Komise přijala nový seznam 23 třetích zemí, jejichž systémy v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu vykazují strategické nedostatky

Cílem tohoto seznamu je chránit finanční systém EU účinnějším předcházením rizikům praní peněz a financování terorismu. Banky a další subjekty, na něž se vztahují pravidla EU pro boj proti praní peněz, tak budou muset u finančních operací, jež se týkají klientů a finančních institucí z těchto vysoce rizikových třetích zemí, provádět zesílené hloubkové kontroly za účelem lepší identifikace podezřelých toků peněz. Seznam byl vypracován po důkladné analýze za použití nové metodiky, jež zohledňuje přísnější kritéria páté směrnice o boji proti praní peněz platné od července 2018. 

Komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová k tomu uvedla: „V boji proti praní peněz jsme zavedli nejpřísnější normy na světě, ale musíme dbát na to, aby se do našeho finančního systému nedostaly špinavé peníze z jiných zemí. Špinavé peníze jsou hybnou silou organizované trestné činnosti a terorismu. Vyzývám země uvedené na seznamu, aby urychleně napravily své nedostatky. Komise je připravena úzce s nimi spolupracovat při řešení těchto problémů. Je to v našem společném zájmu.“

Komise je podle čtvrté a páté směrnice o boji proti praní peněz pověřena provést nezávislé posouzení a identifikovat vysoce rizikové třetí země.

Seznam byl sestaven na základě analýzy 54 prioritních jurisdikcí, kterou vypracovala Komise po konzultaci s členskými státy a jež byla zveřejněna dne 13. listopadu 2018. Posuzované země splňují alespoň jedno z těchto kritérií:

• mají systémový dopad na integritu finančního systému EU,

• Mezinárodní měnový fond je přezkoumává jako mezinárodní offshorová finanční centra,

• mají hospodářský význam a silné ekonomické vazby s EU.

Komise u každé země posoudila míru stávajícího ohrožení, právní rámec a kontroly zavedené za účelem předcházení rizikům praní peněz a financování terorismu a rovněž účinné provádění těchto kontrol. Komise rovněž přihlédla k práci Finančního akčního výboru, který v této oblasti vytváří mezinárodní standardy.

Komise dospěla k závěru, že strategické nedostatky ve svých režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu má 23 zemí. Patří mezi ně 12 zemí uvedených na seznamu Finančního akčního výboru a 11 dalších jurisdikcí. Některé země, jež byly dnes zařazeny na seznam, jsou již uvedeny na stávajícím seznamu EU, na kterém se nachází 16 zemí.

Další kroky

Komise tento seznam přijala v podobě nařízení v přenesené pravomoci, jež bude nyní předloženo Evropskému parlamentu a Radě ke schválení v průběhu jednoho měsíce (s možností prodloužení o jeden měsíc). Po schválení bude toto nařízení vyhlášeno v Úředním věstníku a vstoupí v platnost 20 dnů poté.

Komise bude se zeměmi, jež mají podle nynějšího nařízení v přenesené pravomoci strategické nedostatky, nadále spolupracovat a angažovat se, zejména pokud jde o kritéria pro vyřazení ze seznamu. Tento seznam umožňuje dotyčným zemím lépe určit oblasti, ve kterých je třeba dosáhnout zlepšení, a otevřít tak možnost vyřazení ze seznamu, jakmile budou strategické nedostatky vyřešeny.

Komise bude v souladu se zveřejněnou metodikou sledovat pokrok zemí uvedených na seznamu, monitorovat země, jež prošly přezkumem, a začne posuzovat další země. Komise bude tento seznam odpovídajícím způsobem aktualizovat. V zájmu zajištění účinné identifikace vysoce rizikových třetích zemí a nezbytných následných opatření bude Komise rovněž uvažovat o dalším posílení své metodiky, pokud to bude s ohledem na získané zkušenosti nutné.

Souvislosti

Boj proti praní peněz a financování terorismu je pro Junckerovu Komisi prioritou. Přijetí čtvrté (v platnosti od června 2015) a páté směrnice o boji proti praní peněz (v platnosti od 9. července 2018) značně posílilo regulační rámec EU.

Poté, co v roce 2015 vstoupila v platnost čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz, zveřejnila Komise první unijní seznam vysoce rizikových třetích zemí založený na posouzení Finančního akčního výboru (link is external). Pátá směrnice o boji proti praní peněz rozšířila kritéria pro identifikaci vysoce rizikových třetích zemí. Mezi tato kritéria patří zejména dostupnost informací o skutečných majitelích společností a právních uspořádání. Díky tomu bude možné lépe reagovat na rizika spojená s vytvářením fiktivních společností a neprůhledných struktur, které mohou pachatelé trestné činnosti a teroristé používat ke skrývání skutečných příjemců transakcí (mimo jiné za účelem daňových úniků). Komise vypracovala svou vlastní metodiku pro identifikaci vysoce rizikových zemí, která se opírá jednak o informace Finančního akčního výboru, jednak o vlastní odborné zázemí a další zdroje, například Europol. Výsledkem je ambicióznější přístup k identifikaci zemí, jež vykazují nedostatky a představují riziko pro finanční systém EU. Rozhodnutí, že na seznam bude zařazena země, jež na něm dříve nefigurovala, odráží současné posouzení rizik v souladu s novou metodikou. Neznamená to, že se situace od poslední aktualizace seznamu zhoršila.

Zveřejněný nový seznam nahrazuje stávající seznam z července 2018.

Seznam třetích zemí. Jedná se o těchto 23 jurisdikcí:

1) Afghánistán

2) Americká Samoa

3) Bahamy

4) Botswana

5) Korejská lidově demokratická republika

6) Etiopie

7) Ghana

8) Guam

9) Írán

10) Irák

11) Libye

12) Nigérie

13) Pákistán

14) Panama

15) Portoriko

16) Samoa

17) Saúdská Arábie

18) Srí Lanka

19) Sýrie

20) Trinidad a Tobago

21) Tunisko

22) Americké Panenské ostrovy

23) Jemen

(18.2.2019)