Imunita je nejsilnější ráno
Už jsme si zvykli, že když je venku chladněji a je méně slunce, tak i více kašleme, kýcháme, smrkáme a jsou u nás zkrátka častější výskyty různých onemocnění a nachlazení. Opravdu to však souvisí pouze s počasím?
Co rozhoduje o tom, zda onemocníme? V první řadě (ne)schopnost organismu odolat virům, bakteriím, zvýšeným nárokům na teplo či diskomfort... Jedním slovem, imunita. „Imunitu můžeme zjednodušeně definovat jako schopnost organismu bránit se proti čemukoliv, co by mohlo způsobit poškození zdraví, dokonce i smrt. Je to obranný systém, jehož orgány, tkáně a buňky jsou rozloženy po celém těle. Dohromady se nazývají lymfatické orgány, které můžeme rozdělit na primární, zodpovědné za produkci lymfocytů, a sekundární, kde nastává samotná imunitní reakce,“ vysvětluje Ing. Adrian Doboly ze společnosti Natures. „Základním stavebním prvkem imunity jsou buňky nazvané makrofágy, které pohlcují cizorodé objekty a rozpoznávají a ničí poškozené buňky. Jejich počet však kolísá v závislosti na stavu organismu, tudíž záleží na tom, zda jsme zrovna vyčerpaní, oslabení jinou nemocí, nebo také na tom, zda jsme v noci spali či ne.“
Vnitřní hodiny
Může to znít divně, ale o tom, v jaké kondici je naše imunita, rozhodují i vnitřní biologické hodiny člověka. Tedy, tak se jim říká laicky. Odborně řečeno, jde o cirkadiánní rytmus, který kontroluje nejen cyklus bdělosti a spánku, ale i teplotu těla, vylučování hormonů a imunitní systém. „Narušení cirkadiánních rytmů je doprovázeno sníženou výkonností, sníženým pocitem pohody a vrcholí patologickými stavy, jako jsou deprese a sezónou ovlivňované nemoci. Věkem biologické hodiny ztrácejí svou citlivost a přesnost, což vede k chronickým a charakteristickým poruchám spánku,“ vysvětluje internista MUDr. Martin Peter. Narušený cyklus však mají i lidé pracující na směny, proto jsou náchylnější k onemocnění.
Síla vrcholí spolu se dnem
Podle studie, kterou dělali na Cambridge University a publikovali koncem roku 2016, jsou lidé po setmění až desetinásobně náchylnější k infekcím než například dopoledne. Zjistilo se také, že ve spolupráci s cirkadiánním rytmem je člověk nejvýkonnější ráno a dopoledne a v téže době má největší sílu i jeho imunita. Ráno jsme plní síly a energie a v podvečer se vypínáme, jsme náchylnější na úrazy, omyly, chyby a také na nemoci, protože to samé platí i pro imunitu - dopoledne chrání tělo vší silou, ale čím více je hodin, tím je její výkon nižší. Jakoby i ona potřebovala spát, odpočinout si, dobít baterky...
„V různé fázi dne jsme různé náchylní na onemocnění nebo na to, jak silně u nás propukne," řekl profesor Akhilesh Reddy, hlavní autor studie. "Naše zjištění jsou v souladu s nedávnými studiemi, podle nichž může to, zda jsme proti chřipce očkování ráno, v poledne nebo odpoledne, ovlivnit efektivnost vakcíny.“
Podpora pro obranu
Chránit se před chorobami či, jinak řečeno, pomoci imunitě fungovat na sto procent, pomáhají imunostimulátory. Za poslední desetiletí se dělalo hodně dlouhodobých výzkumů účinků sacharidů z hub na imunitu, protože se jevily jako silní přírodní bojovníci pomáhající imunitě, což se i potvrdilo.
Jedním ze silných a dobře prozkoumaných podporovatelů obranného systému organismu je betaglukan, který se nachází například v hlívě ústřičné. „Zjednodušeně můžeme říci, že imunitě pomáhá tak, že v těle aktivizuje imunitní buňky makrofágy, které pohlcují cizorodé objekty - bakterie a viry, zodpovědné za onemocnění - a kromě toho rozpoznávají a ničí poškozené buňky," vysvětluje A. Doboly, odborník na imunitu z Natures. „Ukazuje se, že preparáty s výtažkem betaglukanu z hlívy ústřičné jsou nejúčinnější tehdy, pokud se užívají ráno nalačno, ale podpořit imunitu má smysl v průběhu celého dne. Zvláště, pokud je tělo oslabené nemocí, únavou nebo i chladným počasím."
Produktový tip Natures
