. Při jeho překročení se ekonomický subjekt musí povinně registrovat jako plátce DPH.
Takže i třeba z OSVČ se dnes už od roční výše obratu milion korun stává plátce DPH. Podléhá tedy povinnosti kontrolního hlášení a měsíčního přiznávání DPH, což představuje nemalou administrativní zátěž. Je proto žádoucí hranici plátcovství DPH zvýšit, jak jen to nejvíce bude možné – tak abychom byli v souladu s legislativou EU.
Pro srovnání, v roce 1993 se plátcem podnikatel stával až od šestimilionového obratu, v letech 1994 až 2004 pak od dvou až tří milionů. Pokud by se hranici opět podařilo vrátit na dva miliony, ODS by tím značně ulevila tisícům podnikatelů.
V roce 1993 se tedy totiž podnikatel stával plátcem DPH až při ročním příjmu dosahujícím takřka 84násobku tehdejší průměrné celoroční hrubé mzdy, zatímco dnes se plátcem stává už při obratu odpovídajícím pouze dvoj- až trojnásobku celoroční hrubé mzdy.
Návrh ODS je tedy správný a jeho prosazení by pomohlo zvláště právě OSVČ a živnostníkům. Mnozí z nich jsou nynější koronavirovou krizí neblaze zasaženi, takže i z tohoto důvodu by úleva v podobě navýšení limitu plátcovství DPH byla vhodně načasovaná a přínosná.
V Chorvatsku může kvůli tamnímu přijetí eura Čechům výrazně zdražit, až o desítky procent
Chorvatsko dosáhlo klíčového milníku na své cestě za eurem, stejně jako Bulharsko. Obě země byly přijaty do „předpokoje eura“, jejich národní měny nyní tedy budou minimálně po dobu dvou letu podléhat režimu směnného kursu ERM 2. To znamená, že jak chorvatská kuna, tak bulharský lev se budou pohybovat ve stanoveném pásmu vůči euru a vlády obou zemí nemohou přistoupit k jejich devalvaci. V praxi to představuje jedno: obě měny mohou nyní citelně zpevňovat vůči české koruně, což by třeba již příští rok mohlo tuzemským turistům rapidně zdražit dovolenou v těchto vyhledávaných zájezdových destinacích.
Je to tedy o důvod více zejména Chorvatsko letos navštívit. Kvůli koronavirové krizi jsou ceny ubytování i o desítky procent levnější, zatímco příští rok mohou už být citelně vyšší než před úderem koronaviru. Bulharský lev je na euro již nyní takzvaně zavěšený, tedy v jeho případě je prostor pro posílení vůči koruně menší.
Například Slovensko před svým přijetím eura v lednu 2009 setrvalo v „předpokoji eura“ více než tři roky, vstoupilo do něj v listopadu 2005. Za tu dobu slovenská koruna vůči euru posílila o více než dvacet procent, vůči koruně o více než patnáct procent. K posílení došlo kvůli očekávání přijetí eura, ať už přímou či nepřímou cestou, tedy kvůli provádění nutných reforem.
Pokud by k podobnému efektu došlo také v Chorvatsku, kuna bude v příštích třech letech, 2021 až 2022, vůči euru citelně posilovat. To ovšem pro české turisty znamená zdražování, neboť kuna by v takovém případě výrazně posilovala i vůči české koruně.
Navíc, až se v Chorvatsku a Bulharsku začne eurem platit, třeba v roce 2023, dojde k dalšímu zdražení. Obchodníci využijí situace a zdraží. Zdražily by hotely, restaurace a další služby či zboží, které turisty zajímají.
Největšího distributora plynu v Česku získává podnik blízký Viktoru Orbánovi
Novým vlastníkem energetické skupiny Innogy, největšího distributora plynu v Česku, bude maďarský státní podnik MVM. Firmu odkoupí od německé společnosti E.ON.
Rozsáhlý tuzemský energetický majetek se v důsledku zveřejněného obchodu dostane z rukou německé společnosti, obchodované od roku 2016 na burze, s těžištěm svých aktivit v západní Evropě (v Německu, Británii, Nizozemsku či Belgii) do rukou maďarského státního podniku s úzkými vazbami na premiéra Viktora Orbána a aktivitami spíše východním a balkánským směrem.
Maďarský podnik MVM, největší výrobce elektřiny v zemi, získává tuzemský majetek společnosti innogy v rámci širší vlny svých akvizic, která zahrne také právě balkánské země. MVM, jejíž majetek zahrnuje širokou škálu aktiv od těch opírajících se o jadernou energii, včetně jaderné elektrárny Paks, přes zásobníky zemního plynu až po nejrozsáhlejší maďarskou síť nabíjecích stanic pro elektromobily, úzce spolupracuje s vládou premiéra Viktora Orbána při budování sítě energetických vazeb v regionu od Jadranu po Černé moře.
S Ruskem MVM úzce spolupracuje také při výstavbě nových bloků zmíněné elektrárny Paks. Například v minulých dnech společnosti MVM a Rusatom Service, dcera ruského státního jaderného podniku Rosatom, oznámily vytvoření joint venture s názvem European Power Services, která bude nabízet služby v oblasti jaderné energetiky a údržby příslušených zařízení, přičemž svoji činnost zahájí právě v jaderné elektrárně Paks.
Maďarsko je zkrátka pro MVM již příliš malým trhem. Podnik navíc plánuje vstoupit v roce 2022 na burzu, takže v zájmu rozšíření svých aktivit a zatraktivnění v očích investorů realizuje zmíněnou vlnu nákupů. Ať už jde o akvizice právě české Innogy od E.ONu, ztrátové uhelné elektrárny Matrai od Orbánova nejbližšího obchodního partnera a kamaráda z dětských let Lorince Meszarose nebo plánované akvizice v Srbsku, Černé hoře, Severní Makedonii, Bulharsku či Rumunsku.
V rámci akvizice české innogy, jedné z největších na tuzemském energetickém trhu vůbec (majetek innogy lze vyčíslit na více než 20 miliard korun), získá MVM pod své křídla přes milion odběratelů zemního plynu, teplárny nebo například plničky CNG tedy stlačeného zemního plynu.
Nalijme si čistého vína: Fond obnovy EU je ve skutečnosti spíše „fondem na záchranu Itálie“
Česko by se bez Fondu obnovy EU dokázalo ekonomicky zotavit samo, z tohoto hlediska jej vůbec nepotřebuje. Fond se zakládá zejména kvůli záchraně Itálie. Itálie není Řecko. Na její záchranu už se musí spojit peníze celé EU, i ty české. Zároveň by pád Itálie – na rozdíl od pádu Řecka – mohl celou EU rozbít. Což by jistě poškodilo i Česko, neboť na jednotném trhu EU je ekonomicky silně závislé. Proto fond vznikne, ať už se to Česku či některé jiné jednotlivé členské zemi líbí nebo ne.
V rámci této holé pravdy musí ČR usilovat o to, aby mohla s penězi z fondu zacházet co možná nejpružněji. Brusel však jistě nedopustí nějakou velkou volnost v nakládání penězi fondu, neboť kromě záchrany Itálie sleduje jeho zřízením další své cíle, hlavně podporu zelené ekonomiky, digitalizace a znevýhodněných sociálních skupin.
Česko musí bojovat nejen za flexibilitu v nakládání s penězi fondu, ale také za to, aby tolik jako dle nynějšího návrhu nepenalizoval ekonomicky relativně úspěšné země EU. Mezi ně patří i ČR, kvůli své nízké zadluženosti a nízké míře nezaměstnanosti. Jenže i zde budou možnosti ČR omezené.
Hlavním smyslem fondu, jak víme, je záchrana Itálie. Tedy obrovsky předlužené ekonomiky, která už čtvrtstoletí stagnuje. Fond tedy bude svým nastavením vcházet vstříc zejména právě jí, jinak by nevznikl. Tím pádem bude muset být méně vstřícný vůči zemím typu Česka. Nalijme si čistého vína: celá EU, tedy i my, se teď bude skládat na Itálii, ať už chceme nebo ne.
Někteří živnostníci už příští rok mohou na daních ušetřit i přes 80 tisíc korun. Vláda schválila takzvanou paušální daň, byť v kompromisní podobě
Živnostníci s ročním příjmem do 800 tisíc korun pravděpodobně budou moci od ledna příštího roku platit pouze jednu paušální daň. Vláda také opatření již schválila. Pro příští rok by měla paušální daň činit 5740 korun měsíčně. Paušální daň by měla být složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění o 15 procent a daně 100 korun.
Uvedená limitní částka 800 tisíc korun je kompromisním řešením. Ministerstvo financí totiž původně navrhovalo, aby limit činil milion korun. Od částky milionu korun tržeb ročně totiž začíná zákonná povinnost plátcovství DPH.
Představitelé koaličního partnera, ČSSD, ale také odbory žádali nižší limit, neboť se obávali zejména dalšího rozevření nůžek v daňových a odvodových povinnostech zaměstnanců na jedné straně a OSVČ na straně druhé. Paušální daň totiž z daňového hlediska zvýhodňuje část OSVČ, zatímco zaměstnancům se podmínky nijak nemění. Snížení limitu znamená, že výhod paušální daně bude moci využít méně OSVČ, takže rozevření nůžek nebude ve výsledku tak výrazné.
Živnostníkům paušální daň ušetří čas a papírování, neboť nebudou muset komunikovat se třemi různými úřady, ale jen s jedním. Zbaví se složité administrativy, a navíc budou mít klid od případných kontrol z finančního úřadu.
Z OSVČ s příjmy do 800 tisíc korun ročně se však přechod na paušální daň vyplatí jen některým.
Paušální daň se například nevyplatí řemeslníkům či zemědělcům, kteří využívají osmdesátiprocentní výdajový paušál. Z těch živnostníků, kteří uplatňují šedesátiprocentní výdajový paušál, se paušální daň vyplatí těm, kteří nemají děti, ani manželku, přičemž jejich příjem bude v pásmu od 46 tisíc do zhruba 66 tisíc korun měsíčně (tak, aby svým příjmem nepřekročili zmíněný limit 800 tisíc korun ročně).
Doslova „ternem“ ale může být paušální daň pro mnohé živnostníky, kteří uplatňují čtyřicetiprocentní výdajový paušál. Například bezdětný živnostník s ročními tržbami právě 800 tisíc korun, který právě uplatňuje čtyřicetiprocentní paušál, díky přechodu na paušální daň ušetří na odvodech státu takřka 81 tisíc ročně. Místo dosavadní částky 12 470 korun, již platí na dani, sociálním a zdravotním, bude odvádět pouze zmíněnou paušální daň 5740 Kč, tedy o 6730 korun měsíčně méně.
V Česku opět citelně zdražuje, zvláště výrazně "neřesti" jako alkohol či tabák. Červnová inflace zaskočila analytiky i centrální banku
V červnu opět citelně zrychlil růst spotřebitelských cen v ČR. V meziročním vyjádření cenová hladina stoupla o 3,3 procenta. Z měsíce na měsíc, tj. mezi květnem a červnem, pak hladina stoupla o 0,6 procenta, tedy nejvýrazněji od letošního ledna.
Inflace překonala jak očekávání analytiků, tak České národní banky. Obecně se počítalo s meziročním růstem cen zhruba v pásmu od 2,5 do tří procent.
V porovnání s loňským červnem nejvýrazněji přispěly k růstu cenové hladiny zdražující alkohol a tabák. Tyto „neřesti“ zdražují zejména kvůli letošnímu znatelnému navýšení spotřební daně, která se v cenách v obchodech projevuje postupně, ruku v ruce s tím, jak se prodejci zbavují starých zásob, pořízených ještě v době účinnosti nižší spotřební daně. Při vyloučení alkoholu a tabáku by inflace byla nižší, místo 3,3 procenta by činila 2,7 procenta, což znamená, že by zůstala v takzvaném tolerančním pásmu cílování inflace, které Česká národní banka stanovuje mezi jednoprocentní a tříprocentní úrovní meziroční inflace.
V červnu také zmírňovaly tlaky na pokles některých cen, například pohonných hmot. Meziročně jsou benzín či nafta stále výrazně levnější než loni, avšak už ne tak výrazně jako v květnu. Za tento vývoj může zvýšení cen ropy na světových trzích, k němuž v důsledku omezení těžby strategické suroviny ze strany kartelu OPEC, Ruska a dalších klíčových producentů dochází od letošního května. Například kartel OPEC letos v červnu vytěžil nejnižší měsíční objem ropy od války v Zálivu roku 1991. I tak však platí, že pro české motoristy byl letošní červen – ale i první červencový týden – nejlevnější od roku 2004.
Silné cenové tlaky jsou patrné u některých základních potravin. V červnu zrychlila dynamika růstu ceny v případě ovoce typu jablek, ale také v případě cukru, zmíněného piva či vajec. Vysoká meziroční dynamika zůstává patrná u vepřového, kde i v červnu nastal zhruba pětinový meziroční růst, či v případě mouky.
Koronavirová krize se tlakem na zmírnění inflace projeví výrazněji ve druhém pololetí letošního roku. Vládní opatření na podporu ekonomiky a zaměstnanosti budou postupně končit. Zhoršující se situace na trhu práce zesílí dezinflační tlaky (tedy tlaky zmírňující inflaci), a to jak prostřednictvím slabšího růstu mezd, tak prostřednictvím slabší celkové poptávky v ekonomice.
Inflace se tak bude ve druhé polovině roku postupně přibližovat úrovni inflačního cíle České národní banky ve výši dvou procent, přičemž ke konci roku zmírnění inflace podpoří také vyšší základna meziročního srovnání. Ve druhé polovině roku se inflačně výrazněji než doposud projeví oslabená koruna, a to například u zboží typu elektroniky, trend zmírňování inflace však slabší koruna významněji neovlivní. Za celý letošní rok inflace vykáže úroveň 2,7 procenta. (13.7.2020)
