Pro ČR má letos Evropská komise dvě doporučení v následujících oblastech:
1. Zlepšit udržitelnost veřejných financí, zejména důchodového systému. Řešit nedostatky v zadávání veřejných zakázek, hlavně prostřednictvím větší orientace na kvalitu a zaváděním protikorupčních opatření.
2. Snížit administrativní zátěž pro investice, mimo jiné zrychlením povolovacích řízení u infrastrukturních projektů. Odstranit překážky v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, zejména zvýšením inovační kapacity domácích firem. Posílit kapacitu vzdělávacího systému (např. podporou učitelského povolání) tak, aby zajišťoval kvalitní a inkluzivní vzdělávání. Posílit zaměstnanost žen, nízkokvalifikovaných pracovníků a lidí s postižením (např. zlepšením efektivity aktivních politik zaměstnanosti).
Důchodový systém: "Zlepšit udržitelnost veřejných financí, zejména důchodového systému."
Nedávná opatření vlády – zejména zastropování odchodu věku do důchodu a změna ve výpočtu valorizace - výrazně zhoršila dlouhodobou udržitelnost důchodového systému. Výdaje na důchody vzrostou zejména kvůli těmto opatřením z 8,2 % HDP v roce 2016 na 10,9 % HDP v roce 2070, tj. z dnešního pohledu zhruba o 150 mld.
Veřejné zakázky: "Řešit nedostatky v zadávání veřejných zakázek, zejména prostřednictvím větší orientace na kvalitu a zaváděním protikorupčních opatření.
V ČR je běžné zadávání bez soutěže (10 %, vs. 3 % v EU), zakázky s jedním uchazečem (47 %, vs. 23 % v EU), nedostatečný důraz na kvalitu (nejnižší cena je hlavním kritériem u 80 % zakázek, vs. 56 % v EU) a silné vnímání výskytu korupce (35 %). Stále je velmi dlouhá délka zadávacího procesu i délka odvolacích řízení u UHOS. Málo se využívá sdíleného zadávání a centrálních nákupů.
Překážky pro investice: Snížit administrativní zátěž pro investice, mimo jiné zrychlením povolovacích řízení u infrastrukturních projektů.
V kategorii "vyřizování stavebních povolení" patří ČR k nejhorším v EU (127. místo ze 190 zemí, v hodnocení Světové banky v rámci "Doing Business 2018"). Daňový systém je složitý. Doba, kterou podniky potřebují k vyřízení daňových povinností, je v ČR sedmá nejdelší v EU.
Výzkum a vývoj: Odstranit překážky v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, zejména zvýšením inovační kapacity domácích firem.
Do výzkumu v ČR investují převážně firmy se zahraničními vlastníky (64 % výdajů podniků na výzkum a vývoj). Jejich výdaje na výzkum se za posledních šest let zdvojnásobily, zatímco domácí podniky naopak výdaje na výzkum omezují. Ačkoli kapacity veřejné výzkumné základny v posledních letech výrazně narostly (ČR na 9. místě v EU co do podílu veřejných výdajů na R&D), vědecká kvalita zaostává (20. místo co do podílu nejcitovanějších vědeckých publikací).
Vzdělávání: Posílit kapacitu vzdělávacího systému, aby zajistil kvalitní a inkluzivní vzdělávání, mimo jiné podporou učitelského povolání.
I přes zlepšení v posledních letech platy učitelů zůstávají nízké (pod 60 % oproti jiným vysokoškolsky vzdělaným pracovníkům). Narůstají nerovnosti ve vzdělávání: ČR má jeden z největších rozdílů mezi školami a žáky v závislosti na socio-ekonomickém statusu. Narůstá podíl mladých lidí s neukončeným středoškolským vzděláním.
Trh práce: Posílit zaměstnanost žen, nízkokvalifikovaných a lidí s postižením, mimo jiné zlepšením efektivity aktivních politik zaměstnanosti.
Lepší zapojení žen s malými dětmi a nízkokvalifikovaných by pomohlo řešit současný nedostatek pracovních sil. ČR má v rámci EU druhý nejvyšší dopad rodičovství na zaměstnanost žen (tj. rozdíl mezi mírou zaměstnanosti žen s dítětem do 6 let a žen, které dítě do 6 let nemají). Ačkoli obecně má ČR oproti zbytku EU vyšší míru zaměstnanosti a nižší nezaměstnanost, nízkokvalifikované osoby si naopak oproti svým evropským protějškům vedou hůře. Aktivní politiky zaměstnanosti (rekvalifikace, dotovaná práce ve firmách) na nízkokvalifikované necílí, jejich účinnost obecně je nízká.
Komise předložila tzv. doporučení pro jednotlivé země pro rok 2018, v nichž každému členskému státu dává pokyny k hospodářské politice na následujících dvanáct až osmnáct měsíců.
Tempo růstu evropské ekonomiky je nejrychlejší za posledních deset let a projevuje se rekordní zaměstnaností, posílením investic a zlepšením stavu veřejných financí. Podle prognózy Komise z jara 2018 se růst v následujících dvou letech mírně zpomalí, ale zůstane stabilní. Současné příznivé podmínky by měly být využity k tomu, aby se ekonomiky a společnosti členských států staly silnějšími a odolnějšími. Předložená doporučení pro jednotlivé země jsou založena na již dosaženém pokroku z posledních let a mají za cíl přimět členské státy – vzhledem k pozitivnímu hospodářskému výhledu – k dalším opatřením.
Místopředseda Evropské komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis, který je rovněž odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, k tomu uvedl: „Evropa zažívá největší růst za posledních deset let. Růst má pokračovat i letos a v příštím roce. Objevují se nicméně nová rizika, jako je nestabilita globálních finančních trhů a obchodní protekcionismus. Současného příznivého období bychom měli využít k posílení odolnosti našich ekonomik. To znamená vytvoření fiskálních rezerv, které by zemím poskytly více manévrovacího prostoru v případě dalšího poklesu. Znamená to také strukturální reformy, které podpoří produktivitu, investice, inovace a růst podporující začlenění.“
Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenovápak prohlásila: „Letošní doporučení se více než kdy jindy zaměřují na zaměstnanost, vzdělávání a sociální otázky. Prokazuje se tak odhodlání Komise soustředit se na provádění evropského pilíře sociálních práv ve všech členských státech a zlepšovat pracovní a životní podmínky všech evropských občanů.“
Eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici dodal: „Francie byla po devíti letech zproštěna postupu při nadměrném schodku a my jsme se dostali o krok dále v překonávání pozůstatků krize. V roce 2018 budou mít všechny země eurozóny poprvé od zavedení jednotné měny deficit pod 3 % HDP. Dostat země EU do tohoto bodu vyžadovalo roky odpovědných fiskálních politik a my se musíme postarat, aby odpovědnost určovala i kroky budoucí. Proto důrazně vyzýváme Maďarsko a Rumunsko, aby tento a příští rok napravily významnou odchylku od svých fiskálních cílů. Prevence je lepší než léčba a teď, když je ekonomika silná, je ten správný čas předejít výskytu vážných problémů.“
Doporučení pro jednotlivé země pro rok 2018
Doporučení se zaměřují na posílení základů pro udržitelný a inkluzivní růst v dlouhodobém horizontu. Vycházejí z komplexní analýzy zpracované v nejnovějších zprávách o jednotlivých zemích, která poukázala na problémy v některých členských státech zděděné z dob finanční krize a na budoucí výzvy.
Zlepšená hospodářská situace umožňuje zaměřit se na obnovený soubor priorit. Je třeba tuto příležitost využít a vzhledem na vzájemnou závislost ekonomik EU, zejména v rámci eurozóny, učinit vše nezbytné, pokud jde o vnitrostátní ekonomiky.
Komise zejména vyzývá členské státy, aby prováděly strukturální reformy zaměřené na zlepšení podnikatelského prostředí a podmínek pro investice, zejména pokud jde o reformování trhů s výrobky a službami, podporu inovací, zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování a boj proti korupci.
Členské státy by rovněž měly zvýšit svou ekonomickou odolnost vzhledem k dlouhodobým výzvám, jako jsou demografické trendy, migrace a změna klimatu. Zaručit dlouhodobou hospodářskou konvergenci a snižování nerovnosti mohou pouze odolné ekonomiky.
Tento rok je v doporučeních věnována zvláštní pozornost sociálním výzvám v rámci evropského pilíře sociálních práv, který byl vyhlášen v listopadu 2017. Zvláštní důraz je kladen na poskytování odpovídajících dovedností, účinnost a přiměřenost sociálních záchranných sítí a zlepšování sociálního dialogu.
Zemím se rovněž doporučuje provádět reformy, kterými připraví své pracovní síly na budoucnost, která přinese nové formy práce a stále rozsáhlejší digitalizaci, snižovat nerovnosti v příjmech a vytvářet pracovní příležitosti, zejména pro mladé lidi.
Pokrok při provádění doporučení
Od počátku evropského semestru v roce 2011 členské státy zcela splnily více než dvě třetiny doporučení nebo alespoň dosáhly významného pokroku v jejich provádění. Vzhledem k tomu, že v hospodářské a finanční krizi bylo prioritou stabilizovat finanční sektor, země nejvíce pokročily v oblasti finančních služeb. Bylo rovněž dosaženo vysokého tempa provádění reforem na podporu vytváření pracovních míst na dobu neurčitou a na řešení segmentace trhu práce. Na druhé straně se ve stejné míře neřeší doporučení v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče a rozšíření daňového základu. Větší úsilí rovněž vyžaduje začleňování a kvalita vzdělávání.
Této Komisi se v rámci jejího mandátu podařilo evropský semestr dále zjednodušit a rozšířit, ale výsledky členských států z hlediska uplatňování doporučení nadále zaostávají za očekáváním. S cílem dále podpořit členské státy v provádění dohodnutých reforem navrhuje Komise soubor rozpočtových nástrojů.
Pokračující korekce makroekonomických nerovnováh
Pokračují korekce makroekonomických nerovnováh, ale některé zdroje nerovnováh se i nadále neřeší a objevují se nová rizika. Zatímco v některých členských státech došlo k nápravě schodků běžného účtu, v jiných se nepodařilo vyřešit přetrvávající přebytky. I snižování páky pokračuje nerovnoměrným tempem a některé členské státy stále vykazují vysokou úroveň soukromého, veřejného a vnějšího dluhu. Pro snižování zranitelnosti těchto zemí je velmi důležité udržet dluh v sestupném trendu. V rostoucím počtu členských států je třeba pozorně sledovat problémy způsobené prudkým nárůstem cen bydlení.
V březnu 2018 dospěla Komise k závěru, že osm členských států se potýká s nerovnováhou (Bulharsko, Francie, Německo, Irsko, Španělsko, Nizozemsko, Portugalsko a Švédsko) a tři státy pak s nadměrnou nerovnováhou (Chorvatsko, Itálie a Kypr). Podobně jako v předchozích letech budou všechny tyto členské státy podrobeny zvláštní kontrole. Ta umožní Komisi pozorně sledovat politiky přijaté v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze, přičemž hloubka tohoto monitorování bude přímo úměrná rozsahu problémů a závažnosti nerovnováh.
Přezkum využití flexibility v rámci stávajících pravidel Paktu o stabilitě a růstu
V roce 2015 vydala Komise pokyny o optimálním využití flexibility v rámci stávajících pravidel Paktu o stabilitě a růstu. Na základě těchto pokynů Rada pro hospodářské a finanční záležitosti v roce 2016 podpořila společně dohodnutou pozici k flexibilitě. V ní vyžaduje, aby Komise do konce června 2018 prozkoumala uplatňování tzv. výjimky z důvodu strukturálních reforem a investiční výjimky.
Na základě přezkoumání se dospělo k závěru, že hlavní cíle pokynů Komise a společně dohodnuté pozice k flexibilitě byly do značné míry splněny. Zkušenost ukazuje, že díky využívání flexibility se podařilo dosáhnout rovnováhy mezi obezřetnou fiskální politikou a stabilizací hospodářství. Souhrnná úroveň deficitu v eurozóně má letos v porovnání s nejvyšší hodnotou 6,3 % HDP z roku 2009 klesnout na 0,7 % HDP. Poměr dluhu k HDP se má podle předpokladů snížit z 94,2 % v roce 2014 na 86,5 % v roce 2018.
Tento přístup do budoucna motivuje členské státy, aby v dobrých časech zvýšily fiskální úsilí a zvýšily tak odolnost ekonomik EU. Hospodářský růst probíhá v Evropě již pátým rokem, dozrál tedy čas na vybudování fiskálních rezerv.
Komise doporučuje, aby byl v případě Francie ukončen postup při nadměrném schodku. To by znamenalo, že nápravné složce paktu by podléhal pouze jediný členský stát (Španělsko), přičemž v roce 2011 to bylo 24 zemí.
Komise rovněž přijala zprávy o Belgii a Itálii ve smyslu čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, v nichž zkoumá dodržení kritéria dluhu podle Smlouvy. V případě Itálie z analýzy vyplývá, že kritérium dluhu by mělo být v současnosti považováno za splněné vzhledem k tomu, že Itálie je obecně v souladu s preventivní částí Paktu stability v roce 2017. Pokud jde o Belgii, protože neexistují dostatečně spolehlivé důkazy umožňující dospět k závěru, že Belgie nesplnila požadavky preventivní složky, zpráva nemůže dospět ke konečnému závěru, zda kritérium dluhu je či není splněno. Komise příští rok opět posoudí obě země z hlediska dodržování Paktu stability a růstu vycházejíce z ex post údajů za rok 2018. Svá zjištění oznámí na jaře 2019.
Komise zaslala varování týkající se nadměrné odchylky od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle v roce 2017 Maďarsku a Rumunsku. Komise navrhuje, aby Rada doporučila Maďarsku v roce 2018 přijmout nezbytná opatření k odstranění této nadměrné odchylky. Pokud jde o Rumunsko, na které se již vztahuje postup při nadměrné nerovnováze. Komise doporučila Radě přijmout rozhodnutí o neúčinnosti opatření a doporučení, aby Rumunsko v letech 2018 a 2019 přijalo opatření k nápravě nadměrné odchylky.
Komise také zveřejnila své stanovisko k aktualizovanému návrhu rozpočtového plánu pro Španělsko vzhledem k tomu, že návrh, který předložilo minulý říjen, byl založen na scénáři „nezměněné politiky“. Komise se domnívá, že aktualizovaný návrh rozpočtového plánu je obecně v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu, jelikož prognóza Komise z jara 2018 předpokládá, že celkový schodek Španělska bude v roce 2018 pod referenční hodnotou stanovenou Smlouvou ve výši 3 % HDP. Přesto se ve stanovisku uvádí, že cílové hodnoty celkového schodku a fiskálního úsilí, jejichž splnění žádala Rada ve výzvě v roce 2016, se podle předpokladu nepodaří dosáhnout. (23.5.2018)