Kontrola věku nakupujícího, jasně daná selekce produktů, testování na těžké kovy a plísně či třeba pravidla pro vizuální podobu obalů zboží. Tak by měly vypadat legislativní podmínky pro prodej výrobků s obsahem HHC (konopný produkt) v Česku, míní Vojtěch Ulman, zakladatel Asociace za bezpečné prodejní automaty (ABPA). Pod ni spadá přes 150 z celkových 200 tuzemských prodejních automatů. V současnou chvíli totiž legislativa prodej hexahydrokanabinolu nijak nekontroluje, v přípravě je však návrh zákona, který by HHC společně s dalšími substancemi zařadil na seznam státem regulovaných psychomodulačních látek. Členové ABPA si proto prozatím nastavili přísnou seberegulaci, například testování kvality produktů či kontroly, že automaty nejsou umístěny v blízkosti dětských koutků či škol, a zavedení čteček občanských průkazů. V blízké době budou čtečkami vybaveny všechny automaty spadající pod ABPA.
„Uvědomujeme si, že aktuální absence regulace HHC vrhá na kanabinoidy špatné světlo kvůli několika případům nevhodného užití. Jakožto prodejci cítíme zodpovědnost vůči lidem, a právě proto vznikla Asociace za bezpečné prodejní automaty. Se všemi členy jsme se shodli na potřebě přísných pravidel, která by všichni dodržovali, než vejde v platnost nová legislativa,“ říká Vojtěch Ulman, zakladatel a předseda ABPA.
Pod Asociaci za bezpečné prodejní automaty aktuálně spadá sedm tuzemských prodejců, kteří provozují přes 150 z celkových 200 prodejních automatů v Česku. Její členové se zavázali osadit automaty čtečkami občanských průkazů, neumisťovat automaty v blízkosti dětských koutků a škol, testovat produkty na těžké kovy i plísně a vyřadit ze sortimentu kratom a HHC sladkosti. Podle Ulmana se však shodují na tom, že chystaná legislativa by měla být ještě přísnější: „Řešením by byla například povinnost licence k prodeji. V rámci asociace také aktuálně jednáme o změně vizuální podoby obalů zboží,“ dodává.
Ze zákazu by profitoval jen černý trh
Regulace namísto zákazu je vhodnější cesta. Z analýz drogových politik ve světě plyne, že strategie i jednotlivá opatření fungují nejlépe, když mají za cíl takzvanou harm reduction, tedy snížení negativních zdravotních a sociálních dopadů na úrovni jednotlivce i společnosti. Naopak ideologie světa bez drog a jejich prohibice je nedosažitelná, neúčinná a především drahá. Přísné vymáhání takové politiky prostřednictvím trestního práva navíc přináší ještě více škody než užitku. Například OSN v roce 1998 vyhlásila plán zbavit svět drog, a přestože tento plán podepsala většina světových lídrů, narostla do roku 2008 světová konzumace návykových látek více než dvojnásobně. Naopak v případě hazardu, alkoholu či tabáku, kde došlo k rozumné regulaci a osvětové kampani, šla míra konzumace dolů.
Právě směrem kontrolovaného legálního prodeje kanabinoidů by se mohla ubírat i Česká republika. V rámci akčního plánu v oblasti závislostí totiž vláda aktuálně připravuje návrh zákona, který by všechny kanabinoidy i jejich deriváty zařadil na seznam psychomodulačních látek. Ty by následně podléhaly přísným regulacím. Podle Mravčíka v Česku užívá konopí kolem 10 procent populace, výnosy z legálního prodeje konopí na tuzemském trhu se odhadují na zhruba 2,2 miliardy korun ročně. Legalizace kanabinoidů by tak přinesla do státní kasy nemalé peníze. S ohledem na přínos do státní pokladny je potřeba vzít v potaz, že černý trh s konopím je několikanásobně větší. Jedno z nejběžnějších užití konopí je pak pro léčebné účely. Data agentury SAKL pak ukazují, že za rok 2021 bylo vydáno bezmála 20 000 receptů od specialisty a spotřebováno kolem 110 kilogramů sušiny léčebného konopí, což jen dokazuje zájem u pacientů o léčebné kanabinoidy. (9.5.2023)
