Lidé chtějí kupovat pokroucenou zeleninu, ukázal rozsáhlý průzkum

Redakce odborného časopisu Odpadové fórum v reakci na prohlášení obchodního řetězce Lidl Česká republika, že v Česku není poptávka po křivé zelenině. Spustila rozsáhlou facebookovou anketu, aby zjistila jaký je v Česku o nevzhlednou zeleninu zájem.  97 % respondentů řeklo jednoznačně ano.

Podle Organizace pro výživu a zemědělství FAO je ročně vyhozeno 1,3 miliard tun dobrého jídla, což je téměř jedna třetina veškerého vyprodukovaného jídla. Vyhozené jídlo představuje velké ekologické i ekonomické ztráty. Padne na něj lidská práce, zbytečně se vyčerpává půda, spotřebovává se voda. Jeden z hlavních důvodů, proč se tolik jídla, které by se dalo bez problému jíst, vyhazuje, je ten, že ovoce a zelenina nesplňují požadavky z pohledu váhy, tvaru či velikosti a tak se vůbec nedostanou do prodeje.

Nevzhlednou, křivou anebo pokřivenou zeleninu a ovoce velmi úspěšně nabízí Penny Market už od roku 2016. Vlastní kampaň na prodej křivé zeleniny a ovoce Perfectly imperfect má i Tesco, anebo ji nabízí internetový prodejce potravin www.rohlik.cz. Ve srovnání s rokem 2016, se prodej křivé zeleniny zvýšil třikrát.

Nedávno se do boje s plýtváním potravinami vydal i řetězec Lidl, zatím bohužel jen ve Velké Británii. Český Lidl on-line deníku Aktuálně.cz potvrdil, že podobnou akci zatím neplánuje, prý kvůli nedostatku zájmu ze strany zákazníků. “Vyjádření tiskové mluvčí řetězce Zuzany Holé nás opravdu zaskočilo. Mluvčí uvedla, že se řetězec při výběru zboží k prodeji řídí poptávkou zákazníků. S tímto tvrzením, jsme se, jako každoroční pořadatelé konference Předcházení vzniku odpadů, kde tématu potravinového odpadu věnujeme vždy celý den, nemohli ztotožnit. Lidl jednak nikdy neprezentoval jakékoliv výsledky svého průzkumu. Když jsme řetězec vyzvali, aby sdílel naši anktetu mezi své fanoušky, nedočkali jsme se odpovědi.” popisuje důvody spuštění rozsáhlé ankety na facebooku šéfredaktor časopisu Odpadové fórum Ing. Jiří Študent.

Otázka facebookové ankety zněla: Křivá zelenina ANO či NE? “Výsledky ankety potvrdily náš odhad, že zájem o křivou zeleninu v Česku je. Český zákazník se v 97 % vyjádřil ANO pro křivé potraviny. Ankety se účastnilo téměř 6 800 uživatelů Facebooku a sdílelo jí více jak 600 různých uživatelů a skupin. Je tak evidentní, že se Lidl ve svém vyjádření zásadně spletl a od několikanásobného Obchodníka roku bych očekával, že jako první přistoupí k zařazení pokroucené nabídky pro své zákazníky.” komentuje výsledky ankety pan Študent.

Komentář k výsledkům ankety, problematice křivé zeleniny a jejímu samotnému pěstování připojuje ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) Ing. Soňa Jonášová:

V České republice se snad konečně dostáváme do doby, kdy lidé začínají různé jednostranně vypadající problémy vnímat komplexně. Iniciativa Zachraň jídlo si vybrala křivou zeleninu jako způsob, jak upozornit na to, že desítky procent produkce ovoce a zeleniny jen díky požadavkům na vzhled zůstávají na polích. To neznamená jen ztrátu cenných potravin, ale znevažuje to i usilovnou tvrdou práci, kterou zemědělství bezesporu je. Podporou využití maxima z produkce dáváme našim lokálním farmářům nejen zprávu o tom, že je pro nás důležitější kvalita než vzhled, ale současně jim dáváme i prostředky pro to, aby (snad) měli větší kapacity pro péči o dnes tak vyprahlou půdu.

Hned v druhém kroku je třeba zákazníky informovat i o tom, že není normální, abychom na regálech viděli dostatek zeleniny nesezónního charakteru celý rok. Zpohodlněli jsme, zvykli jsme si na rajčata s mozarellou i v zimě a neuvědomujeme si, že to znamená převoz zeleniny a ovoce přes celou Evropu. Myslím, že by si každý rozmyslel nákup rajčete v prosinci, kdyby viděl, jak vypadá Almerie - skleník Evropy ze satelitu. Je to plastem obalený cíp Španělska, posetý tisíci skleníky a foliovníky, kde se pěstují rajčata bez chuti a zápachu, modifikovaná tak, aby vydržela sucho i dlouhé převozy. Úsměvné pak je to, že v Almérii mimo sezonu rajče v obchodech nenajdete. Proč? „Jíme rajčata jen v sezoně. To co tu pěstujeme, jsou jen plody bez chuti a vůně pro uspokojení evropského trhu, nikdo z místních to nejí,” mi sdělili v místním supermarketu.

Co se neprodá, musí zpátky. Do půdy.

Dalším problémem spojeným s prodejem ovoce a zeleniny v supermarketech je to, že ty, které se neprodají často končí na skládkách a ne v půdě, kam je potřeba je vracet. Zjistit, jak supermarkety s bioodpadem nakládají je docela náročný úkol. Každý supermarket na naši otázku, jestli třídí bioodpady, odpovídá poctivě ano. Když se zeptáme, kam bioodpad dále putuje, odpovědi jsou už zdrženlivější. Co slyším od managementu prodejny středního supermarketu na jihu Prahy? “Stará se nám o to odpadová firma, máme na to papíry.” V České republice je jen asi do desítky bioplynových stanic, které mohou přijímat bioodpady a i ty se mezi sebou o odpady “perou”. „Většina bioodpadů totiž pořád končí na skládkách, které mají ve svých provozních řádech povoleno ukládání bioodpadů. Zdá se Vám to jako kocourkov? Nejste od pravdy daleko. Papír snese všechno. (4.9.2018)