Kreml couvá. Platba za plyn v rublech už není bezpodmínečně nutná

Komentář Lukáše Kovandy

Kreml v pátek upřesnil podobu nového mechanismu platebního styku s odběrateli ruského plynu z takzvaných nepřátelských zemí, mezi něž patří i členské státy EU. Složí-li „nepřátelští“ obchodní partneři ruského plynárenského gigantu Gazprom svá eura, příp. dolary na devizový účet Gazprombanky, ruské státní banky, plyn poteče do EU i tehdy, pokud Gazprombanka nepřevede získané devizy v rubly. Znemožnění převodu ovšem v takovém případě nesmí být důsledkem případných dalších sankcí na Rusko uvalených.

Rusko tedy vlastně říká, že platba za plyn v rublech není bezpodmínečně nutná. Gazprom plyn odběratelům v EU dodá totiž i tehdy, pokud by z nějakého důvodu jiného než případné dodatečné sankce ruská strana nepřevedla devizy v rubly.

Krok Kremlu tak lze číst jako částečnou snahu o kompromis, kterou však stále „neztrácí tvář“. I tak je otázkou, zda na takovéto řešení bude moci přistoupit Evropská komise. Podle ní by obchodní partneři Gazpromu z EU měli postupovat tak, že devizy složí na příslušný účet u Gazprombanky a nechají si od ruské strany vystavit stvrzenku, že tím vzniká nárok na plyn. Jako alternativu pak doporučuje odběratelům ruského plynu v EU, aby veřejně deklarovali, že složením deviz na příslušný účet Gazprombanky považují transakci za úplnou a že jim tedy už takovým krokem vzniká nárok na protiplnění, tedy na dodávku plynu.

Kreml však původně požadoval, aby nárok na protiplnění vznikal teprve převodem deviz v rubly. Za účelem tohoto převodu si měli partneři Gazpromu z EU zřídit u Gazprombanky druhý účet, rublový.

Právě s tímto převodem má problém Evropská komise. Jestliže by měly mít země a podniky EU na ruský plyn nárok teprve po převodu do rublů, jde o podle ní o obcházení sankcí uvalených EU na Rusko. Protože vzniká jakési „vakuum“, kdy unijní partneři Gazpromu sice převedou svá eura (případně dolary) na účet u ruské státní banky, Gazprombanky, ale přitom nebudou mít na plyn ještě nárok. Ten vznikne až převodem do rublů.

Do převodu v rubly může být tak či onak zaangažována ruská centrální banka, jež například vyhlašuje oficiální směnný kurs. A ruská centrální banka je – na rozdíl od Gazprombanky – sankcionována. To je právě ta podstata problému. Subjekty EU nemohou dělat obchody, v nichž jsou zaanagažovány sankcionované strany. Navíc v době, kdy by byly peníze unijních partnerů v onom „vakuu“, vlastně by poskytovali ruské straně jakousi ne zcela dobrovolnou půjčku. Neboť se vzdají svých peněz, ale přitom ještě nebudou mít nárok na protiplnění, tedy na plyn.

Zmíněné upřesnění podoby nového platebního mechanismu, s nímž Kreml přišel včera, ujišťuje, že na plyn vzniká nárok, i pokud nedojde k převodu deviz v rubly, nebudou-li však důvodem neprovedení převodu případné nové sankce. Stále však platí, že odběratelé plynu z EU musí mít otevřený rublový účet u Gazprombanky. Už toto samotné otevření rublového účtu je ale podle Evropské komise obcházením sankcí. Je tedy poměrně pravděpodobné, že Bruselu nebude včerejší zpřesnění a ujištění Moskvy stačit.

A to ani přesto, že ruská centrální banka přišla včera ještě s dalším upřesněním. Nový platební mechanismus podle ní limituje dobu na převod deviz do rublů v podání Gazprombanky na maximálně dva pracovní dny. Tím se tedy upřesňuje maximální závazná délka trvání výše zmíněného „vakuua“. Stále to však nemusí stačit, aby Evropská komise dala novému platební mechanismu „zelenou“.

Ratingová agentura Standard & Poor’s potvrzuje Česku rating, dobrá zpráva pro Fialu i Babiše

Nízké zadlužení prý zemi pomůže překonat dopady ukrajinské války.

Jedna ze tří světově významných ratingových agentur, Standard & Poor’s, potvrzuje České republice dosavadní rating a také výhled do nadcházející doby. Dlouhodobý korunový dluh Česka je tak nadále hodnocený na stupni AA, cizoměnový dluh pak na stupni AA-. Výhled je nadále stabilní.

Posudek agentury, zveřejněný včera pozdě večer středoevropského času, bedlivě sledují finanční trhy po celém světě. Pro Česko je aktuální hodnocení v této zjitřené době příznivou zprávou. Pokud by došlo ke zhoršení ratingu, ba dokonce jenom výhledu, Česko by si na mezinárodních trzích muselo za jinak stejných podmínek půjčovat za vyšší úrok, než tomu bude takto.

Ratingová agentura své hodnocení potvrzuje dokonce i v době války na Ukrajině. Její nepříznivý dopad podle ní Česko a jeho veřejné finance obstojně ustojí. A to zejména z toho důvodu, že Česko má podle agentury nízký vládní i zahraniční dluh a zároveň disponuje objemově významnými devizovými rezervami.

Agentura Standard & Poor’s stávající hodnocení Česka udržuje od konce srpna 2011, kdy jej naposledy měnila, a to pozitivním směrem. Cizoměnový dluh Česka agentura hodnotí stejnou známkou jako týž dluh Estonska, Irska, Izraele, Kataru, Kuvajtu nebo Slovinska. Česko společně právě s Estonskem a Slovinskem představuje jediné tři ekonomiky bývalého východního bloku, které mají takto vysoké hodnocení. V rámci hodnotících stupňů agentury se jedná o čtvrtý nejvyšší stupeň.

Potvrzení ratingu představuje příznivou zprávu pro Fialovu vládu, která se ocitá pod rostoucím tlakem, aby v době rapidní inflace a ukrajinské války různé části ekonomiky fiskálně podpořila. Agentura Standard & Poor’s vlastně říká, že k tomu stále má „munici“. Zároveň hodnocení agentury znamená, že tuzemské veřejné finance nejsou v rozvratu, jak právě i mnozí současní vládní politici argumentovali – coby politici opoziční – hlavně na sklonku éry předchozí Babišovy vlády.

Českou ekonomiku v prvním čtvrtletí nakopli spotřebitelé. Už bude jen hůř

Hrubý domácí produkt České republiky letos v první čtvrtletí stoupl meziročně o 4,6 procenta. Překonal tak drtivou většinu očekávání. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů růst pouze o 4,3 procenta. Za svižným růstem ovšem z podstatné části stojí také citelně ponížená srovnávací základna loňského prvního čtvrtletí, kdy byla ekonomika stále v sevření silných protipandemických opatření.

Nad všechna očekávání však letos v prvním čtvrtletí dopadla mezičtvrtletní dynamika. Mezi posledním kvartálem loňska a prvním čtvrtletím letošním tuzemská ekonomika přidala hned 0,7 procenta. Analytici přitom v souhrnu čekali jen 0,4 procenta.

Ekonomiku letos v prvních třech měsících roku nečekaně silně „nakopli“ spotřebitelé z řad domácností. Lidé byli po uvolnění protipandemických opatření lační po utrácení. Navíc měli z čeho utrácet, neboť si během takřka dvou let pandemie nastřádali úspory, jak z důvodu opatrnosti, tak kvůli nemožnosti utrácet za celou řadu zboží a zejména služeb, jak byli zvyklí.

V zbytku letošního roku je však třeba se na rozdíl od prvního kvartálu připravit spíše na nepříjemná překvapení. Hořký koktejl rapidní inflace, dopady války na Ukrajině a opětovné šíření covidu v Číně zásadně přidusí i českou ekonomiku, takže ta letos přidá jen 1,5 procenta, a to ještě z velké části jen kvůli snížené základně loňska. Pokud dojde k vleklejšímu přerušení dodávek ruského plynu do EU, propadne se Česko už letos do recese. (30.4.2022)