Ministerstvo financí zveřejnilo listopadovou Makroekonomickou predikci České republiky. Dokument shrnuje vývoj makroekonomických veličin ve 2. čtvrtletí, hlavní pozornost je však zaměřena na hospodářský vývoj v aktuálním roce a příštím roce.
Ekonomický výkon ČR ve 2. čtvrtletí 2017 výrazně zvolnil, když se reálný hrubý domácí produkt meziročně zvýšil jen o 2,7 %. V porovnání s předcházejícím čtvrtletím (očištěno o sezónní a kalendářní vlivy) hospodářský růst naopak nepatrně zrychlil na 0,7 %. Očekáváme, že ve zbývající části roku 2018 i v roce 2019 by měla dynamika růstu ekonomického výkonu setrvat zhruba na obdobné úrovni. V roce 2018 by měl být růst tažen investicemi, které budou stimulovány prostředky Evropských strukturálních a investičních fondů, potřebou soukromého sektoru inovovat technologické vybavení při nerovnováhách na trhu práce a snižující se relativní cenou kapitálu vůči ceně práce. V roce 2019 již převezme roli hlavního tahouna hospodářského růstu opět spotřeba domácností, která bude reflektovat silnou mzdovou dynamiku při extrémně nízké míře nezaměstnanosti i razantní zvýšení důchodů. Růst reálného HDP by mohl dosáhnout 3,0 % v roce 2018 a 2,9 % v roce 2019.
Průměrná míra inflace by s ohledem na dynamický růst mezd a platů, kladnou produkční mezeru a nárůst korunových cen ropy mohla i nadále setrvat mírně nad 2% inflačním cílem České národní banky. Pro roky 2018 a 2019 odhadujeme růst spotřebitelských cen ve výši 2,2 %, resp. 2,3 %.
Trh práce již dlouhodobě vykazuje symptomy přehřívání, míra nezaměstnanosti klesla ve 2. čtvrtletí na pouhé 2,2 %. Prostor pro další pokles nezaměstnanosti je již značně omezen, a proto očekáváme, že v letech 2018 a 2019 setrvá celoroční míra nezaměstnanosti na úrovni 2,3 %.
V případě běžného účtu platební bilance se postupně snižuje kladné saldo bilance zboží, současně však dochází k částečné kompenzaci prostřednictvím zlepšování bilance služeb. Předpokládáme, že přebytek běžného účtu platební bilance by v letech 2018 a 2019 mohl dosáhnout shodně 0,4 % HDP.
Růst české ekonomiky se promítá i do hospodaření sektoru vládních institucí, které by mělo v roce 2018 skončit přebytkem ve výši 1,6 % HDP. V roce 2019 očekáváme přebytek okolo 1 % HDP.
Rizika predikce považujeme za výrazně vychýlená směrem dolů. Mezi vnější negativní rizika patří především vystoupení Spojeného království z Evropské unie, tendence k nárůstu protekcionismu či problémy Itálie. Pokud jde o vnitřní rizika, česká ekonomika vykazuje v některých oblastech zřetelné znaky přehřátí, obzvláště pak na trhu práce a nemovitostí. (6.11.2018)
