Komoditní burza je účelným a zároveň bezpečným nástrojem k nákupu energií pro instituce i samosprávy měst a obcí, shodli se účastníci konference nazvané Efektivní a bezpečné nákupy energií pro veřejnou a státní správu, kterou 24. dubna v Praze uspořádal Ekonomický deník.
Zaměření konference na nákupy energií už v úvodu uvítala Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR,
pod jehož záštitou se akce konala. Připomněla, že úkolem starostů je vynakládat veřejné prostředky efektivně, účelně a hospodárně a prostředky ušetřené za energie investovat do aktivit měst a jejich obyvatel.
Důležitost vybavit pracovníky centrálních nákupů měst a obcí informacemi o nákupu energií zdůraznil i Pavel Štorkán, předseda burzovní komory Českomoravské komoditní burzy Kladno (ČMKB), která byla hlavním partnerem konference. Pro dobrou realizaci nákupu v cenově turbulentní době je přitom podstatné sledovat více kritérií. Stejně jako cena je důležité, aby samospráva získala silného a kvalitního dodavatele. „Samozřejmě, pokud to je prostřednictvím centrálního tržního místa pro obchodování dodávek energií pro konečné odběratele, tak je jistota kvalitního dodavatele větší,“ uvedl.
Na konferenci zazněla řada informací z praxe státních institucí, vysokých škol i krajů, obcí a měst. Účastníci se seznámili i s názory právníků, kteří se specializují na veřejné zakázky a mají zkušenosti s nákupem přes komoditní burzu.
Zkušenosti největšího centrálního zadavatele – ministerstva vnitra – představil vedoucí oddělení centrálního nákupu odboru správy majetku ministerstva Ondřej Ječný. Podle něho nakupuje ministerstvo vnitra pro celý resort elektřinu i plyn na kladenské komoditní burze od roku 2010. „Ročně poptáváme 60 až 65 tisíc MWh elektřiny a kolem 70 tisíc MWh plynu,“ uvedl jako příklad úplné centralizace nákupu Ječný.
Různé formy realizace veřejné zakázky si podle vedoucího centrálního nákupu Martina Rajmana vyzkoušela Česká televize. Původně to byla klasická forma veřejné zakázky, kterou Česká televize opustila v roce 2013. „Je to způsob, jak energii koupit draze, administrativně náročně a zdlouhavě,“ komentoval tehdejší zkušenosti Rajman. Snížení časové a administrativní náročnosti však neumožnila ani elektronická aukce, a proto Česká televize od roku 2016 nakupuje energie na komoditní burze.
Pozitivní zkušenosti s burzovním nákupem potvrdil účastníkům i někdejší náměstek hejtmana Libereckého kraje Marek Pieter. Hodně podle něj záleží na cenových informacích, které kupující získá od brokerské firmy, takzvaného dohodce, který za zákazníka obchod na burze zprostředkovává. „Jak poznat, kdy je cena nejnižší? Je to trochu jako věštění z křišťálové koule. Hodně proto komunikujeme s dohodcem, který má v tomto samozřejmě takové zkušenosti, které my mít nemůžeme.“
Českomoravskou komoditní burzu Kladno jako centrální tržní místo pro obchodování dodávek energií představil místopředseda burzovní komory Jaromír Čermák. ČMKB podle něj trh s dodávkami energií pro konečné zákazníky v České republice od základu vytvořila a uvedla do provozu v roce 2009, předtím na energetických burzách mezi sebou obchodovali jen licencovaní obchodníci. „Naší ambicí od začátku bylo dostat na energetický trh ČMKB maximum nabídky a maximum poptávky, aby vzniklo centrální tržní místo,“ uvedl s tím, že vysoká likvidita je důležitá pro kvalitní cenotvorbu. V současnosti se na tomto trhu realizuje přes 90 procent všech burzovních nákupů dodávek energií v ČR. „Lze jistě najít celou řadu komodit, se kterými obchodovat na burze není vhodné. Energie ale jednoznačně patří na komoditní burzu,“ uzavřel Jaromír Čermák. (29.4.2019)
