Líčení a osobnost

Od doby, kdy péče o zdraví a zdravou pokožku zaujala pevné místo v našem denním programu, vzrostly i požadavky na dekorativní kosmetiku. Dříve sloužila líčidla hlavně k zakrytí nedostatků a vlastně k oklamání pozorovatele. Dnes líčidla pomáhají pěstovat pleť.

Od moderních kosmetických prostředků požadujeme, aby:

1. Nedráždily pokožku – důležité zvláště pro podkladové krémy.

2. Aby pomáhaly pěstovat pleť svým obsahem účinných látek, hydratačních prvků, dezinfekčních prostředků apod.

3. Aby chránily pokožku proti povětrnostním vlivům, což způsobuje v neposlední řadě jejich stejnoměrná roztíravost.

4. Aby barevný sortiment byl co nejbohatší, abychom mohli uplatnit individuální výběr.

Zdravotní nezávadnost a jednoduché použití kosmetických prostředků je hlavním základem dokonalého make up (čti mejk ap) – odborný americký výraz pro efektivní úpravu obličeje. Též francouzské slovo maquillage (čti makiláž) se často používá jako odborný výraz, který v sobě zahrnuje kromě úpravy obličeje též účes, použití parfému, ozdob, laku na nehty, prostě všeho, co dokresluje dokonalý obraz pěstěné ženy. Líčení je jedna z možností, jak zdůraznit vlastní typ a podtrhnout to, co za povšimnutí stojí. Líčení není záležitost na neděli, ale na každý všední den. Půvabné nalíčení zvýší půvab a sebevědomí ženy. Když se lidé setkají, působí důrazně vnější vzhled a ovlivňuje první dojem. Schopnosti, povahu a další vlastnosti poznáme až později. Pěstěný vzhled vzbuzuje sympatie, usnadňuje kontakt s lidmi a ovlivní často i výběr partnera. Většině mužů se líbí pěstěné ženy, proto není bez významu umět sladit make up s vlastním typem.

Znalci říkají: „make up má být tak nápadně nenápadný, že celý vzhled vyzařuje půvab a harmonii.“

Kosmetička říká: „Nejsou žádné ošklivé ženy, jsou jenom takové, které se zatím nenaučily, jak se udělat krásné.“

Nalíčený obličej vedle nenalíčeného působí ale jen tehdy krásně a půvabně, je-li upraven odborně a s vkusem. I zde platí, že méně je často více. Nezávisle na módní linii (ale pozor, musíme být o ní informování) hledáme i individuální linii.

Nalíčení se musí hodit k celkovému oblečení, k účesu, prostě k celému zjevu. K rannímu nákupu v kalhotách zlatě nalíčené řasy vzbudí úsměv, ale nikoli obdiv. Vždyť v módě máme tolik výstřelků, které nejen neodpuzují, ale dokonce nacházejí přívržence. K přehnaně krátkým minisukním se rozmohla móda úplně úzkého obočí, k předlouhému kabátu, který by klidně mohl nosit generál jako uniformu, se objeví obrovské oční stíny, zakončené až na spáncích do špičky. Nedávno módní bledé obočí nutilo od přírody tmavovlasé ženy k odbarvování, světlé rtěnky, s nimiž hodně žen vyhlíželo bezkrevně a nezdravě, vystřídaly nápadně červené tvrdé barvy, které v žádném případě nelze označit za decentní.

Nejlepší prostředek, jak se vyhnout výstřelků, je postavit se před zrcadlo a položit si tyto otázky:

1. Jaký je můj tvar obličeje?

Pomocí vhodné barvy rtěnky a pudru můžeme přiblížit každý obličej k vytouženému oválu. Tmavé barvy potlačují, světlé vyzdvihují příslušné partie.

2. Co je v mém obličeji pěkné a zaslouží si zdůraznit?

Výrazné oči ještě získají nalíčením. Krásná ústa zvýrazníme jasnou rtěnkou. Pěkně klenuté čelo vynikne čistým tahem obočí.

3. Co bych měla obratným líčením zakrýt?

Drobné obličeje musí zacházet s barvou úsporně. Velká ústa nesnesou ostré barvy rtěnky, úzké rty naopak utrpí světlou barvou. Povadlá víčka nedovolí nakreslit čistou linku, hluboko zasazené oči nebudeme zatemňovat další tmavou barvou. Vysedlé lícní kosti naopak nesnesou světlý pudr.

4. Je účes, který nosím, v souladu s tvarem mého obličeje?

5. Co si vezmu na sebe, pro jakou příležitost se vlastně líčím?

Jde hlavně o to, zda se oblečeme sportovně, mladistvě, dámsky elegantně. Na hřišti nepotřebujeme make up, naopak v divadle s večerními šaty by náš obličej upravený stylem „voda a mýdlo“ nepůsobil ani pěkně, ani vhodně.

Po svědomitém zodpovězení těchto otázek můžeme přikročit k cílevědomému líčení, přičemž ovšem máme na paměti, že make up patří výhradně na zdravou, pěstěnou pokožku – v žádném případě nenahradí péči o pleť. Před líčením musíme obličej důkladně vyčistit, a to podle typu pokožky. U suché pokožky se doporučuje nejprve vetřít lehce nedráždivý, hydratační krém. Odlupující se šupinky kůže musíme napřed odstranit otřením mastným krémem. Potom rozetřeme stejnoměrně tónovací krém, pomocí obličejové rouge zvýrazníme příslušné partie, pudrem provedeme různé korektury. Potom upravíme oči a nakonec rty.

Nikdy nejdeme spát se zbytky líčení na obličeji! Obličej vyčistíme obvyklými čistícími prostředky (používáme navlhčenou vatu).

Zdroj: Rádce venkovské ženy, SZN Praha 1977