Ministerstvo životního prostředí ukončilo první kolo hodnocení projektových záměrů na vznik energetických společenství s požadovanou státní podporou v celkové výši 137 milionů korun. Ty jsou základem komunitní energetiky, která je postavena na společné výrobě a sdílení elektrické energie, případně i tepla z obnovitelných zdrojů. Z celkem 76 přijatých záměrů jich do druhého kola postoupilo 57. Dalších sedm projektů, které prošly sítem výběrové komise, jde do tzv. zásobníku, na který MŽP plánuje alokovat další prostředky.
„Překvapilo mě, jak rozmanité projekty se do výzvy přihlásily. Komunitní energetika znamená levnou elektřinu z lokálního zdroje a je to cesta k energetické soběstačnosti, ze které mohou těžit obce i jednotlivé domácnosti. Obrovský zájem o podporu moderní udržitelné energetiky a vznik komunitních energetických iniciativ je jedinečnou příležitostí otestovat a ukázat, jak mohou energetické komunity přistupovat k řešení svých lokálních potřeb. Těším se na to, že se vybrané záměry stanou příkladem pro další projekty v této klíčové oblasti. Teď stačí předkladatelům úspěšných projektových záměrů jen dodat potřebné dokumenty do druhého kola a mohou připravovat vznik energetického společenství,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík.
Mezi projektovými záměry doporučenými do 2. kola výzvy jsou komplexní záměry zahrnující řadu obcí a veřejný, občanský, podnikatelský sektor a domácnosti i jednodušší záměry tvořené jedním nebo několika bytovými domy nebo objekty ve vlastnictví jedné obce. Zejména jednodušší záměry obcí ale mají často velký rozvojový potenciál. Lze totiž předpokládat, že pokud budou úspěšně realizovány, tak se na ně začnou v daném místě i regionu „nabalovat“ další subjekty, které se díky realizaci jednoduššího záměru na vlastní oči přesvědčí o výhodách a možnostech komunitní energetiky.
Zajímavé je i regionální rozložení a také složení typů předkladatelů projektových záměrů. Úspěšné projektové záměry budou mít uplatnění poměrně rovnoměrně po celé republice. Typově vzniknou energetická společenství ve větších městech, malých a středních městech nebo v malých obcích. Zástupci budoucích energetických společenství jsou ze sektoru bydlení, z veřejného i občanského sektoru a z podnikatelského prostředí. Bude tak možné nejvhodnější podklady, dokumenty a také získané zkušenosti použít jako vzorové příklady pro vznik další energetických společenství, která o takové cestě teprve uvažují. V souvislosti s tím plánuje tím MŽP umožnit vznik platformy, v jejímž rámci by se mohly tyto zkušenosti vyměňovat.
Ministerstvo životního prostředí otevřelo výzvu v prosinci loňského roku díky prostředkům Národního plánu obnovy. Výzva má podpořit zakládání energetických společenství, která jsou nezbytným předpokladem pro rozvoj komunitní energetiky v Česku. Příjem záměrů do prvního kola skončil na konci ledna 2024. Města, obce a sdružení předložily celkem 76 správně podaných a úplných záměrů s požadovanou podporou 137 milionů korun. Z nich meziresortní hodnotící komise vybrala nejlepší projekty do druhého kola tak, aby byla využita celková alokace výzvy ve výši 98 mil. Kč.
Všech 76 podaných záměrů prošlo, vedle administrativního posouzení, hodnocením nezávislých expertů podle dvanácti předem stanovených výběrových kritérií. Například podle nákladovosti projektu, jeho velikosti a komplexnosti záměru, dále podle kvality záměru, podle opatření ke snížení energetické náročnosti objektů, využití obnovitelných zdrojů energie (OZE), ukládání energie a řízení jejího využití, podle zkušenosti s provozováním OZE, participativní tvorby energetických společenství nebo podle jeho strategické vize. Z doporučených záměrů vybrala postupující projekty hodnotící komise složená ze zástupců Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Energetického regulačního úřadu, Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Unie komunitní energetiky a České rady pro šetrné budovy.
Úspěšní předkladatelé projektových záměrů nyní již mohou předkládat na Státní fond životního prostředí ČR podklady potřebné pro splnění podmínek pro druhé kolo, které jsou vyjmenované ve vyhlášené výzvě. Jde například o popis plánovaných souvisejících aktivit a činnosti koordinátora vzniku energetického společenství, dokument prokazující vlastnictví bankovního účtu, dokument prokazující vznik projektového partnerství nebo memorandum o spolupráci, potřebná čestná prohlášení a podobně. Učinit tak mají do konce července 2024.
Realizace a doložení vzniku energetického společenství projektu pak musí být provedeny do konce roku 2025. (28.4.2024)
