Celková míra důvěry v trhy sleduje od roku 2010 pozitivní trend. Nicméně ze zprávy vyplývá, že pouhých 53 % spotřebitelů důvěřuje tomu, že podniky v odvětví služeb dodržují pravidla ochrany spotřebitele. U zboží je hodnota pouze mírně vyšší (59 %). Ve srovnání s rokem 2016 se důvěra spotřebitelů nezvýšila. Ve většině členských zemí Unie zůstávají problematickými oblastmi především telekomunikační, finanční a veřejné služby (dodávky vody, plynu, elektřiny a poštovní služby). Zlepšení lze podle zprávy vidět v tom, že rozdíl v míře důvěry spotřebitelů mezi západními a východními zeměmi Unie se pomalu stírá. Rovněž odvětví služeb osobní péče (kadeřnictví, lázně) a cestovního ruchu (rekreační ubytování, zájezdy) se těší vysoké míře důvěry spotřebitelů.
Komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová k tomu uvedla: „Spotřebitelská důvěra stoupá, ale stále se ještě mnoho lidí setkává s tím, že na určitých trzích, například při nákupu nemovitosti nebo ojetého vozidla, nejsou jejich práva plně respektována. „V dubnu 2018 jsme představili „Novou politiku pro spotřebitele“, která má posílit prosazování práv spotřebitelů a poskytnout nový prostředek, jímž by mohli svá práva bránit. Možnost podat hromadnou žalobu by měla spotřebitelům zajistit větší důvěru v tom, že mohou svá práva prosadit a přimět podniky, aby je více respektovaly.“
Hlavní zjištění srovnávacího přehledu situace na spotřebitelských trzích z roku 2018:
-
Ve srovnání s rokem 2016 došlo jen k mírnému zlepšení, ačkoli pozitivní vývoj lze vnímat již od roku 2010. Za poslední dva roky vzrostla důvěra v hypoteční trh a služby zajišťující dodávky vody, plynu a elektřiny. Tyto trhy (s výjimkou plynárenství) nicméně i přesto zůstávají stále mezi těmi s nejnižší důvěrou.
-
Trhy v západní Evropě podávají z pohledu spotřebitele i nadále vyšší výkon. K největším zlepšením výkonnosti však letos podle zprávy došlo ve východní Evropě. To poukazuje na skutečnost, že rozdíly mezi východní a západní částí Unie se pomalu stírají. Snaha Komise a členských zemí vyřešit problematiku dvojí kvality potravin by měla tuto situaci dále zlepšit.
-
Služby zajišťující internetové spojení a mobilní telefonní služby zůstávají pro spotřebitele i nadále problematické. S potížemi se v této oblasti vloni setkalo 20,3 % (internet) a 17,5 % (mobilní telefony) spotřebitelů. Dalšími oblastmi, u nichž spotřebitelé (alespoň 10 % z nich) zmiňují problematickou zkušenost, jsou: předplatné na televizní vysílání, pevné telefonické služby, prodej informačních a komunikačních technologií a elektronického zboží, železniční a městská doprava, ojeté automobily, nemovitosti, poštovní služby, nová vozidla, pronájem vozidel a servisní služby.
-
V případě potíží utrpí spotřebitelé největší újmu (finanční i časovou) v oblasti finančních služeb. S problémy, které vyústily v závažné poškození, se v oblasti pojištění domácnosti, poskytování půjček a úvěrů, dodávek elektřiny a vody setkalo minimálně 35 % spotřebitelů. K dalším problematickým oblastem patří služby leteckých společnosti, investiční produkty a pojištění vozidel.
-
Nejméně důvěryhodnými odvětvími je prodej nemovitostí a ojetých automobilů. Pouze 38 % spotřebitelů důvěřuje tomu, že poskytovatelé služeb v oblasti nemovitostí dodržují pravidla ochrany spotřebitele. Ohledně trhu s ojetými automobily má stejný dojem 36 %.
Opatření Komise na zlepšení ochrany spotřebitele
Zlepšení ochrany spotřebitele patří k prioritám Junckerovy Komise. V dubnu 2018 navrhla Komise tzv. novou politiku pro spotřebitele, která bude zmocňovat příslušné subjekty k tomu, aby podaly jménem spotřebitelů hromadnou žalobu. Dále v rámci této politiky získají orgány pro ochranu spotřebitele větší sankční pravomoci. Rozšíří se rovněž ochrana spotřebitelů při nákupech online a zakážou se praktiky dvojí kvality výrobků, které jsou pro spotřebitele zavádějící.
V rámci nařízení EU o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele učinila Komise spolu se spotřebitelskými orgány několik opatření s cílem prosazovat příslušná právní opatření, kterými by se podniky přiměly k plnému dodržování spotřebitelských pravidel EU. Jedním z nedávných příkladů takovýchto opatření je zlepšení obchodních podmínek společnosti.
Souvislosti
Spotřebitelský srovnávací přehled ukazuje, jak jednotný trh EU funguje z hlediska spotřebitelů. Zveřejňuje se od roku 2008 a jeho cílem je zajistit lepší sledování výsledků v této oblasti a poskytnout podklady pro informovanou tvorbu politiky.
Existují dva typy těchto srovnávacích přehledů, které se zveřejňují střídavě jednou za rok a zakládají se na reprezentativních celounijních průzkumech:
-
Srovnávací přehled situace na spotřebitelských trzích sleduje výkonnost více než 40 spotřebitelských trhů na základě klíčových ukazatelů, jako je důvěra v to, že prodejci dodržují předpisy na ochranu spotřebitele, srovnatelnost nabídek, dostupný výběr na trhu, míra, do jaké jsou splněna očekávání spotřebitelů, a újma způsobená problémy, se kterými se spotřebitelé setkávají. Sledují a analyzují se i další ukazatele, jako je přecházení k jiným prodejcům a poskytovatelům služeb a ceny.
-
Srovnávací přehled podmínek pro spotřebitele sleduje podmínky pro spotřebitele v jednotlivých členských státech v těchto třech oblastech: 1) znalosti a důvěra, 2) dodržování a prosazování předpisů a 3) stížnosti a řešení sporů. Rovněž zkoumá pokrok v integraci maloobchodního trhu EU.