Konec těžby černého uhlí v ČR se blíží, útlum dolů přebírá státní podnik DIAMO

Vláda ČR v září rozhodla, že začátkem roku 2021 skončí těžba ve dvou ze zbývajících čtyř činných dolů na Karvinsku a utlumované doly postupně převezme státní podnik DIAMO. Jeho úkolem je provést efektivně a bezpečně likvidaci dolů převzatých od společnosti OKD, včetně dokončení propuštění téměř dvou tisíc zaměstnanců OKD. Poté, co OKD rozhodne o ukončení těžby na zbylých dvou dolech, převezme i jejich útlum. Co všechno to obnáší, vysvětluje v rozhovoru Ing. Ludvík Kašpar, ředitel státního podniku DIAMO.

Připomeňte důvody, proč se vláda rozhodla urychlit útlum dolů na Karvinsku a proč tuto roli svěřila státnímu podniku DIAMO?

Společnost OKD se dostala do tíživé ekonomické situace, způsobené zejména přetrvávajícím poklesem cen energetického i koksovatelného uhlí a dopadem pandemie COVID-19. Vláda se rozhodla na žádost OKD najít optimální řešení směřující k postupnému útlumu jednotlivých dolů se zachováním těžby černého uhlí v ekonomicky efektivních dolech a se zachováním sociálního klidu spojeného s postupným snižováním počtu zaměstnanců. Volba zapojit do řešení krize OKD státní podnik DIAMO vyplývá z dřívějšího usnesení vlády a náplně jeho činnosti. DIAMO se dlouhodobě zabývá útlumem, likvidací a sanací důlních provozů a odstraňováním následků po těžbě rud i uhlí. Má potřebné znalosti, mnohaleté zkušenosti a zázemí, disponuje odpovídajícím know-how, odborníky i zkušenostmi z dosavadního útlumu ostravských šachet. Splňuje tedy předpoklady pro bezproblémové a bezpečné zajištění a likvidaci utlumovaných dolů společnosti OKD včetně řešení citlivých personálních a sociálních aspektů.

Vaši lidé se podíleli na přípravě plánu a harmonogramu útlumu, co vám dalo nejvíc zabrat (co bylo nejnáročnější na přípravu)?

Příprava celkově byla a je náročná z pohledu koordinace mnoha různých procesů, hlavně těch personálních a technických. Museli jsme vytvořit nový závod a jeho celou strukturu, implementovat všechny personální procesy do našich IT systémů atd. Cílem bylo připravit změny tak, aby od 1. 1. 2021 při převodu části OKD zahrnující důl Staříč, důl Frenštát, důl Dukla a důl Lazy a příslušných dobývacích prostor proběhlo vše plynule a nenastal žádný technický ani bezpečnostní nebo personální problém a mohli jsme pokračovat v dalších krocích. Nejsložitější částí bude přebírání dolů ČSA a Darkov, protože oba doly jsou úzce propojeny s dolem ČSM, obecně s OKD. Zůstane řada služeb, které budou společné, a musíme je dobře nastavit.

Času na všechny úkony je poměrně málo, jak máte rozděleno, co dělá a bude dělat OKD a co DIAMO?

V principu ty přípravy a kroky běží současně, my jsme sestavili pracovní skupiny pro jednotlivé procesy a podobné vzniky i na OKD. Ale větší kus práce je na OKD, protože oni znají dobře personální stránku, profesní strukturu a samozřejmě provozní záležitosti. Na těžaři bylo vyspecifikovat rozsah majetku, který se převádí, musel definovat rozhraní mezi částí, která zůstává pod OKD a která přechází pod DIAMO, a také rozdělit zaměstnance na ty, pro které už nebude uplatnění, a ty, které zaměstnáme při likvidaci dolů, sanaci, rekultivaci apod. Státní podnik zřídil nový odštěpný závod, který byl dnem 29. 10. 2020 zapsán do obchodního rejstříku. Jedná se o odštěpný závod DARKOV, který sídlí v Karviné ve správní budově dolu Darkov. Od OKD jsme už převzali báňskou záchrannou stanici, která od 1. prosince působí pod státním podnikem jako odštěpný závod HBZS v Ostravě.

Nejcitlivějším tématem bude zřejmě propouštění. Jak bude ten proces probíhat a jakou perspektivu budou mít ti, kteří zůstanou jako zaměstnanci s. p. DIAMO?

DIAMO převezme v roce 2021 zaměstnance OKD dle vládou schváleného postupu, část si jich ponechá pro zajištění útlumu a s druhou částí pracovníků dokončí proces propouštění, který už nastartovalo OKD. K 1. 1. 2021 převezme cca 200 zaměstnanců ÚTLUMu Jih (bývalý Paskov), ÚTLUMu Sever (Lazy) a Frenštátu, kteří zůstanou pracovat na útlumu pod státním podnikem DIAMO, a zhruba 500 zaměstnanců pro následné propuštění. K 1. 3. 2021 přejde dalších 490 zaměstnanců dolů Darkov a ČSA určených pro útlumové práce a zhruba 1300 zaměstnanců pro následné propuštění.

Státní podnik garantuje naplnění závazků dle Sociálního programu a Kolektivní smlouvy OKD. Výše odstupného pro odcházející zaměstnance se odvíjí od způsobu ukončení pracovního poměru (dohodou nebo výpovědí) a od počtu odpracovaných let. Při ukončení pracovního poměru dohodou může zaměstnanec obdržet až 11násobek průměrného měsíčního výdělku. Propuštění zaměstnanci mají nárok na státní příspěvek (dle nařízení vlády č. 415/2020). Pro horníky, kteří pracovali pod zemí, činí 8000 korun měsíčně, pro ostatní zaměstnance tvoří 5300 korun měsíčně. Podpora k překlenutí dopadů útlumu těžby se bude vyplácet až pět let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka.

Zaměstnanci, kteří zůstanou pod státním podnikem DIAMO, budou zajišťovat likvidační a následně sanační a rekultivační práce. Jejich trvání odhadujeme minimálně do roku 2030, čili je tady desetiletá až patnáctiletá perspektiva pro zaměstnání většiny přebíraných horníků.

Co vše obnáší technická likvidace dolu?

Hlavním předmětem činnosti nového odštěpného závodu DARKOV obecně bude postupná technická likvidace dolů, povrchových areálů, sanace a rekultivace jak povrchových areálů, tak odvalů a odkališť. Po ukončení těžby v dolech Darkov a ČSA společnosti OKD přejdou tyto doly do zajišťovacího režimu a následuje příprava na technickou likvidaci. Budeme provádět vyklizení důlního zařízení, budovat izolační objekty a provádět další úkony dle technického plánu. Samozřejmostí bude i realizace systému protimetanových  opatření a čerpání důlních vod.

Aby mohla být následně zahájena likvidace dolu, musí být odepsány zásoby uhlí a posouzen vliv na životní prostředí. Třetím krokem je vydání povolení likvidace dolu na základě zpracovaného plánu. Poté může proběhnout likvidace podzemí, jam a objektů v ochranném pásmu na povrchu. Pak mohou následovat další kroky jako odstranění ostatních staveb, sanace a rekultivace.

Jak dlouho budou sanační a rekultivační činnosti probíhat?

Technická likvidace dolů (podzemí a jam) potrvá zhruba do roku 2025, sanace a rekultivace budou následovat a předpokládáme, že hlavní práce skončí do roku 2035. Ty kroky jsou však doprovázeny různými povolovacími procesy dle legislativy a to se může někdy protáhnout nebo naopak urychlit. Průběh bude také záviset na představách regionu, v závislosti na projektech a budoucím využití, na kterých se shodneme. Chceme postupovat v souladu s tím, co je důležité pro region. Rádi bychom si s krajským úřadem a s městy a obcemi vydefinovali budoucí záměry na jednotlivých lokalitách a tomu přizpůsobíme další postup. Můžeme například zachovat některé objekty, pokud bude o ně zájem, můžeme některé lokality využít jako průmyslové zóny apod.

S šachtami souvisí také zajištění bezpečnosti, hrozbou je zejména metan. Jak se bude řešit tato problematika?

Ve všech lokalitách vytvoříme systém protimetanových opatření, podobně jako je tomu na Ostravsku. Státní podnik bude zajišťovat monitoring, údržbu a servis jednotlivých zařízení, čidel atd. Využijeme stávající dispečink, který funguje pro ostravskou část revíru a působí na bývalém dole Jeremenko v Ostravě-Vítkovicích, kde sídlí náš odštěpný závod ODRA. S ním ostatně bude závod DARKOV úzce spolupracovat, stejně jako s báňskými záchranáři, tedy závodem HBZS.

Hodně emocí vzbuzoval v posledních letech Důl Frenštát. Teď se místní těší, že s přechodem na stát bude důl definitivně zlikvidován. Bude to tak?

Ano. Podle nedávného rozhodnutí Ministerstva životního prostředí likvidace dolu Frenštát nebude mít významný vliv na životní prostředí. To nám umožní po převzetí dolu Frenštát (1. 1. 2021) urychlit další kroky v přípravě likvidace dolu. Vedle schválení odpisu zásob a plánu likvidace bylo posouzení vlivu na životní prostředí dalším nutným krokem v procesu příprav likvidačních prací. Znamená to, že už v lednu můžeme podat příslušnou žádost u Českého báňského úřadu a následně (po odepsání zásob a získání povolení) zahájit samotnou likvidaci dolu. Budeme postupovat s maximálním ohledem na životní prostředí a obyvatele regionu. Díky rozhodnutí MŽP může být další postup rychlejší a tím také úspornější. Udržování konzervačního režimu stojí nemalé prostředky.

Za účelem snížení ekonomické náročnosti útlumu bude státní podnik DIAMO aktivně vyhledávat příležitosti k využití uzavíraných dolů a důlních areálů. Jde zejména o možnost využití energetického potenciálu uzavíraných dolů – to uvádí ministerstvo průmyslu v materiálu o útlumu. Co si máme pod tím představit?

Zjednodušeně řečeno, budeme zvažovat všechny smysluplné možnosti a ekonomicky přijatelné projekty. Jako reálné vidím například využití důlního plynu pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, v úvahu připadá také výstavba fotovoltaických elektráren. Zvažujeme i využití důlní vody a se zástupci MS kraje diskutujeme možnou výrobu vodíku, ukládání energie v dolech apod. Některé projekty jsou však podmíněné tím, že budeme důl udržovat, odvětrávat a odčerpávat důlní vody, provádět revize atd. a to vše s sebou nese nemalé náklady. Tady se musí zvážit životaschopnost a udržitelnost projektu, nehledě na to, že legislativně to také nebude jednoduché.

Na projektech nového života pro staré šachty má se státním podnikem spolupracovat agentura CzechInvest a také Moravskoslezský kraj. Jak to bude fungovat?

Státní podnik spolupracuje s municipalitami v otázkách sanací a rekultivací a jsme připraveni spolupracovat i s dalšími subjekty a to v průběhu celého procesu. Je v našem zájmu, abychom pro areály utlumených dolů našli nové využití. Koneckonců i v areálech zavřených dolů v 90. letech v Ostravě se pracuje a podniká, život tam neskončil, naopak. Postupně je zaplnily různé firmy a v některých lokalitách turisté. Podniká v nich zhruba 200 firem, které zaměstnávají přes 3000 lidí. Státní podnik se stará na Ostravsku od roku 2002 o areály zavřených dolů a další činnosti související s útlumem těžby i ochranou obyvatel. Podílí se nejen na zahlazování následků hornické činnosti, ale také na zmírnění sociálních dopadů na život na Ostravsku a jsem přesvědčen, že tak významně přispěl k jeho rozvoji.

Konec těžby černého uhlí v ČR je zřejmě neodvratný, ale nebude uhlí v regionu, který na něm vyrostl, chybět?

Z diskusí, které se vedou už řadu měsíců, vyplývá, že firmy se na dobu bez OKD připravují a mají zajištěné jiné dodavatele. Navíc celoevropským trendem je snižovat využívání uhlí jak v ocelářství, tak v energetice. V tomto směru je aktivní i Moravskoslezský kraj, který si nechal zpracovat dopadovou studii, a oznámil, že teplárenství může uhlí přestat využívat už v roce 2030, u průmyslových podniků bude cesta delší a více závislá na možnostech pomoci z EU. My jsme připraveni pomoci ve formě možnosti využití důlních areálů ke skladování dováženého uhlí pro období, než se průmysl obejde bez uhlí.

Připravila Ing. Jana Dronská, MBA

Zdroj: CzechIndustry 4/2020