Komentář: Snížení úrokových sazeb není na stole

Pavel Peterka, hlavní ekonom Roklen

Bankovní rada České národní banky na zasedání 3. května nepřekvapila a dle očekávání ponechala úroveň úrokových sazeb na stávající úrovni 7 % u 2T repo sazby. Vzhledem k tomu, že současná úroveň inflace je velmi daleko od cíle a cíli se neblíží ani výhled inflace pro zbytek roku, nemohla být řeč o snížení sazeb. Část analytiků finančních trhů ale připustila možnost kosmetického navýšení sazeb, protože úroveň jádrové inflace je znepokojivá a trh práce zůstává silný, což se projevuje na vyšším než očekávaném růstu mezd.

Právě svižný růst mezd by mohl dle vyjádření guvernéra a dalších radních ČNB vést k rozhodnutí o dalším zvýšení sazeb. S tímto scénářem ale v současné době vůbec nepočítáme, a to i vzhledem k tomu, že současné složení bankovní rady odmítlo navýšit úrokové sazby i za mnohem napjatější situace. Alespoň z pohledu domácí inflace. Trhy naopak vyhlíží jakoukoliv informaci o možném snižování sazeb či o ukončení intervenčního režimu ve prospěch silné koruny. K tomu ale může dojít až po výrazném snížení inflace a jejího výhledu.

Změna v nastavení české měnové politiky nabízí obrovskou příležitost na trzích. Měnový pár euro a česká koruna je v současné době velmi „překoupený“. Otevřené pozice mají i velké investiční fondy. Situace je proto velmi napjatá. Na obchodníky, kteří dobře odhadnou, kdy přijde snížení sazeb a ukončení intervenčního režimu, čeká příležitost vysokých zisků. S takovou změnou lze očekávat výrazný pohyb kurzu koruny. Z každého slova guvernéra či dalších bankovních radních se tak v současné době analytici snaží vyčíst, co možná nejvíce informací.

Guvernér Aleš Michl na tiskové konferenci po zveřejnění rozhodnutí potvrdil, že ČNB bude dále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Dodal, že bankovní rada je stále připravená zvyšovat úrokové sazby, pokud inflace nebude dostatečně rychle klesat. Na příštím zasedání bankovní rady budou vyhodnocena data z ekonomiky a následně bude rozhodnuto, zda dojde ke zvýšení sazeb, či zda bude opět rozhodnuto o stabilitě sazeb na 7 %. Guvernér podtrhl rizika velmi expanzivní fiskální politiky, tedy vysokého deficitu veřejných financí, a nad očekávání vysokého růstu mezd v ekonomice.

V případě, že vláda nedodá kredibilní plán konsolidace veřejných financí a bude dále pokračovat ve vysoce deficitním rozpočtu, bude muset rada ČNB zřejmě přistoupit k dalšímu navýšení úrokových sazeb, které by tlumilo proinflační dopad fiskální politiky a růstu mezd. Připomeňme, že současný vývoj plnění státního rozpočtu ukazuje už v dubnu schodek 200 miliard korun. Pro dosažení plánovaného deficitu v letošním roce na úrovni 295 miliard bude proto zřejmě nutné prosadit rozpočtové škrty či navýšení daňových příjmů. Červnové zasedání ČNB bude proto o tom, zda zvýšit sazby. O snížení sazeb nelze v současné situaci hovořit. Lze předpokládat, že koruna v reakci na jestřábí vystoupení guvernéra Michla bude posilovat. (3.5.2023)