Kritéria pro nárok na kompenzační bonus a způsob jejich prokazování byl zvolen maximálně benevolentně tak, aby jej splnila drtivá většina OSVČ. Ministerstvo financí počítá s tím, že by nárok mohlo uplatnit až 600 000 OSVČ, což předpokládá rozpočtový dopad ve výši přesahující 15 mld. Kč.
Volba minimálního poklesu příjmů jako indikátoru zasažení podnikatelské činnosti epidemií koronaviru je přijatelnější, než alternativní způsoby (výčet branží, podmínka uzavření kamenné provozovny apod.).
Přesto nelze vyloučit, že ve specifických případech může dojít k subjektivně vnímané nespravedlnosti. Každá regulace bohužel musí mít své hranice, neboť v případě přijetí plošného opatření by docházelo v jednotlivých případech k mnohem větším nespravedlnostem (vedla by například k neospravedlnitelné podpoře těch, kterých se aktuální situace reálně vůbec nedotkla, nebo v jejím důsledku jejich byznys naopak akceleroval).
1. Proč není bonus 15 tisíc měsíčně, ale 25 tisíc jednorázově?
Cesta jednorázové pomoci za prodloužené období (12. března - 30. dubna, tj. měsíc a půl) ve výši 25 tisíc korun byla zvolena proto, že v tuto chvíli nelze předjímat další vývoj situace v květnu. Zároveň stejné období bylo využito v programu kurzabeit (program Antivirus), stát tedy usiluje v maximální možné míře o jednotný přístup pro jednotlivé zasažené skupiny.
V případě, že bude vývoj situace nepříznivý, přirozeně není vyloučeno, že vláda přistoupí k přípravě zákona, který tuto pomoc prodlouží. To však bude záležet na rozhodnutí vlády a Parlamentu ČR.
2. Proč se posuzuje pokles příjmů leden-březen, když problémy začaly v březnu.
Kritérium je nastaveno maximálně benevolentně tak, aby drtivá většina OSVČ, kteří se skutečně podnikáním živí, na bonus dosáhla. Logika kritéria vychází z toho, že OSVČ, které bylo znemožněno podnikání ve druhé polovině března, by vykázala za jinak nezměněných okolností meziroční pokles příjmů v prvním kvartále nejméně o 16 %. Kritérium 10% poklesu příjmů tedy s dostatečnou rezervou splňuje. Zkoumá se období leden až březen, protože v tomto období se již epidemie začala šířit.
Pro kontext nabízíme velmi stručný přehled postupně přijímaných opatření v boji s epidemií koronaviru COVID-19:
Od 11. března byla přerušena výuka ve školách.
Dne 12. března vláda vyhlásila nouzový stav.
Od 14. března byla uzavřena většina obchodů, restaurace, služby.
Klíčový je pokles příjmů o 10 %, přičemž kritérium dosažení 90 % zohledňuje i situace, kdy:
podnikatel byl v lednu a únoru nezasažen a za leden a únor měl stejné příjmy: 33 % + 33 % z posuzovaného tříměsíčního období;
podnikatel byl zasažen až vládním opatřením přijatým cca v polovině března, jeho příjmy za první polovinu března tedy byly standardní a představovaly 16,5 % z posuzovaného tříměsíčního období.
Příjmy OSVČ v tomto případě vykázaly výši 82,5 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2019 a s rezervou tak splňují kritérium 10% poklesu.
Modelový příklad:
Poplatník má v roce 2019 za každý měsíc příjem 100 000 Kč (výdaje nejsou podstatné), tj. za celé období je to příjem 300 000 Kč, který se dále porovnává.
Situace 1: Zákazníci jsou především zahraniční turisté, tj. od poloviny února je pokles o 20 %, v březnu o 90 %. Tj. leden 100 000 Kč, polovina února 50 000 Kč, druhá polovina února 40 000 Kč, březen 10 000 Kč. Celkové příjmy dosáhnou 200 000 Kč – tj. pouze 66 % loňského roku. Poplatník má v tomto případě za předpokladu splnění dalších kritérií nárok na kompenzační bonus 25 000 Kč.
Situace 2: Leden a únor bez vlivu, tj. příjmy 200 000 Kč, a dopad pocítil poplatník až od března. Pro naplnění kritéria stačí, pokud měl propad o třetinu příjmů, tj. namísto 100 000 Kč utržil pouze 66 000 Kč a méně. V takovém případě dosáhne poplatník necelých 89 % loňských příjmů a má tedy za předpokladu splnění dalších kritérií nárok na kompenzační bonus 25 000 Kč.
Situace 3: Dopad na podnikání pocítí poplatník až po vyhlášení nouzového stavu od poloviny března (musí uzavřít provozovnu). Tj. příjmy v lednu 100 000 Kč, v únoru 100 000 Kč, do poloviny března 50 000 Kč a celkové příjmy tak dosáhnou 250 000 Kč. Nárok na vyplacení kompenzačního bonusu vzniká při příjmech ve druhé polovině března do výše 20 000 Kč (tj. i při příjmech 270 000 Kč nepřesáhne poplatník 90 % loňských příjmů).
3. Je možný souběh 25 000 Kč a ošetřovného či podpory v nezaměstnanosti?
Ano, ve stávající podobě není vyloučen souběh čerpání kompenzačního bonusu ve výši 25 000 Kč s čerpáním kompenzace ošetřovného z programu Ministerstva průmyslu a obchodu. Vyloučen nicméně je souběh čerpání kompenzačního bonusu s výplatou podpory v nezaměstnanosti.
4. V roce 2019 práce jako OSVČ ve vedlejší činnosti, v roce 2020 již v činnosti hlavní.
Klíčové je, že OSVČ splňuje podmínky čerpání kompenzačního bonusu v době, za kterou se bonus poskytuje, tedy v březnu a v dubnu 2020. V tomto případě jde o činnost hlavní, případně vedlejší v případě důchodců a dalších v návrhu zákona stanovených situací. Finanční správa nezkoumá status OSVČ v minulém období.
5. Proč jsou vyřazeni OSVČ podnikající od ledna, února či března tohoto roku? Dotklo se jich to úplně stejně a nemají nárok na kompenzaci.
Opatření sleduje cíl podpořit živnosti tak, aby se pokud možno stabilizovala základní a fungující podnikatelská infrastruktura v ČR. Každá regulace bohužel musí mít své hranice, neboť v případě přijetí plošného opatření by docházelo v jednotlivých případech k mnohem větším nespravedlnostem (vedla by například k neospravedlnitelné podpoře těch, kterých se aktuální situace reálně vůbec nedotkla, nebo v jejím důsledku jejich byznys naopak akceleroval).
6. Proč vláda nepodpoří všechny OSVČ částkou 25 000 Kč, ale jen ty, kteří přesáhli příjem v minulém roce 180 000 Kč? Ti nejslabší, kteří této částky nedosáhli, budou ještě biti a z podpory vyloučeni?
Opatření má za cíl podpořit OSVČ, kteří se podnikáním opravdu živí. V tomto ohledu je hranice příjmu ve výši 15 000 měsíčně (zdůrazňujeme příjmu, nikoliv zisku) spíše velmi benevolentně nastavená. V případě dalšího snížení by již nebylo možné hovořit o adresném cílení na OSVČ, kteří vinou šíření koronaviru přišli o drtivou většinu svých příjmů.
7. Vztahuje se kritérium na hrubé tržby nebo hrubé příjmy?
Jedná se o sumu hotovostních a bezhotovostních příjmů, tedy příjmy, které OSVČ v daném období obdržela v hotovosti nebo na bankovní účet.
8. Pokud OSVČ dostane kompenzační bonus, pak nebude moct v daňovém přiznání za rok 2020 čerpat žádnou slevu na poplatníka?
Kompenzační bonus není daňově uznatelným příjmem a nepodléhá ani sociálnímu a zdravotnímu pojistnému. Žádným způsobem tedy neovlivní nárok na daňové úlevy.
9. Budou mít na 25 000 Kč nárok ti, co v březnu přerušili živnost a nastoupili na Úřad práce?
Nikoliv, kompenzační bonus má pomoci aktivním OSVČ. Žadatel na úřadu práce může čerpat dávky ze systému sociálního zabezpečení a nárok na kompenzační bonus nemá.
10. Je hranice 10 % pevná, když je pokles příjmu třeba 9,5 %? Půl procenta pak může znamenat existenční problém.
Hranice je pevná a její splnění bude muset žadatel deklarovat svým čestným prohlášením. (4.1.2020)
Novela pravidel rozpočtové odpovědnosti zmírní negativní dopady koronavirové pandemie
Vláda na svém jednání 1. 4. schválila novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, která reaguje na ekonomické dopady pandemie koronaviru.
V posledních týdnech vláda přistoupila k řadě preventivních opatření s rozpočtovými dopady v řádech desítek miliard korun, aby dokázala zajistit nejenom zdraví všech občanů, ale i řádný chod země. Přesto českou ekonomiku letos s velkou pravděpodobností čeká výrazný útlum.
Aby se zmírnily dopady ekonomického poklesu pro následující léta, navrhuje novela vytvořit pro rok 2021 fiskální prostor na úrovni strukturálního deficitu ve výši 4 % HDP. V následujících letech by pak veřejné finance byly konsolidovány podle nařízení Rady EU č. 1466 z roku 1997 o půl procentního bodu meziročně. Díky tomu bude Česká republika do roku 2028 opět plnit střednědobý rozpočtový cíl a ekonomika tak nebude destabilizována nadměrným jednorázovým negativním fiskálním šokem.
„Všechny členské státy se musejí potýkat s následky šíření nákazy koronavirem. Evropská komise proto přistoupila k aktivaci obecné únikové klauzule z pravidel o Paktu o stabilitě a růstu, čímž umožnila členským státům dočasně rozvolnit fiskální pravidla. I my tuto možnost využíváme, abychom se vyhnuli bolestivým škrtům a zvyšování daňové zátěže,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
Česká republika se v posledních letech řadí mezi nejlépe hospodařící země Evropské unie. Sektor vládních institucí hospodařil v loňském roce s přebytkem 0,3 % HDP. Celková výše zadlužení veřejných financí v minulém roce dosáhla 30,8 % HDP.
„Jsem sice ministryní financí, ale současně i místopředsedkyní vlády pro ekonomiku. A právě nyní je podle mělo názoru ta nejvhodnější situace, kdy je třeba léta přebytkového hospodaření a snižování dluhu zúročit k překonání této bezprecedentní krize. Máme polštář, díky kterému rány tuzemské ekonomice jednoznačně zmírníme,“ uzavírá ministryně financí. (1.4.2020)
