Komise na svém únorovém zasedání 28. 2. jednala o možných parametrických nastaveních důchodové reformy. MPSV komisi předložilo širokou škálu možností úprav parametrů, které různou měrou sledují naplnění cíle zajištění důstojného důchodu, posílení důchodů pečujících osob, ale přitom shodně naplňují cíle srozumitelnosti a udržitelného zatížení
veřejných financí přiměřené současnému stavu.
Podklad pro toto jednání komise rozpracovává technickou variantu v jejích různých modifikacích a tím ukazuje širokou škálu možností volby rozhodujících parametrů, tedy:
-nastavení nultého pilíře
-nastavení ocenění za dobu pojištění
-nastavení bonusu za výchovu dětí
-nastavení ocenění za péči různou úrovní fiktivních vyměřovacích základů
Všechny scénáře důchodové reformy zásadně posilují srozumitelnost pro budoucí důchodce tak, že budou moci být každoročně informováni o svém budoucím důchodovém nároku.
Návrh důchodové reformy umožňuje v různé míře naplňovat cíle od důstojnosti výše starobních důchodů po ocenění péče o děti, aniž by docházelo k výrazné změně dlouhodobé finanční udržitelnosti. Varianta technického přechodu má ve svých modifikacích potenciál zvýšit starobní důchody všech příjmových skupin žen a zachovat důchody mužů. Důležitou roli hraje nastavení výše základního důchodu ve spojení s bonifikací za počet let pojištění. Výše nultého pilíře zvyšuje důchody skupinám s velmi nízkými starobními důchody, zatímco bonus za dobu pojištění oceňuje délku pracovní kariéry.
Změnami bonusu za dítě a fiktivního vyměřovacího základu lze významněji ovlivnit důchody žen a tím snížit nerovnosti v důchodech mezi muži a ženami. Rozdíl mezi oběma nástroji je v prvé řadě v tom, že bonus za vychované dítě pomůže okamžitě i současným starobním důchodcům, kteří v minulosti vychovávali děti. Fiktivní vyměřovací základ za péči zase odráží výši příjmů pečujícího a podporuje práci na částečný úvazek.
Prezentované výsledky pokrývají velmi široké spektrum kombinací parametrů, díky čemuž je možné rozlišit míru jejich přispění k naplnění jednotlivých cílů reformy. Nadále však trvá potřeba otevřít otázku možností zajištění případných dalších příjmů státního rozpočtu mimo pojistné. Přehledné, vícezdrojové financování důchodových výdajů má potenciál nahradit současný systém financování důchodů a přiblížilo by ČR strukturou odvodové zátěže „standardu“ EU. Součástí reformy musí
být také zásadní změny III. pilíře, aby se individuální úspory staly zdrojem pro pravidelné doplňkové příjmy ve stáří ke starobnímu důchodu. (28.2.2020)
