Letošní zimní epidemie chřipkové sezóny začala – co zatím WHO ví a co je třeba udělat pro její kontrolu

V týdnu začínajícím 13. prosince byl počet případů chřipky (způsobených chřipkovým virem) zjištěných v evropském regionu WHO vyšší, než bychom normálně očekávali v populaci, a to už druhý týden v řadě, což naznačuje, že začala tzv. epidemie chřipkové sezóny.
V každém roce je chřipkou postiženo 5–15 % populace, což celosvětově vede k 3–5 milionům případů závažného nemocnění a přibližně 650 000 úmrtím.
Vzhledem k tomu, že COVID-19 je také ve vysokém přenosu v celém evropském regionu, existuje riziko, že by tento takzvaný twindemic mohl vyvinout nadměrný tlak na již tak přetížené zdravotnické systémy.
Dostupné informace
Nejběžnější typ viru této zimy
Dosud jsme v regionu pozorovali především viry chřipky A(H3N2). Ve většině případů způsobí mírné onemocnění, ale u starších dospělých je známo, že někdy vedou k závažnému onemocnění a smrti. K dnešnímu dni bylo detekováno méně virů chřipky A(H1N1)pdm09 nebo chřipky typu B, i když šíření virů se v průběhu zimy obvykle mění, takže lze předpokládat, že se tato situace změní.
Účinnost vakcín proti chřipce
Je příliš brzy na to, abychom mohli posoudit účinnost současných vakcín proti chřipce při ochraně před závažnými nemocemi - prostě ještě nemáme dostatek údajů. Je možné, že vakcína A(H3) nemusí být proti převládajícím virům A(H3) tak účinná, jak bychom si přáli, a proto antivirotika musí také hrát velkou roli při ochraně zranitelných skupin obyvatelstva.
Co by s tím měly země dělat?
a) Sledovat situaci
Sledování toho, jak se virus chřipky šíří regionem a které kmeny viru jsou dominantní, je zásadní pro pomoc zemím připravit se na vrchol sezóny. Státy by měly provádět virologický a klinický dohled nad chřipkou, aby charakterizovaly cirkulující typy virů, určily načasování chřipkové sezóny a změřily potenciální závažnost onemocnění – to vše se může v jednotlivých sezónách lišit. Hlášení těchto údajů WHO pomáhá vytvořit regionální a globální obraz o tom, jak se virus chová.
b) Očkovat osoby se zvýšeným rizikem
Země by měly i nadále podporovat očkování. Lidé se zvýšeným rizikem závažného onemocnění z infekce zahrnují starší osoby, těhotné ženy, malé děti, imunokompromitované osoby a osoby s chronickými základními zdravotními stavy. Tyto skupiny představují významnou část obyvatelstva v evropském regionu WHO. WHO/Europe proto doporučuje, aby všichni, kdo jsou ohroženi závažným onemocněním způsobeným infekcí chřipkou, stejně jako zdravotničtí pracovníci, byli očkováni.
(c) Používejte antivirotika u rizikových infikovaných jedinců
Kliničtí lékaři by měli zvážit včasnou antivirovou léčbu podle místních pokynů pro ty, kteří byli infikováni chřipkou a jsou ohroženi závažným onemocněním, aby se zabránilo vážným následkům a snížila se zátěž systémů zdravotní péče, které jsou již pod tlakem kvůli COVID-19.
Co by měli jednotlivci dělat?
Nechat se očkovat při nejbližší příležitosti a na výzvu místního zdravotnického orgánu, zejména pokud jsou v rizikové skupině nebo pracují ve zdravotnickém prostředí.
Doporučujeme také přijmout ochranná opatření, o nichž je známo, že fungují proti COVID-19, jako je fyzický odstup a nošení roušek, aby se zabránilo chřipkové infekci starších osob a osob se závažnými zdravotními stavy.
Co dělá WHO/Evropa?
Každý týden během chřipkové sezóny (od začátku října do poloviny května) WHO/Europe ve spolupráci s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí shromažďuje a analyzuje údaje o sledování chřipky z členských států a vydává týdenní bulletin Flu News Europe.
Bulletin poskytuje úředníkům v oblasti veřejného zdraví a osobám s rozhodovací pravomocí v členských státech informace potřebné k posouzení aktivity chřipky v regionu a pomáhá jim při rozhodování o vhodných opatřeních k přípravě jejich systémů zdravotní péče a ochraně obyvatelstva, které bude s největší pravděpodobností postiženo.
Monitorování cirkulace chřipkového viru v celém regionu také informuje WHO/Europe o doporučeních ohledně složení vakcín, čímž se co nejvíce zvyšuje jejich účinnost proti typům virů, u nichž se předpokládá, že se budou šířit.
 
OTÁZKY A ODPOVĚDI TÝKAJÍCÍ SE CHŘIPKY V SOUVISLOSTI S COVID-19
Hovořili jsme s Dr. Richardem Pebodym, který vede tým pro sledování původců nemocí a laboratoře pro řízení incidentů COVID-19 (IMST) ve WHO/Evrope, abychom zjistili, jaké nebezpečí představuje chřipka v letošním roce, co mohou lidé udělat, aby zůstali zdraví, a jaké důsledky by mohla mít možná "twindemická" chřipka a COVID-19 pro lidi, orgány a systémy zdravotní péče. Pozn. Interview se uskutečnilo na konci října.
1. Co je chřipka?
Chřipka je nakažlivé respirační onemocnění způsobené chřipkovými viry, které infikují nos, krk a někdy i plíce. Může způsobit mírné až těžké onemocnění a u některých lidí se základními podmínkami může bohužel vést k úmrtí. V normálním roce zemře v evropském regionu WHO na chřipku přibližně 70 000 lidí.
2. Proč bychom se letos měli obzvláště obávat chřipky?
S obnovením mezinárodního cestování a opětovným otevřením mnoha společností existuje větší potenciál pro zavlečení a šíření chřipkového viru než v loňském roce. Vzhledem k tomu, že míra chřipky byla v letech 2020/2021 tak nízká, lidé by letos mohli být náchylnější k viru. To je obzvláště znepokojivé, když vstupujeme do zimních měsíců, kdy se stále více lidí mísí uvnitř a cestuje, což zvyšuje riziko nakažení a šíření viru.
Jsme také stále uprostřed pandemie COVID-19, s vysoce přenosnou variantou Delta v oběhu, což by mohlo vést k potenciálnímu "twindemic" chřipky a COVID-19 tuto zimu. Souběžný oběh obou virů by mohl mít vážné důsledky pro zranitelné osoby a zvýšit tlak na zdravotnické systémy v ročním období, kdy jsou nemocnice často nejvytíženější.
3. Jaké jsou rozdíly mezi COVID-19 a chřipkou? Jak poznám, že mám jedno nebo druhé onemocnění? Co mám dělat, když mám příznaky?
Oba viry jsou vysoce infekční respirační onemocnění a sdílejí mnoho stejných příznaků, jako je kašel, horečka, dušnost a/nebo ztráta chuti a čichu. Vzhledem k obtížnosti rozlišování nemocí od samotných příznaků, pokud je máte, měli byste se izolovat od ostatních lidí, abyste snížili riziko šíření infekce, zejména zranitelným osobám, a co nejdříve se nechat otestovat na COVID-19. Zatímco obě nemoci mohou způsobit vážné onemocnění, COVID-19 s větší pravděpodobností povede ke zdravotním komplikacím, přijetí do nemocnice a v některých případech ke smrti - takže testování je nezbytné.
4. Komu byste doporučil nechat se očkovat proti chřipkovému viru a kdy by to měl udělat?
WHO doporučuje, aby lidé z následujících 5 prioritních skupin byli očkováni před začátkem chřipkové sezóny nebo co nejdříve poté. To je obvykle kolem října až listopadu, poté, co jsou k dispozici vakcíny.
● Zdravotničtí pracovníci. Vzhledem k tomu, že zdravotničtí pracovníci jsou více vystaveni chřipce prostřednictvím své práce, jejich šance na přenos infekce na ostatní, včetně zranitelných pacientů ohrožených závažným onemocněním, se zvyšují. Spoléháme také na tyto pracovníky, že budou provozovat naše zdravotnické služby, takže potřebujeme, aby zůstali zdraví v práci, nebyli nemocní chřipkou, zejména v ročním období, kdy jsou zdravotnické služby často pod největším tlakem.
● Starší lidé nad 65 let. Jak imunitní systém s věkem oslabuje, naše těla se stávají méně účinnými v boji proti infekcím, včetně chřipky. To znamená, že starší lidé mají větší riziko vzniku vážného onemocnění, mohou potřebovat hospitalizaci a mohou dokonce zemřít na onemocnění.
● Lidé se základními stavy, jako je cukrovka, plicní onemocnění nebo srdeční onemocnění. Oslabený imunitní systém může zvýšit riziko závažného onemocnění, hospitalizace a potenciálně úmrtí na chřipku.
● Těhotné ženy. Důkazy ukazují, že těhotné ženy jsou náchylnější k rozvoji těžké chřipky, která může mít negativní dopad na nenarozené dítě. Očkování chrání těhotnou ženu, plod a dítě po narození.
● Děti do 5 let. U malých dětí je větší pravděpodobnost, že se u nich rozvine závažnější onemocnění, a mají potenciál nakazit ostatní, včetně starších příbuzných.
5. Vzhledem k tomu, že bychom letos mohli zaznamenat více případů chřipky, bude k dispozici dostatek vakcín?
Každý rok země plánují objednat dostatečný počet vakcín, aby pokryly své způsobilé obyvatelstvo. I když je pravda, že existuje jemná rovnováha mezi nabídkou a poptávkou, je důležité, aby zdravotničtí pracovníci a ti ve zranitelných skupinách byli v očkovacích programech upřednostňováni.
6. Před jakými typy chřipky vás vakcína chrání?
Existují 2 hlavní typy virů lidské chřipky, chřipka A a chřipka B, které vedou ke každoročním epidemiím chřipky (často označovaným jako chřipková sezóna). V Evropě používáme jak trojmocné vakcíny (k ochraně proti 3 kmenům chřipky), tak kvadrivalentní vakcíny (k ochraně proti 4 kmenům), které pokrývají oba tyto typy virů.
7. Jak poznám, že vakcína proti chřipce je bezpečná a bude účinná?
Vakcíny proti chřipce existují již více než 60 let a byly bezpečně podány milionům lidí po celém světě. Každý rok národní regulační orgány pro léčivé přípravky pečlivě zkoumají každou vakcínu proti chřipce před tím, než je licencována, a jsou zavedeny systémy pro sledování a vyšetřování zpráv o nežádoucích účincích po imunizaci. I když se občas vyskytnou nežádoucí účinky, jsou velmi vzácné a nejsou obvykle závažné. Vakcína proti chřipce je nejlepším nástrojem, který máme pro prevenci onemocnění a snížení rizika závažných komplikací a dokonce i úmrtí.
Aby byla zajištěna optimální úroveň ochrany, jsou vakcíny proti chřipce každoročně aktualizovány na základě pozorování vědců, kteří monitorují kmeny virů v oběhu na začátku příslušného roku. Jak přesně jsou tyto vakcíny účinné, závisí na řadě faktorů, včetně vašeho věku, současného zdravotního stavu a kmenů viru, které skutečně končí v oběhu během zimního období. Přesto bychom obvykle očekávali, že budete po 2 týdnech očkování chráněni před chřipkou (to je obvyklá doba potřebná k tomu, aby vakcína vstoupila v platnost).
8. Poskytuje mi vakcína proti COVID-19 nějakou ochranu proti chřipce? A naopak – poskytuje mi vakcína proti chřipce nějakou ochranu proti COVID-19?
Ne, viry jsou různé, a proto vyžadují různé vakcíny.
9. Doporučuje WHO očkování proti COVID-19 i chřipce současně?
Ačkoli důkazy o současném očkování proti COVID-19 a chřipce (známé jako současné podávání) jsou omezené, důkazy, které existují, neukazují žádný nárůst nežádoucích účinků. WHO si proto myslí, že je přijatelné, aby země podávaly obě vakcíny svým občanům během stejné návštěvy, zejména proto, že riziko, že dospělí dostanou vážné onemocnění chřipkou nebo infekcí COVID-19, je značné.
10. Pokud mám COVID-19, je pro mě bezpečné dostat vakcínu proti chřipce?
Je lepší počkat, až vám bude poskytnuto vše jasné z COVID-19 před tím, než dostanete vakcínu proti chřipce, abyste se vyhnuli možnosti nesprávného přiřazení jakýchkoli příznaků vakcíně.
11. Pokud máte COVID-19, činí vás to zranitelnějším vůči chřipce nebo rozvoji vážnějšího onemocnění?
Zatím nemáme dostatek dat, abychom mohli s jistotou říci, zda vás COVID-19 činí zranitelnějšími vůči chřipce. Poté, co se virus objevil počátkem loňského roku, země v regionu vstoupily v březnu do uzamčení, takže jsme v průběhu roku zaznamenali velmi malou cirkulaci chřipkového viru, což ztěžuje pevný úsudek o účincích koinfekce.
Nicméně, pokud by někdo byl hospitalizován kvůli COVID-19 a došlo u něj k poškození plic, pak by to jistě zvýšilo riziko vážného onemocnění, pokud by následně dostal chřipku.
12. Jaká další opatření mohu přijmout, abych udržel sebe a ostatní v bezpečí před infekcí a nemocemi tuto zimu?
COVID-19 i chřipka jsou respirační viry a mohou být zachyceny stejným způsobem - zejména vdechováním částic od infikované osoby, když kašle, kýchá, mluví nebo dýchá, nebo když zachytí viry z kontaminovaných povrchů. To znamená, že stejná opatření na ochranu před COVID-19 platí i pro chřipku:
● pravidelně si myjte ruce
● v případě potřeby noste roušku
● udržujte bezpečnou vzdálenost od ostatních – naše doporučení je minimálně 1 metr
● vyhněte se 3C: uzavřeným, omezeným nebo přeplněným prostorám
● zajistěte, aby vnitřní prostory byly dobře větrané
● kašlete nebo kýchejte do kapesníku nebo paže, aby se zabránilo šíření nemoci
● nechte se očkovat proti oběma virům, pokud jste způsobilí, a když je řada na vás.
13. Co dělá WHO, aby pomohla připravit země na chřipku?
WHO/Europe provádí rutinní dohled, aby porozuměla situaci chřipkového viru v regionu, sledovala, kdy přichází, koho ovlivňuje, jak se šíří a které kmeny jsou v oběhu. Jakmile pochopíme genetickou výbavu těchto kmenů, sdílíme tyto informace s laboratořemi v celém regionu a vydáváme doporučení ohledně nejúčinnějších vakcín proti chřipce, přičemž koordinujeme s výrobci, abychom zajistili, že budou aktualizovány, jakmile se situace změní. Rovněž radíme zemím, jak nejlépe dosáhnout vysoké míry proočkovanosti mezi jejich prioritními skupinami obyvatelstva.
14. Čeho má WHO/Evropská kampaň na zvýšení povědomí o chřipce za cíl dosáhnout?
Cílem kampaně pro zvyšování povědomí o chřipce je zvýšit využívání očkování proti chřipce jak mezi zdravotnickými pracovníky, tak mezi rizikovými skupinami obyvatelstva, minimalizovat riziko nemoci a úmrtí a snížit dopady chřipky na systémy a ekonomiku zdravotní péče.
Toho bude dosaženo s podporou členských států při budování akceptace a přijímání vakcíny proti chřipce mezi rizikovými skupinami jako opatření individuální i kolektivní ochrany, zejména když máme v oběhu také COVID-19.
Zdroj: Světová zdravotnická organizace (25.12.2021)