Meziroční růst spotřebitelských cen v České republice dosáhl v říjnu vysokých 5,8 %. I přes vysokou naměřenou hodnotu se ale nejedná o překvapení. Proinflační pnutí v České republice je už delší dobu patrné. Na vině jsou jak proinflační tlaky zahraniční i domácí.
Mezi silné globální proinflační tlaky dlouhodobě patří výpadky ve výrobních kapacitách, nedostatky výrobních vstupů, drahá lodní doprava, zdražující energie a další problémy způsobené pandemií a opatření pro boj s ní.
Vedle globálních tlaků působí i velmi silné lokální proinflační tlaky. Dle analytických materiálů ČNB se jedná o 40 až 50 procent celkových proinflačních tlaků. Mezi výrazné domácí proinflační tlaky patří nedostatek volné pracovní síly a obecně pnutí na trhu práce. Toto pnutí vedle prvních znaků přehřívání ekonomiky bylo v České republice zřejmé už před pandemií. Při ekonomické obnově v letošním roce se tyto proinflační tlaky začaly znovu naplno projevovat a posouvají meziroční růst cen blízko k hranici šesti procent.
Pomyslný vrchol růstu cen můžeme očekávat na přelomu roku 2021 a 2022, kdy by měl dosáhnout až sedmi procent. Expanzivní fiskální politika, tedy zběsilé utrácení veřejných peněz, jehož jsme svědky, dále tlačí inflaci vzhůru. Svůj díl sehrála také dlouhodobě uvolněná měnová politika, jejíž podmínky ČNB na posledních zasedáních razantně utahuje.
*
ČSÚ: Bydlení a doprava dominovaly meziročnímu růstu cen
Spotřebitelské ceny vzrostly v říjnu proti září o 1,0 %. Na tomto vývoji se podílely vyšší ceny zboží i služeb z téměř všech oddílů spotřebního koše. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v říjnu o 5,8 %, což bylo o 0,9 procentního bodu více než v září a nejvíce od října 2008.
Meziměsíční srovnání
V oddíle bydlení vzrostly ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 0,9 %. V oddíle doprava byly vyšší ceny pohonných hmot a olejů o 5,8 % a automobilů o 1,2 %. Průměrná cena benzinu Natural 95 (35,51 Kč/l) a průměrná cena motorové nafty (34,24 Kč/l) byly nejvyšší od listopadu, resp. prosince 2014. Růst cen v oddíle odívání a obuv byl způsoben vyššími cenami oděvů o 3,8 % a obuvi o 4,2 %. Na meziměsíčním poklesu cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se podílely zejména nižší ceny ovoce o 4,1 %, masa o 0,8 % a zeleniny o 1,2 % (z čehož ceny brambor klesly o 11,1 %). Ceny trvanlivého polotučného mléka vzrostly o 4,7 % a másla o 3,9 %.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,1 % a ceny služeb o 1,0 %.
„Spotřebitelské ceny vzrostly v říjnu oproti září o 1,0 %. Ceny rostly téměř ve všech oddílech spotřebního koše. Výjimkou byly pouze nižší ceny potravin, kdy například průměrná cena brambor, 10,61 Kč/kg, byla nejnižší od února 2015. V meziročním srovnání se ceny zvýšily o téměř 6 %, což bylo nejvíce za posledních 13 let. Meziročnímu růstu dominovaly ceny bydlení a pohonných hmot,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziroční srovnání
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v říjnu o 5,8 %, což bylo o 0,9 procentního bodu více než v září. Toto zrychlení cenového růstu bylo nejvýraznější od ledna 2012. V oddíle bydlení, kromě nákladů vlastnického bydlení, zrychlil růst cen výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu na 8,5 % (v září 7,8 %) a cen tuhých paliv na 3,4 % (v září 2,0 %). Ceny elektřiny vzrostly o 3,1 % (v září pokles o 2,3 %) a ceny zemního plynu o 2,6 % (v září pokles o 4,7 %). Tento vývoj byl v obou případech částečně ovlivněn i jejich meziměsíčním snížením v říjnu 2020. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 1,8 % (v září pokles o 1,9 %), vína o 3,1 % (v září pokles o 2,7 %) a tabákových výrobků o 13,0 % (v září růst o 12,3 %). V oddíle doprava zrychlil růst cen automobilů na 6,3 % (v září 6,0 %) a pohonných hmot a olejů na 26,8 % (v září 20,4 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v říjnu největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě výše zmíněného vzrostly též ceny nájemného z bytu o 3,5 % a ceny vodného a stočného shodně o 5,5 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle doprava (nárůst o 11,6 %) a ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák (nárůst o 8,6 %). V oddíle odívání a obuv byly vyšší ceny oděvů o 10,8 % a obuvi o 11,0 %. Vliv na zvýšení celkové cenové hladiny měly také ceny v oddíle stravování a ubytování, kde se zvýšily ceny stravovacích služeb o 6,1 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje meziročně vzrostly ceny polotučného trvanlivého mléka o 13,1 %, olejů a tuků o 15,9 % a cukru o 17,4 %.
Imputované nájemné (náklady vlastnického bydlení) vzrostlo o 12,8 % (v září o 10,3 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a cen nových bytů pro vlastní bydlení, v menší míře i růstu cen stavebních prací. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl 105,0 %.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 5,4 % a ceny služeb o 6,6 %.
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v říjnu 3,2 % (v září 3,0 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů vzrostl v říjnu HICP v Česku meziměsíčně o 0,9 % a meziročně o 4,8 %. Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v říjnu 2021 za Eurozónu 4,1 % (v září 3,4 %), na Slovensku 4,4 % a v Německu 4,6 %. Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v září 3,6 %, což bylo o 0,4 procentního bodu více než v srpnu. Nejvíce ceny v září meziročně vzrostly v Estonsku a v Litvě (shodně o 6,4 %) a nejméně na Maltě (o 0,7 %). (Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP.) (10.11.2021)
