Růst úrokových sazeb může být v budoucnu nutností a Česká národní banka se k němu nejspíše bude muset znovu přistoupit, jinak se nevyhne inflační spirále a dlouhotrvajícímu zdražování, říká ekonom Národního institutu SYRI Aleš Maršál. Naléhavost situace potvrzují i dnešní čísla Českého statistického úřadu, podle kterého lednová inflace dosáhla 17,5 procent. Inflační spirála vede k dlouhodobým ztrátám HDP, a zpravidla ji může zkrotit pouze hluboká recese.
Podle ekonoma SYRI se centrální banka sice snaží vyhnout mzdové inflační spirále, riskuje ale vznik té cenové. „ČNB by měla daleko více reagovat na cenový vývoj růstem úrokových sazeb. Potlačit rychlé zdražování v případě již rozjeté inflační spirály může být v budoucnu velmi nákladné a vyžádat si velmi agresivní reakci měnové politiky, která jde ruku v ruce s recesí a růstem nezaměstnanosti,“ říká Maršál.
Podle ekonoma SYRI by měla ČNB více přihlédnout k procesu nastavení cen výrobců vůči sobě navzájem, který může generovat trvalý cenový růst. „Tento růst cen výrobců nesouvisí se změnou produktivity či poptávky a je čistě různorodou reakcí firem na přizpůsobení růstu agregátní cenové hladiny. Tímto způsobem inflace způsobuje nesoulad v přizpůsobení relativních cen výrobců,“ uvedl Maršál s tím, že takto vzniklou inflační spirálu je pak obtížné zastavit.
„Neukotvené inflační očekávání způsobené spirálovitým nárustem cen generuje permanentní, stále se zvyšující cenový růst a permanentní ztrátu bohatství ČR. To vyplývá i z dnes zveřejněných čísel ČSÚ. Růst cen je tažený jak každoročním přeceněním, tak růstem inflačních očekávání, a to jak firem, tak i domácností,“ uvedl Maršál.
ČNB podle něj svojí uvolněnější měnovou politikou může způsobit, že ekonomika bude muset nést národohospodářské náklady zdražování i v budoucnu a riskuje, že ztratí ukotvené inflační očekávání, které banka za posledních 20 let budovala. (10.2.2023)
