Mezinárodní konference Velvet Innovation přivedla do Brna více jak pět set lidí, kteří hýbají světem inovací nejen na jižní Moravě. Řeč byla nejen o globálních ambicích jihomoravských startupů a inovacích, ale i o receptu na uzdravení české ekonomiky, která se v posledních dnech stala tématem i v zahraničních médiích. Konference, která se uskutečnila pod záštitou prezidenta Petra Pavla, se zúčastnili majitelé úspěšných firem, zástupci vědecké a výzkumné sféry i politici a diplomati v čele s velvyslancem USA Bijanem Sabetem.
Hlavním hostem konference byla vyhledávaná futuristka Daria Krivonosová, která je považována za jednu z předních analytiček ve světě studia budoucnosti. „V každé chvíli máme před sebou několik možných variant budoucnosti. Plánování je důležité, investiční rozhodnutí jsou důležitá, budování infrastruktury je důležité, ale je téměř zaručeno, že tohle všechno budeme dělat na základě jediné vize budoucnosti. A to znamená, že to budeme dělat špatně, protože nikdo z nás si prostě nedokáže představit tu skutečnou budoucnost, která nakonec nastane,“ zaznělo mimo jiné v úvodní prezentaci dánské vědkyně. Důležité je podle Krivonosové mít otevřenou mysl a být připraven na různé varianty.
Následující diskuze měly jedno společné – řečníci se často shodovali, že právě v podpoře inovací je lék na takzvaného „nemocného muže,“ jak v nedávném článku označil Českou republiku německý Die Welt. „Podpora inovací, spolupráce na projektech s vysokou přidanou hodnotou, které mají globální potenciál, řešení problémů, s nimiž se potýkají lidé po celém světě, nejenom tady v České republice. To všechno se už tady na jižní Moravě děje. A pokud chceme českou ekonomiku uzdravit, musíme tuto dobrou praxi přenášet i do dalších regionů a na národní úroveň,“ je přesvědčen ředitel inovační agentury JIC Petr Chládek. Podle sociologa Daniela Prokopa, který byl jedním z hostů hlavní panelové diskuze, je také potřeba jasnější národní strategie: „Myslím, že národní strategie řeší často dílčí detaily. Neměla by být příliš konkrétní ve smyslu, že chcete do pěti let dělat mikročipy nebo něco podobného. Měla by být poměrně úzká v tom, kolik témat pokrývá.“
Potenciál v českém zejména startupovém prostředí vidí i americký velvyslanec Bijan Sabet, sám také úspěšný investor. Ten byl hostem diskuze s názvem Financování budoucnosti (Funding the future): „Před deseti lety by vás ani nenapadlo, že Miami bude startupový hub. A teď je. Takže věřím, že Brno, Praha a další oblasti České republiky mají stejný potenciál. Jde jen o to, jestli je místní kultura schopna přijmout investiční riziko, které se se startupovým prostředím pojí.“
V paralelních diskuzích pak byla řeč třeba o byznysových příležitostech, které vidí podnikatelé v oblastech týkajících se udržitelnosti a společenských výzev, o budoucnosti financování, mobility i práce jako takové. Na pódiu se tak objevili mimo jiné třeba Václav Muchna z firmy Y Soft, investor Jiří Hlavenka, Kateřina Manley ze Seed Starteru České spořitelny, propagátor umělé inteligence Filip Dřímalka, Adam Targowski z developerské firmy CTP nebo generální manažer Honeywell Technology Solutions Michal Závišek.
Součástí programu byly i tři bloky prezentací, dvě z nich byly soutěžní. V nich se návštěvníkům představili studenti se svými podnikatelskými projekty a nadějní startupisté. O vítězích rozhodlo hlasování diváků. Mezi studenty uspěl projekt inovovaného harvestru na těžbu stromů napadených kůrovcem, který umí rostoucí napadené stromy ošetřit. V kategorii nadějných startupistů pak uspělo herní studio Kikiriki Games, vyvíjející hry vhodné i nevidomé, Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich také předal ocenění Startup roku Jihomoravského kraje – Cena za udržitelnost. Tu si odnesla firma Wereldo, která se specializuje na přepravu palet a balíků. Díky softwaru s unikátním algoritmem umí trasy naplánovat efektivně, snižuje logistické náklady a počet nákladních vozidel na silnicích.
