Komentář Lukáše Kovandy
Důvodem jsou nadějná jednání Ruska a Ukrajiny v Turecku.
Finanční trhy a burzy po celém světě nyní zažívají příval optimismu. Děje se tak v souvislosti s nadějí na průlom v mírových jednáních Ruska a Ukrajiny, která probíhají v Turecku. Rusko dnes v jejich rámci uvedlo, že se v podstatě stáhne od ukrajinské metropole Kyjeva. To by mohlo signalizovat, že Kreml definitivně opouští záměr podmanit si větší část Ukrajiny, nebo dokonce celou tuto zemi. Rusko má dnešní turecká jednání za „konstruktivní“. Ukrajinská strana zároveň deklaruje, že z jednání vzešel solidní základ pro setkání lídrů obou znesvářených zemí, tedy prezidentů Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina.
Ruská měna v reakci na průběh mírových jednání citelně zpevnila. Vůči dolaru pod úroveň kursu 84 rublů za dolar – byla tak dokonce silnější, než je její uzavírací úroveň z letošního 24. února, kdy Rusko invazi na Ukrajinu zahájilo.
Zpevňuje ovšem také česká koruna. Česká měna vůči euru dnes zhodnotila až pod úroveň 24,43, vyplývá z dat Bloombergu. Ocitla se tak na celkově nejsilnější úrovni vůči euru za celé období dokonce od letošního 22. února. Koruna tak zhodnotila na silnější úroveň, než kde uzavírala poslední dva dny před zahájením invaze.
Americký dolar se dnes propadá proti rublu o zhruba deset procent, pod úroveň kursu 84,00. Rubl je tak slabší jen o necelá tři procenta než v předvečer invaze. Investory neodrazuje ani dnešní zpráva, že Rusko nabízí odkup svých dolarových dluhopisů v objemu dvou miliard dolarů, ale jen v rublech. Nechce či nemůže příslušný úrok, splatný již příští týden, vyplácet v dolarech. Pokud by investoři na nabídku odkupu nepřistoupili a Rusko skutečně vyplatilo úrok v rublech, považovala by to mezinárodní finanční komunita v čele s ratingovými agenturami za bankrot.
Rubl kromě nadějného vývoje stran války na Ukrajině podporují také rázná opatření, jimiž Kreml v minulých týdnech zareagoval na západní sankce. Ruští občané v jejich důsledku mají zakázáno rublu se zbavit nákupem deviz. Cizinci zase mají zakázáno rublu se zbavit prodejem ruských akcií. A konečně, ruští vývozci, včetně exportérů plynu a ropy, mají nakázáno za osmdesát procent deviz povinně koupit právě rubly.
Trh s rublem je tak značně zmanipulovaný podobně jako trh s korunou na sklonku socialismu. Například v lednu 1989 v tehdejším Československu se oficiálně uváděl kurs 1 USD = 14,30 Kčs. Ale ve skutečnosti, na „černém trhu“, byl kurs kolem 43,50 Kčs za dolar.
„Žádné rubly, žádný plyn“. Kreml odmítá posílat Evropě plyn za eura, ta zas odmítá jej platit v rublech – co bude dále?
Moskevská burza minulý týden otevřela akciové obchodování jedenáctiprocentním vzestupem, nejvýraznějším za posledních devět let. Přes den pak sice svůj počáteční zisk umazala, ale i tak skončila v plusu o takřka pět procent. Jde jen o další ilustraci toho, jak krátkozraké je čekat, že Rusko ekonomicky vykrvácí během pár dní. Přece jenom má páky, jak alespoň po nějaký čas dopad těžkých západních sankcí tlumit. A nejen to. Sem tam se odhodlá vyjít i do protiútoku. Ale nakonec se hospodářsky stejně položí.
Protiútokem je třeba požadavek ruského prezidenta Vladimira Putina, ať „nepřátelské země“ platí za ruský plyn a ropu v rublech. Pokud by zejména země EU, klíčoví odběratelé ruských surovin, na platbu v rublech přistoupily, pomohou Putinovi podpírat nejen ruskou ekonomiku, ale navíc i ruskou měnu. Pro Putinův režim se přitom nic nezmění. Jak to? V současnosti Rusko inkasuje devizy z prodeje surovin přímo. Jestliže by ale EU platila v rublech, bude si je pochopitelně muset nejprve obstarat. Od koho jiného než od Ruska. Rusko tedy bude své devizy, nejčastěji eura, získávat jako dosud, akorát ne prodejem surovin, nýbrž prodejem rublů. EU si bude muset nejprve od Ruska koupit rubly, aby pak za ně pořídila ruské suroviny. Tím, že EU bude nakupovat dále ruský plyn a ropu, bude podporovat Putinovu ekonomiku. Tím, že si za tím účelem bude muset nejdříve pořídit rubly, bude podporovat nejen ruskou ekonomiku jako nyní, ale navíc právě ještě i ruskou měnu.
Navíc, jestliže evropští odběratelé ruských surovin budou muset alespoň přechodně držet rubly, aby si plyn a ropu mohli pořídit, nebudou mít zájem na tom, aby rubl příliš kmital nebo se hluboce propadal. Oslabí tedy jejich zájem na dalších sankcích proti Rusku, neboť ty právě mají potenciál rubl citelně rozkmitat a prudce oslabit. Budou se proti tomuto kmitání a padání ruské měny muset pojistit. Za pojištění zaplatí nemalý peníz, neboť pojišťovat kurs měny ekonomiky zatížené tolika sankcemi jako žádná jiná v dějinách, nebude nic levného. Náklady tohoto pojištění pak přenesou na své odběratele. Pokud například německý odběratel nakoupí v rublech ruský plyn, českému zákazníkovi – některému z tuzemských dodavatelů plynu – jej prodá sice v eurech, ale s příplatkem za to, že se musel pojistit proti výkyvům kursu rublu k euru. O tento příplatek, či jeho část, se tak zdraží plyn i českým domácnostem nebo firmám. S růstem cen plynu nebo ropy pochopitelně zdraží také elektřina, teplo, benzín či nafta.
Putin svůj požadavek prodeje v rublech zdůvodňuje nikoli tím, že chce zemím EU znepříjemnit a dále zdražit život, ale tím, že západní měny jako euro či dolar přestaly být v důsledku sankcí důvěryhodné. A proč by měl prodávat plyn a ropu za nedůvěryhodnou měnu? Tím ruský prezident vysílá vzkaz také domácí, ruské veřejnosti, případné rovněž čínskému nebo indickému publiku. Vždyť přece západní měna je nedůvěryhodná, zkažená, jako je nedůvěryhodný a zkažený celý Západ – současnou dikcí Kremlu, „impérium lží“.
I když je ovšem Kreml schopen dokonce protiútoku, nemělo by to zastřít fakt, že převážně je ekonomicky v těžké defenzívě, již ani nebude s to udržovat kdovíjak dlouho. Pravděpodobnost bankrotu Ruska během následujících dvanácti měsíců minulý týden opět vyskočila na zhruba 75 procent. Právě v důsledku Putinova požadavku na platbu v rublech. Obchodníci s pojištěním proti bankrotu států totiž předpokládají, že Kremlu požadavek neprojde jen tak. Ostatně země skupiny G7 včera jednotně uvedly, že nejsou ochotné kupovat ruský plyn v ruské měně a že takový požadavek je porušením smluv ze strany Ruska. Aby k platbě v rublech mohlo dojít, musely by být evropští odběratelé ruských surovin nejprve svolní k přejednání smluv, které nyní zní na jinou měnu, zpravidla na euro. K přejednání zatím svolní zjevně a lze čekat, že místo toho kontrakty vypoví. Ačkoli Kreml ještě čeká na konečné vyjádření EU. Každopádně Kreml v noc na dnešek varoval, že bez rublů nebude plyn. To by ale fakticky znamenalo, že Rusko ztratí zcela klíčový zdroj svého příjmu. A to právě zvedá pravděpodobnost jeho bankrotu. Uvažme, že za plyn a ropu inkasuje Rusko od EU denně částku odpovídající jedné miliardě dolarů. Shodou okolností, lehce přes jednu miliardu dolarů denně přitom Rusko stojí válčení na Ukrajině. Pokud by tedy příjmy za prodej plynu a ropy Evropské unii vyschly, časem to pochopitelně ochromí možnosti Ruska válku dále financovat.
Pochopitelně, část ropy nebo plynu, jež by Rusko „neudalo“ Evropě, může prodat třeba Číně nebo Indii. Ostatně, některé čínské firmy kradmo skupují levnou ruskou ropu už nyní. Ruská ropa je kvůli sankcím ve slevě, čehož využívají nejen čínští, ale též indičtí nákupčí. Oběma velkým asijským ekonomikám zatím dvojí hra vychází. Sankce Západu na ně nedopadají, přitom se jim daří prohlubovat obchodní vztah s Ruskem, nakupovat ve slevě, jež je výsledkem sankcí, a na sankcích tedy dokonce ještě vydělávat. Čína dokonce ještě nabádá čínské podnikatele a menší firmy v Moskvě, aby nemeškali a hned rozjeli další byznys s ruskými firmami, které v důsledku sankcí tak krvácejí. Sup se slétá na kořist. Peking to hodlá hrát následovně: velké čínské firmy nepůjdou proti sankcím Západu, rizikovou hru rozjedou ty malé, jež lze obětovat.
Jinými slovy, ani Čína, ani Indie se Rusku úplně do náruče nevrhnou, jen tak „napůl“. Západ je pro ně ekonomicky také podstatný, často podstatnější než Rusko. Což je jen o důvod více, proč nelze čekat, že by Rusko Evropu coby stěžejní odbytiště svých surovin nahradilo kýmkoli jiným. Letos se tak ruská ekonomika v důsledku války a sankcí propadne minimálně o patnáct procent a do konce příštího roku ztratí výsledek ekonomického růstu uplynulých patnácti let. Z ekonomického hlediska je Putinova válka katastrofou už teď.
Vepřové maso na burze, jež určuje ceny v ČR, od ruské invaze zdražilo už o 60 procent a cena půjde ještě výše
Před Velikonocemi se budou prodejci masa v ČR snažit využít paniky na trhu a jako u pohonných hmot si navýšit marže, takže lidé by měli být obezřetní.
V souvislosti s válkou na Ukrajině se hovoří zejména o růstu cen obilovin a zdražování pečiva. Válečná krize ale dopadá také do dalších zemědělských produktů. Patří mezi ně i vepřové maso, jehož ceny v Evropě i ve světě raketově rostou, navzdory propadu vývozu do Číny kvůli africkému moru prasat.
Česko je přitom právě ve vepřovém mase ze všech hlavních živočišných komodit nejméně soběstačné. Zhruba polovina vepřového se do ČR musí dovážet ze zahraničí. To v praxi znamená, že se ceny vepřového v ČR musí logicky zvýšit, a to oproti současnému stavu poměrně výrazně.
Z burzovních dat plyne, že cena za kilogram vepřového masa v Německu od ruské invaze na Ukrajinu prudce roste. Německá burza je přitom určující pro ceny v Česku. Z původních 1,20 eura za kilogram v období před vypuknutím válečného konfliktu na Ukrajině tam cena stoupla až na nynějších více než 1,9 eura za kilogram. To je vzestup o zhruba 60 procent. Ještě do Velikonoc by pak mělo vepřové zdražit nad hranici 2,00 eura za kilogram, a ani tam se podle stávajících prognóz nezastaví.
Spotřebitelé v Česku se tak musí připravit na růst cen vepřového o vyšší desítky procent už v nejbližší době. Podobně porostou také ceny hovězího nebo drůbežího.
Prodejci vepřového, ale jiných druhů mas se budou snažit využít určité paniky na trhu, jako tomu bylo u pohonných hmot, a navyšovat si i na mase své marže. Prodejci vědí, že lidé jsou před Velikonocemi ochotni za potraviny utrácet více a budou se toho snažit využít ve svůj prospěch. Lidé by měli být při nákupech obezřetní a dobře vybírat mezi nabídkami, aby neplatili zbytečně moc. (29.3.2022)