Průmyslová produkce v únoru tohoto roku reálně meziročně poklesla o 2,6 % právě proti poslednímu pandemií nezasaženému měsíci loňského roku. Proti lednu byla průmyslová produkce nižší o celá 2 %. Průmysl je sektor, který během pandemie pomáhá udržet řadu ekonomik nad vodou. To obzvláště platí pro průmyslovou Českou republiku a jejího největšího obchodního partnera Německo.
Roli průmyslu v době pandemie ztěžuje problém ve výpadcích u dodavatelů a odběratelů, kdy největším problémem je v současnosti nedostatek výrobních vstupů. To se podepsalo na poklesu produkce v celém zpracovatelském průmyslu. Především pak v odvětví automobilového průmyslu, výroby elektrických zařízení a výroby stavebních hmot. Hodnota nových zakázek i přes komplikace meziročně vzrostla o 6,7 %. Pozitivní vliv měl nárůst poptávky po nových zakázkách ze zahraničí, které v únoru meziročně rostly o 8,9 %. Podstatně menší posílení proběhlo v oblasti nových zakázek v tuzemsku, kdy došlo k meziročnímu nárůstu o 1,5 %.
Dle předběžných údajů statistického úřadu skončila únorová bilance zahraničního obchodu, která skončila přebytkem 22,5 miliardy korun, což je meziročně o 2,2 miliardy korun více. Proti únoru loňského roku rostl vývoz o 3,8 % na 309,8 miliardy korun a dovoz o 3,3 % na 287,3 miliardy korun. Jednalo se tak o významné posílení oproti poslednímu pandemií nezasaženému měsíci loňského roku, které bylo taženo oživením zahraniční poptávky. V meziročním únorovém srovnání pomohl menší deficit bilance zahraničního obchodu s rafinovanými ropnými produkty o 1,1 miliardy korun a se zemním plynem o 1 miliardu korun.
Pandemický vývoj, zavedená opatření, špatné počasí a výše zmíněný výpadek v produkci stavebních hmot se podepsal na kondici sektoru stavebnictví, kde reálně meziročně klesla stavební produkce o 11 %. Proti lednu klesla stavební produkce o 3 %. Stavební produkce utrpěla především poklesem aktivity v pozemním stavitelství, kde produkce meziročně klesala o celých 13,8 %. Mírný nárůst produkce o 0,8 % v inženýrském stavitelství celkový trend nezvrátil. Celkovou situaci tradičně komplikuje extrémně neefektivní systém stavebního povolování, kde Česká republika v mezinárodním srovnání tradičně obsazuje poslední příčky. Za celý rok 2021 vydaly stavební úřady pouze 6144 stavebních povolení, což je meziročně o 3,3 % méně. Není proto divu, že orientační hodnota těchto staveb vlivem dlouhodobého nedostatku roste. Ve srovnání s únorem loňského roku dokonce o 30 %, což je v rámci horizontu 12 měsíců opravdu extrémní nárůst.
