CzechIndustry > Liberálním počinem roku 2023 návrh na manželství pro všechny, antiliberálním blokování ukrajinského obilí, Bludný balvan ekonomie získal Aleš Michl
Liberálním počinem roku 2023 návrh na manželství pro všechny, antiliberálním blokování ukrajinského obilí, Bludný balvan ekonomie získal Aleš Michl
Na prosincovém veřejně přístupném vánočním setkání liberálů proběhlo hlasování pro nejliberálnější a nejméně liberální počin roku. Zatím neschválený návrh skupiny poslanců na zrovnoprávnění homosexuálních sňatků, populárně zvaný manželství pro všechny, zvítězil v kategorii nejliberálnější počin uplynulého roku, odnáší si tak cenu Karla Havlíčka Borovského. Tento počin v hlasování vyhrál jednoznačnou většinou hlasů.
„Je ostudou naší země, že tato úprava dosud nebyla schválena a homosexuálové jsou i nadále bezdůvodně diskriminováni. Proto vítáme snahu nadstranické skupiny poslanců a aktivistů, jako je hnutí JsmeFér.cz, a fandíme jim, aby to dotáhli do úspěšného konce,“ komentuje ředitel Liberálního institutu Pánek. „Stejnopohlavní sňatky jsou dnes rovnoprávné v tak rozmanitých zemích, jako jsou Spojené státy, Německo, Irsko, Brazílie, Mexiko… Nevidím důvod zůstávat v minulosti a odpírat lidem práva, která jim náleží,“ dodává.
V kategorii antiliberální počin roku zvítězilo embargo ukrajinského obilí na polských, slovenských a maďarských hranicích, odnáší si tak anticenu Alexandera Bacha. Návrh taktéž vyhrál jednoznačně.
„Ochrana domácích pěstitelů je drahý a v konečném důsledku mnohdy nebezpečný nápad i v míru, v tom se shodují ekonomové napříč profesí. O to absurdnější je to však v situaci, kdy potřebujeme Ukrajině pomoci a často jí pomáháme jinými prostředky, ale pak blokujeme její výrobky? A to proto, aby naši spotřebitelé platili vyšší ceny, které jdou do kapsy zemědělským oligarchům? To přece nemá žádnou logiku,“ komentuje ředitel Liberálního institutu Pánek.
Počínaje rokem 2020 také Liberální institut vyhlašuje cenu poroty za Bludný balvan ekonomie za nejhorší ekonomický výrok. Letošní ročník má laureáta s nejprestižnějším postavením v historii vyhlašování této ceny. Vyhrál guvernér České národní banky Aleš Michl za nepochopení vztahu mezi nominální úrokovou mírou, reálnou úrokovou mírou a inflací.
„Nevím, na základě čeho jsou takové odhady založeny. V Evropě jsou země, kde platí daleko nižší úrokové sazby a zároveň mají nižší inflaci. Žádná jednoduchá souvislost mezi výší sazeb a inflací v tuto chvíli neexistuje,“ uvedl 8. ledna 2023 Aleš Michl v Partii Terezy Tománkové.
„Michlův výrok je v mnoha ohledech nekonzistentní s deklarací uvedených ekonomických cílů, které dle jeho vlastních slov vedou k omezení inflace. Zásadním pravidlem monetární politiky je znalost problému identifikovaném Miltonem Friedmanem o ‚dlouhých a variabilních zpožděních‘ při implementaci nástrojů centrální banky. Dále je třeba si uvědomit, že relevantním faktorem pro spoření je reálná a nikoli nominální úroková sazba. Pokud se inflace v České republice blížila 20 % a nominální úrokové sazby zůstávaly po dlouhou dobu na 7 %, poté se reálná úroková sazba pohybovala v okolí −13 %. Tato situace rozhodně není motivací pro domácnosti, aby spořily, spíše podporuje jejich spotřebu,“ komentuje hlavní ekonom Liberálního institutu Jiří Nohejl. „V mainstreamové ekonomii tvoří úroková sazba základní nástroj cílování inflace. Velmi známé Taylorovo pravidlo určuje, jak vysoké by měly být úrokové sazby, aby centrální banka dosáhla požadovaného inflačního cíle. Česká národní banka se od mainstreamových pravidel značně odchýlila, a proto lze výrok jejího guvernéra o absenci vztahu mezi úrokovou mírou stanovenou centrální bankou a inflací označit za bludný balvan ekonomie,“ dodává.
.png?s3=1)
