Tak zove se bělošedá masa, která v našich kuchyních při přípravě některých moučných pokrmů hraje nemalou úlohu. Nemohouce se tu šířiti rozhovorem o výrobě kvasnic spokojíme se nejstručnějším pojednáním o hotovém zboží. Plátnem protlačené a tak dlouho promývané kvasnice, až voda odtékající nereaguje již kysele, mísí se se škrobem (5 - 20 %) a lisují. Jsou-li bezvodé, chovají kvasnice 62·73 % látek dusíkatých, 29·37 % buničiny, 2·10 % tuků a dávají 5·80 % popelu. Škrob obsahující kvasnice chovají až 75 % vody a 6 – 8 % čistých kvasnic.
Jak známo, jsou podstatnou součástí kvasnic prodejných, rostlinné organismy kvasnice Saccharomyces, jichž zná bakteriologie řadu druhů. Jsou to plísně, jež mají tu vlastnost, že způsobují v ústředí svém za jistých podmínek kvašení, jehož splodinou je kyselina uhličitá. Tato, přidány-li kvasnice k těstu, roztlačuje hmotu, ve které povstala, činíc tak např. těsto kyprým.
Vedle toho byly kvasnice už dávno lidovým lékem proti nežitům a podobným pochodům, ve kteréžto vlastnosti podávány vnitřně. Novodobá věda poznala nad to, že kvasnice potírají některé bakterie; tento antagonismus využitkován k účelům léčivým. Roztoky kvasnic vstřikovány např. proti kapavce, požívány vnitřně při všelikých chorobách, ale stav otázky té není ještě takový, aby z něho pro širší kruhy vyplývalo nějaké prakticky významné poučení. Proto přestáváme na této stručné zmínce.
