Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital
Uplynulý rok přinesl korekci cen světových komodit, a to i přes pokračování konfliktu na Ukrajině. Změnu nepřinesl ani závěr roku, který byl ve znamení krize na Blízkém východě po říjnovém teroristickém útoku v Izraeli. Ceny komodit až na výjimky, jako je zlato, dále klesaly. Zklamáním roku byly zejména obiloviny, např. cena pšenice poklesnula až na nižší hodnoty než před vypuknutím krvavé války. Index měřicí výkonnost hlavních komodit se za rok snížil až o 12 %. A co by mělo ovlivňovat trhy v nadcházejícím období?
V příštích měsících očekávám, že ceny komodit budou ovlivněny zejména postupným uvolněním měnové politiky. Americký Fed se chystá až na tři snížení úrokových sazeb, tedy zhruba o 75 bps. V případě ECB by mělo dojít k razantnějšímu poklesu až o 150 bps. Snižovat by se tedy měl významně úrokový diferenciál mezi eurem a dolarem. To ovlivní negativně zejména hodnotu amerického dolaru, který by již nemusel posilovat, komodity dominované v této méně by měly tedy růst.
Tématem v americkém volebním roce 2024 bude i vymáhání sankcí uvalených na Ruskou federaci. Jejich obcházení ze strany řady firem jednoznačně přispělo k nárůstu arbitráži u mnohých komodit, a tedy k jejich cenovému poklesu. Ruská ropa Ural nebo pšenice jsou toho jasným příkladem. Světoví státníci budou chtít tamní ekonomiku oslabit, zpřísnění porušení sankci a jejich důslednější vymáhání je velmi žádoucí.
Rovněž možné ekonomické oživení v Číně by mohlo zvýšit poptávku po komoditách. Čínská ekonomika v posledních 12 měsících spíše oslabovala, na hraně deflace se tak ekonomika pohybuje již delší dobu. Zlepšení ekonomického růstu by měla přinést zejména fiskální stimulace ze strany vlády.
Komoditní trhy by se tedy v letošním roce mohly výrazněji odrazit, najít pevnou půdu pod nohama a přidat se ke zlatu, které v loňském roce prolomilo svoje maxima a dosáhlo u spotových cen přes 2120 USD za troyskou unci. (3.1.2024)