Komunikace v práci: Firmy nesmí mlčet

Péče o lidi a mezilidské vztahy ve firmě musí být jednou z klíčových priorit. Vztahy nemohou fungovat, pokud k sobě nejsou kolegové upřímní nebo spolu nemluví. Špatná komunikace vede k nefungujícím pracovním vztahům, nízké efektivitě nebo fluktuaci zaměstnanců.

Pokud se firma komunikaci věnuje, zaměstnanci získávají především velkou část nefinanční motivace. Cítí se dobře a mezi kolegy chodí rádi. „V práci trávíme hodně času a nejvíc si ubližujeme nízkými emocemi. To nás stresuje a demotivuje. Díky nastaveným pravidlům komunikace přitom firma získá vysokou efektivitu zaměstnanců, což v důsledku znamená snížení přesčasů. Lidem se navíc změnily hodnoty a pracovat dvanáct hodin denně není jejich cíl,“ řekla Irena Vrbová, zakladatelka konzultační společnosti Porto, která se zabývá vzděláváním a rozvojem majitelů a manažerů menších a středních firem.

Vztahy vytváří firemní prostředí a emoce. Což je podkladem pro to, co firma vyzařuje a prezentuje navenek. Ať už je to firemní web, inzeráty nebo třeba komunikace v médiích. „Právě způsob komunikace, kterou firma vyzařuje, je tou podprahovou energií za slovy. A tato energie přitahuje určitý typ lidí do pracovního týmu a zároveň vytváří to, jak se stávající lidé v týmu cítí,“ uvedla Irena Vrbová.

Nejenom komunikace mezi jednotlivými kolegy, ale i vedením, má velký vliv na fungování firmy. Proto by ji neměly podceňovat malé, střední, ani velké firmy. Větší důvěru ve firmu, její konání a směřování, mají zaměstnanci, se kterými zaměstnavatelé pravidelně mluví. Zaměstnanci musí vědět, že má smysl mluvit otevřeně, aniž by to mělo nějaké následky. Důležité také je vtáhnout zaměstnance do dění. Mluvit o projektech, které v různých odděleních připravují, ale komunikovat i finanční výsledky.

Zaměstnanci by měli zvládat komunikaci v rámci svých pozic a kompetencí. Pokud dá ale šéf lidem „svobodu“, aby se domluvili sami mezi sebou v situacích, které jsou mimo jejich kompetence, vznikají zbytečné komunikační střety i za stavu, kdy si kolegové běžně rozumí. „Těžko se potom domluví obchodník a vedoucí výroby ve chvíli, kdy je výroba přetížená a obchodník přinese další zakázku. Obchodník samozřejmě prodává, dokud může, výroba se ale může bránit, protože hlídá kvalitu. Musí přijít šéf a nastavit jasná pravidla,“ vysvětlila Irena Vrbová.

Jak komunikovat?

Ideální je nastavit o čem, s kým, kdy komunikujeme a jakou formou a to v rámci každodenních procesů. Pokud máme meetingy, porady, ať už pravidelné či nahodilé, je důležitá forma, jak probíhají, jaké mají výstupy a komu jsou určeny. Vytváří to jasnost a efektivitu. Komunikace může být i písemná. Díky tomu se tolik nevyrušujeme během dne a komunikace se neztrácí.

„V mezidobí, kdy nám vše běží, můžeme samozřejmě mluvit v osobnější rovině, o mimopracovních tématech. Je však dobré rozlišovat pracovní a nepracovní komunikaci. Právě pracovní by měla mít jasná pravidla, kde se nic neztrácí, nepřekrucuje (třeba i podvědomě). Potom vše funguje. Přesto má ale málokterá firma na komunikaci pravidla. Je to škoda, protože pravidla mají za následek větší toleranci vůči práci druhého,“ upřesnila Irena Vrbová. (3.6.2023)