CzechIndustry > Lékem na drahé energie jsou strategická opatření, ne překotná regulace, shodli se odborníci
Lékem na drahé energie jsou strategická opatření, ne překotná regulace, shodli se odborníci
Válka na Ukrajině eskaluje růst cen energií, který uvrhl Evropu do hluboké ekonomické nejistoty. Domácnosti i firmy netrpělivě čekají na řešení současné energetické krize. Z hlediska zásobování plynem a ropou je na tom Česká republika při snaze zajistit si alternativní přístup ke zdrojům v Evropě na jednom z geograficky nejhorších míst. Východisko je potřeba hledat na evropské úrovni vytvořením dlouhodobě stabilního prostředí a na základě principu solidarity. Řečníci na konferenci Institutu pro veřejnou diskusi se shodli, že je potřeba pomoci zejména zranitelným spotřebitelům. Nemá ale smysl unáhleně měnit fungování trhu, který dlouhá léta přinášel zákazníkům výhodné ceny energií.
Situace se mění každou hodinu
Náměstek pro řízení sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla se na diskusním setkání věnoval možnostem, jak zajistit dostupné energie ve chvíli, kdy by byly zastaveny dodávky ruského plynu a ropy do Evropy, ať už ze strany Ruské federace nebo na základě sankčních opatření EU. „To, co se stalo v Polsku a Bulharsku s pozastavením dodávek plynu, vzbudilo velké pozdvižení. Všichni mluví o potřebě koordinovaného postupu, je třeba řešit problematiku na mezinárodní, evropské úrovni,“ řekl v úvodu René Neděla. Názory na možnosti snížení závislosti na Rusku se podle něho různí v rozmezí 30 až 60 procent do konce letošního roku. Podle Neděly je ze strategického hlediska klíčové, aby se Česká republika aktivně podílela a spolupracovala na výstavbě LNG terminálů.
„Jako Česká republika podporujeme, aby sankce vůči Ruské federaci pokračovaly tak, aby se co nejdříve ukončila válka. Ale pod podmínkou, že dopady budou rovnoměrně rozloženy mezi země Evropské unie, abychom měli dostatek času se připravit,“ řekl René Neděla. Doplnil, že pokud by zítra došlo k zastavení dodávek plynu z Ruska, nedostatek suroviny z alternativních zdrojů by se díky zásobníkům neprojevil ihned, ale především až v zimě, kdy by muselo dojít k útlumu a snižování provozu některých průmyslových odvětví a to tak, aby nedocházelo k poškozením technologických zařízení v některých podnicích, jako jsou například sklárny a slévárny.
Dodávky plynu se už teď z poloviny zastavily
Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani ukázal na analýze cen elektřiny, že právě vysoká cena plynu je aktuálně také tím nejvýznamnějším vlivem, který tlačí cenu elektřiny na rekordní hodnoty. Dodal, že pokud jde o omezení dodávek plynu z Ruska do Evropy, už vloni byly při zohlednění spotového plynu na polovičních hodnotách, přičemž závislost EU na plynu z Ruska je 20 %, České republiky 37 %. „Primární problém s plynem je kapacitní. Plynu samotného je na světě dost a umíme ho těžit za docela dobré náklady. Není ale aktuálně dostatečně vybavená infrastruktura, aby se alternativně dostal do Evropy, a ještě méně do střední Evropy,“ zdůraznil podstatu problému Cyrani. Terminály totiž v minulosti vyrůstaly ve Španělsku a ve Francii a vzhledem k tomu, že ruský plyn byl o něco levnější než LNG dovážený po moři, neexistoval investiční důvod stavět je blíže k České republice. „Potřebujeme vybudovat kapacity, ale k tomu investoři potřebují mít důvěru v trhy a v to, že má smysl LNG terminály budovat. My potřebujeme investory nalákat, stavba LNG terminálů je otázkou tří až sedmi let, přičemž není jasné, jaké ceny plynu budou za tři roky,“ uvedl místopředseda představenstva ČEZ.
Prostor pro zlepšení vidí Pavel Cyrani v této oblasti především v povolovacím procesu, protože obdobně jako v případě stavby jaderných elektráren platí, že na povolovací proces připadají dvě třetiny a na samotnou stavbu pouze jedna třetina potřebného času.
Odvětví se potýká s kapitálovou náročností
Člen představenstva Pražské plynárenské odpovědný za strategii Petr Kovařík přiblížil, s čím se celé odvětví aktuálně potýká. „Jsme v mimořádné situaci. Bavíme se o potřebě naplnit zásobníky, což nově reguluje stát, a to na 80 % naplněnosti. To bude stát 65 miliard, ačkoli vloni to bylo 13 miliard. Těch 50 miliard teď jednorázově musíme někde vzít,“ popsal Petr Kovařík. I stát by podle jeho slov měl mít v procesu svoji roli, například formou garancí pro bankovní sektor, obdobně jako v zahraničí. Čím levnější bude financování do doby, než se situace srovná nákupem od koncových klientů, tím levnější budou i výsledné ceny.
„Dlouhou dobu jsme profitovali z levných energií, což bylo naopak nízkou motivací pro investice. Vyšší ceny mohou být stimulem pro modernizaci do budoucna,“ doplnil člen představenstva Pražské plynárenské Petr Kovařík. Podle něho se musíme připravit také na změny nabízených produktů na trhu, například tříletá fixace při aktuálních cenách totiž nedává smysl. Přes zvyšující se ceny energií bude i nadále potřeba čelit také masivní inflaci, která se z energií přes průmysl dostane až ke koncovým spotřebitelům. Proto je potřeba mít jasný pragmatický plán pro střední Evropu.
Překotná regulace nedává smysl
Výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor v následující panelové diskusi upozornil na nebezpečí, která plynou z případných přijímání zásadních rozhodnutí v krizovém období, která by ovlivnila segment na desítky let dopředu. Podle jeho slov není řešením udělat z České republiky energetický ostrov, protože to jsou návrhy líbivé pouze pro laiky. „Pod tíhou krize můžeme zlikvidovat něco, co tu desetiletí fungovalo. Je zásadní rozdíl mezi krizovým a strategickým managementem,“ uvedl Gavor. To ovšem podle jeho slov neznamená nedělat nic, což by vedlo k ještě mnohem radikálnějším řešením. Vyslovil se pro hledání kompromisu, jehož součástí bude finanční podpora ohroženým spotřebitelům.
Generální sekretář energetické burzy specializující se na energetické trhy střední a jihovýchodní Evropy Power Exchange Central Europe David Kučera v panelové diskusi uvedl, že princip burzy je spravedlivý, což se poslední roky také prokazovalo. „Bohužel se ukázalo, že celoevropská sázka na dodávky z Ruska nebyla strategická. Myslím si, že případná regulace vůbec ničemu nepomůže,“ řekl Kučera. Podle jeho slov je totiž potřeba vyřešit příčiny, tedy hrozbu zastavení dodávek z Ruska.
Také podle místopředsedy představenstva E.ON Energie Jana Zápotočného je potřeba výhody tržního prostředí zachovat. „I pro naše zákazníky by to mohlo znamenat zvýšení cen oproti těm aktuálně fixovaným. Je potřeba zaměřit se na lidi, kteří potřebují pomoc, to je určitě namístě. Regulace obecně však znamená pokles investic,“ dodal Jan Zápotočný.
Člen Rady Energetického regulačního úřadu Petr Kusý doplnil: „Já si nemyslím, že slovo regulace je nějaké kouzelné slovíčko, které všechno vyřeší. To platí možná v monopolních prostředích. Regulace by především měla být zasazena do kontextu, čeho jejím prostřednictvím chceme dosáhnout a na jakou dobu,“ uzavřel diskusi Kusý. (6.5.2022)