Spolu s nastupujícími letními teplotami roste důležitost systematické regulace teploty na pracovištích. Při lehké fyzické námaze člověk dosahuje stoprocentního výkonu při teplotách do 22 °C, při teplotě 27 °C pak dochází k poklesu výkonu o 25 % a při teplotě kolem 30 °C dosahuje pouhých 50 % původního výkonu. Vhodné podmínky k práci, i ty teplotní, stanovují hygienické a BOZP předpisy.
„Zajistit hygienické podmínky, bezpečnost a ochranu zdraví při práci všem svým zaměstnancům je základní povinností každého zaměstnavatele. Zaměstnanci jsou zařazeni do tříd podle druhu vykonávané práce a podle jejich průměrného a celkového energetického výdeje / fyzické zátěže,“ říká Tomáš Pavlíček z pracovního portálu Práce.cz a dodává: „Tyto druhy tříd jsou ale pouze orientační, proto si musí zaměstnavatel dle vlastního uvážení zařadit zaměstnance do vhodné a reálně odpovídající kategorie. Dle těchto tříd se pak určuje pitný režim, střídání práce, přestávky nebo případné zkrácení pracovní doby.“
Přílišné horko přináší především nepohodlí. Negativně však také působí na náš zdravotní stav, kdy může dojít až k přehřátí organismu, dehydrataci a vyčerpání. Vnějším projevem dehydratace organismu a přehřátí mohou být křeče, průjmy, bolesti hlavy, ztráta orientace či nekoordinované chování, což může individuálně nastat již při teplotách nad 28 °C. Vysoké riziko je pak při 36 °C a vyšších teplotách.
Dalšími vedlejšími účinky nevhodně regulované teploty jsou pokles pracovní výkonnosti a kvality odváděné práce. Při lehké fyzické námaze člověk dosahuje stoprocentního výkonu při teplotách do 22 °C, při teplotě 27 °C pak dochází k poklesu výkonu o 25 % a při teplotě kolem 30 °C dosahuje pouhých 50 % původního výkonu.
„V moderních kancelářských a výrobních budovách je řízení teploty díky vzduchotechnice a klimatizačním jednotkám jednodušší. Často ale není snadné se shodnout na ideální teplotě pro všechny zaměstnance, někteří si totiž naopak stěžují na chladné prostředí. Ideální je samozřejmě najít vždy nejlepší kompromis,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.
Odborníci doporučují nastavit centrální vzduchotechnický systém v letních měsících, tak aby bylo udržováno vnitřní prostředí budovy na 22 °C a relativní vlhkosti vzduchu kolem 50 %. Pro zdravé prostředí je také nutné pravidelně měnit filtrační vložky do vzduchotechniky, na což se občas zapomíná.
Klimatizace i tam, kde byste ji možná nečekali
Pokud bychom srovnali pracovní podmínky nyní a před 10 či 20 lety, tak na mnoha pracovištích, nalezneme velký rozdíl. Klimatizované prostory jsou stále častější nejen v kancelářských budovách, ale i například ve skladech či maloobchodě. O dost méně si mohou na teplotu stěžovat řidiči, v osobních i užitkových vozech, stejně tak kamionové přepravě či autobusech či vlacích. A ani u zemědělské techniky tomu již není jinak. Nyní v obdobě sklizně je na polích ve slunečných dnech často opravdu velká výheň, ale pracovníci v zemědělství stále častěji pracují v moderním klimatizovaném prostředí.
„Moderní traktory a další zemědělské stroje jsou vybaveny nejen pokročilým hardwarem, ale také inteligentními softwarovými řešeními, která umožňují propojení stroje s pracovištěm obsluhy a kanceláří. Díky těmto řešením zemědělci dokážou například lépe plánovat svou práci. Moderní kombajny disponují různými vychytávkami, ve velkých vedrech tyto klimatizované stroje zpříjemňují pracovní podmínky a mají ve výbavě třeba i ledničku,“ říká Jakub Hurta ze společnosti Agromex. (1.7.2024)
