Komíny

V starověku byly komíny pravděpodobně jen na hutích. Zeměpisec Strabon se zmiňuje o vysokých k. na stříbrných hutích ve Španělsku (na poč. 1. stol. po Kr.); v Pompejích byly na pekárnách a veřejných budovách, také na pomezním římském kastelu, nyn. Saalburgu. Zda k. byly i na obytných budovách je sporné. Nejstarší zpráva o k. na domech je z r. 1347, praví se v ní, že toho roku jich spadlo v Benátkách mnoho zemětřesením. Že v Itálii se k. rozšířily nejdříve, tomu by nasvědčovalo i to, že odtud přišli do ostatní Evropy první odborní kominíci. Větrné nástavce otáčivé se objevují poč. 15. století. Byly plechové a větrná korouhvička je natáčela po větru. V Agricolově spisu Dvanáctero knih o hornictví (1556) je takový větrňák vyobrazen nad větrací šachtou.